Židovské náboženství...

    V oficíálním tisku nic nenajdete, nicméně internet je plný hlubokomyslných úvah jak za všemi bědami světa stojí ti podivní, ba přímo tajemní Ilumináti... Vládnou světu, o tom není pochyb, vždyť jejich tajemné znamení, vztyčený malíček a ukazováček, předvádějí veřejně nejen američtí prezidenti, ale dokonce i sám katolický papež... Musí, má to přikázáno od židovských jezuitů, jejich černý papež se s nikým nemazlí... A obvzláště jde li o gojímy, nežidy, dobytek, bifteky na stole... To všechno je už známo, už podstatně méně známo je co při svých tajemných, přísně střežených srazech provádějí židovští bilderbergové spolu s hrstkou přísně vybraných poturčených nežidů. Tu mě napadlo, jestli to nemůže mít nějakou úzkou souvislost s rituály kabaly, a možná i s pověstnými „židovskými rituálními vraždami“. Vždyť prý po jejich občasných srazech vždy zmizí pár mladičkých bezdomovců. Netvrdím to, jen jsem o tom četl...
    Pokrok se holt nedá zastavit... Jestliže se někdo v dřívějších dobách zmínil o něčem takovém, okamžitě zazněl pokřik o „krvavém strašidlu rituální vraždy“, „barbarské a nesmyslné bajce středověku“, „přiznáních, vynucených mučením na ubohých, nevinných Židech“, o „hloupých předsudcích“, a podobně. Dnes už jim takový pokřik nestojí zato, pomlouvače, či nactiutrhače odrovnají jinak. Vždyť drží v rukou světovou kasu, a který soudce nesáhne po balíku peněz? Pustil jsem se do zpracování materiálu jehož původ si lze uvědomit jen velmi mlhavě, i když historie hovoří poměrně jasně. Nicméně je třeba se oprostit od „hloupých předsudků“, a vytvořit si na celou tajemnou záležitost svůj vlastní názor.
    Pokud jde o zmíněné „rituální vraždy“, není to žádná novinka. Krvavé lidské oběti znaly mnohé starověké národy, zmínka je i v bibli, udržely se však pouze u Židů. Proč by jinak byli z rituální vraždy pro krev obviňováni v průběhu dějin právě a jedině Židé? Je pravda, že se místo člověka obětovalo zvíře, ale to lidskou oběť nenahradilo, nýbrž mělo pouze zástupnou úlohu. Podle židovského zákona je však zvířetem právě Nežid! Talmud říká výslovně: „Vy jste lidmi, ale nejsou jimi národy světa, nýbrž jsou dobytkem…“ (Baba mecia 114b ad.). Žádný talmudista nepopře, že je Nežid pouhé zvíře. Jestliže je zvířecí oběť jejich Yahwemu příjemná, pak je rituální vražda zákonně oprávněná, a pouze obětování Žida by bylo nesmírným proviněním proti rituálnímu zákonu... Historie učí, že Židé dokázali svou vnitřní uzavřenost „rasové rodiny“ udržet jako celek proti ostatním národům, a jsme-li si navíc prakticky jisti i existencí nejvyššího vedení tohoto tajného spolku, pak je nebezpečí pro ostatní národy ze strany Židů o to větší, že v jejich společenství nacházíme různé tajné organizace, které víru Židů o sobě jako o nejvyšším národě celého lidstva, jediném vyvoleném, vedou k činům ve smyslu čirého „satanismu“. A k této víře jako takové pak už stačí jen dodat ještě stěží uvěřitelnou židovskou pověru, jejímž výrazem jsou všude krvavé oběti.
    Pak po staletí proti Židům vznášená obvinění z rituální vraždy nejsou vůbec neopodstatněná, o rituální vraždě ostatně existuje již velmi bohatá vědecká literatura. Stejně tak nelze pochybovat o židovské pověrčivosti. Přestože Joshua Trachtenberg tvrdí, že židovská magie je především magií bílou, protože „implicitně důvěřuje dobrým mocnostem, andělům a mnohostranným personifikovaným božím vlastnostem, které jsou vzývány pomocí komplikované techniky záměny a kombinování hebrejských písmen“, přesto hned dodává, že „v některých vzácnějších případech se skutečně vyskytují i démoni jako prostředníci židovských mágů“, což znamená, že i černá magie je předmětem židovské mystiky. Kde je však domovem černá magie, nemůže být ani výskyt lidských obětí a „rituálních vražd“ ničím zvlášť překvapivým, protože právě lidské oběti jsou podstatnou součástí černé magie, což nemůže popřít nikdo kdo je s touto disciplinou obeznámen. Od samého středověku až po dvacáté století bylo mnohokrát potvrzeno, že Židé použili křesťanskou krev ke svým pověrčivým účelům. Bude li se chtít s vámi vůbec bavit, pak vám každý rabín potvrdí, že podle starožidovské tradice je křesťanská krev při rituální obřízce velmi prospěšná proti vykrvácení, a slouží i k urychlenému hojení. Dále se křesťanská krev používá při některých ženských nemocech na zastavení nadměrného krvácení, a stejně tak při porodu neboť panuje víra, že nic tak nenapomáhá zdárnému průběhu porodu jako požití několika kapek křesťanské krve. Podle starého, a v tajnosti drženého náboženského příkazu byla každoročně vylosována jedna židovská obec, které tím připadl úkol usmrtit jednoho křesťana a obětovat jeho krev Jehovovi. Říkají tomu „židovská věroučná mystéria“.
    Před tisícovkami let se v Babylonu radilo shromáždění moudrých Židů a došlo k přesvědčení, že krev křesťanských dětí je velice užitečná pro dítka Izraele. Křesťanské dítě musí být zabito stejným způsobem jako Ježíš, kterého křesťané uctívají za boha. Nejlépe není-li poražené dítě, jak originální to výraz!, starší sedmi let. Křesťanská dívka je vhodná k oběti je-li ještě pannou. Křesťanské dítě může být sice k tomu účelu zabito v kterýkoli čas, avšak bohu je nejpříjemnější stane-li se tak krátce před velikonocemi. Podobné vývody později uveřejnil ke křesťanství obrácený bývalý vrchní rabín Monaco. Podle něj tajemství krvavé oběti nezná každý Žid, nýbrž výhradě rabíni, nebo i učenci a mudrci zvaní „chassidim“. Vraždy křesťanů mají dvě základní pohnutky: nenávist vůči křesťanství a pověrčivost. Křesťanskou krev přidávají Židé do některých pokrmů především o velikonocích a o svátku Purim. Bývalý vrchní rabín o těchto židovských obyčejích vyprávěl na základě osobních znalostí, kdy se jich osobně účastnil po třicet let spolu se svým otcem.
    Přestože tyto věci znějí neuvěřitelně, jde o autentické výroky z úst samotných Židů zapsaných v knihách, a nelze je tedy označovat za „obvyklé pomlouvání“. Ve známých případech vražd spáchaných Židy z náboženských důvodů, a nazývaných proto obvykle „rituálními vraždami“, existuje až příliš mnoho věcných důkazů, shod a příslušných motivů, než aby bylo možné mluvit o nějaké náhodě, nebo zlomyslném podsouvání viny. Z pověrčivosti používají Židé křesťanskou krev ve způsobu svátosti. Přidávání krve do chleba a vína o velikonocích upomíná na reálnou přítomnost Kristovy krve v podobě chleba a vína během mše. Vyplývá z toho zcela logický závěr, že se Židé tímto způsobem opičí a vysmívají křesťanským svátostem přesně tak, jako se talmudské spisy vysmívají svatým osobám, kostelům, svátostem i křesťanským svátkům, a nazývají je výsměšnými a opovržlivými jmény. Zabíjení křesťanů, k němuž Talmud na svých nesčetných místech vyzývá a podněcuje, je v případě rituálních vražd pácháno ze stejných pohnutek jako v Talmudu, totiž z neukojitelné nenávisti vůči křesťanství...