Zakázaná evangelia...

    Dnes už máme jakous takous povědomost i o jiných evangeliích, a můžeme tedy jejich obsahy konfrontovat. Čemu ale věřit? Ony nám totiž ta „zakázaná“ evangelia sdělují úplně něco jiného než co do nás snažili „nahustit“ ve školách a kostelech. Je až překvapující jak moc si myslíme že známe, ale popravdě řečeno dozvěděli jsme se to většinou z kazatelen, nebo z obrázkových knížek. Nikoliv studiem historických textů. Dobrým příkladem je třeba církevnické podání zrození Páně. Je všeobecně přijímáno a vánoční pohlednice nás neustále utvrzují, že Ježíšek se narodil ve stáji. Jenže v evangeliích nic takového není! V žádném autorizovaném evangeliu není jediná zmínka o stáji. Ježíšovo narození navíc není v Markově a Janově evangeliu zmíněno vůbec, a Matoušovo zcela zřetelně konstatuje, že se narodil v domě. Odkud tedy vzali tu stáj? Stalo se tak patrně chybnou interpretací Lukášova evangelia. Tam se praví, že Ježíš byl uložen do žlabu. Ne narozen, ale uložen! A žlab byl a dodnes je koryto pro krmení domácích zvířat. Stačí však jen trochu prostudovat život společnosti té doby a zjistíte, že v té době byly žlaby běžně používány jako kolébky pro děti! Z toho vyplývá, že kompilace Ježíšova narození pochází ze značně pozdější doby, kdy už o používání žlabů jako kolébky nemusel mít nikdo ani ponětí. Asi k tomu svým dílem přispěl i anglický překlad Lukášova evangelia. Ten nám říká, že v hostinci neměli volný pokoj, a proto snad rodinku ubytovali ve stáji! Ale jiné, možná dřívější překlady Lukášova evangelia, se o žádném hostinci nezmiňují. A údajně ani v rukopisu Lukášova evangelia nestojí nic o tom, že by v hostinci nebyl volný pokoj. Ony totiž ve skutečnosti v té době na Blízkém východě žádné hostince nebyly, a ani dnes jich tam moc není. Poutníci se ubytovávali v soukromých domem, to bylo tehdy běžné. Říkali tomu rodinná pohostinnost a domy byly tehdy otevřené všem.
    Podle některých pramenů v té době nebyly v této oblasti ani stáje. Ve skutečnosti je stáj anglické slovo označující výhradně místo pro chování koní. Jezdil v té době v Judei někdo na koni? Snad na oslech a velbloudech, koně snad mohl mít jen vysoce postavený římský důstojník. Z těchto pramenů se dovídáme že muly a oslové byli volně v ohradách. A pokud vůbec byli pod nějakým přístřeším, býval to jednoduchý přístřešek. O nějaké stáji se nikde nehovoří. Ani řecký překlad neříká nic o tom že by v hostinci neměli volný pokoj. Asi nejlepší překlad tvrdí, že v místnosti nebylo žádné vybavení. Suma sumárum se tedy podle Matouše Ježíš narodil v domě, Lukáš k tomu dodává že byl položen ve žlabu, protože v místnosti nebyla kolébka. Což svým způsobem potvrzují svým překladem i Řekové. Stejně důležitá by mohla být i chronologie Ježíšova narození, protože jediná dvě evangelia, která se o Ježíšově narození zmiňují, poskytují dvě zcela různá data této radostné události. Podle Matouše se Ježíš narodil za vlády krále Heroda. Přesně toho krále, který tuto radostnou událost konzultoval s mágy a posléze nařídil vyvraždění neviňátek. Herodes měl zemřít v roce 4 př. n. l. a podle Matoušova evangelia se měl Ježíš narodit před tím. A z toho autoři většiny standardních biblí a historických knih vyvozují, že se Ježíš narodil v roce 5 př. n. l., protože je to o rok dříve než rok 4, a Herodes ještě vládl. Datum by tak mohlo vyhovat. Jenže v Lukášově evangeliu je uvedeno zcela jiné datum. Lukáš nepíše nic o Herodovi, ani o nikom podobném. Podle něj se Ježíš narodil v době, kdy v Syrii vládl Cyrenius. A ve stejném roce, kdy římský císař Augustus nařídil uskutečnit sčítání lidu. Právě kvůli tomuto sčítání byli Josef s Marií na cestě do Betléma.
    Církevnickým hošům to pěkně „hapruje“. V židovských kronikách z prvního století našeho letopočtu stojí, že Cyrenius byl ustanoven vládcem Syrie v roce 6 dnešního letopočtu. To byl ten rok sčítání obyvatelstva, které Cyrenius prováděl na příkaz císaře Augusta. Lukáš říká, že to bylo první a jediné zaznamenané sčítání lidu v této oblasti. Narodil se tedy Ježíš v roce 5, nebo v roce 6? Možné je obojí. V případě Ježíše, coby potomka krále Davida, může jít o v té době obvyklé dvojí narození. Narození fyzické a narození společenské, něco jako přijetí do společnosti. To platilo zejména pro potomky dynastií a druhé narození bylo u chlapců prováděno jako rituál znovuzrození. Tento rituál se ale konal až po dovršení chlapcova dvanáctého roku. Zabalili jej do zavinovačky a byl jakoby znovu zrozen z matčina klína.