Začalo to opravdu bigbangem?

    Podle nové strunové teorie to nezačalo velkým třeskem, počátky historie vesmíru se psaly zřejmě již dávno před ním. Tak to alespoň tvrdí zastánci nové kosmologie, která by měla vyřešit neřešitelné problémy obecné teorie relativity a kvantové mechaniky. Podle teorie velkého třesku měla veškerá hmota vesmíru na počátku pouze 10-24 cm v průměru. Otázkou však je co znamená to „na počátku“. To prý vysvětluje dnešní homogenitu vesmíru. Jenže. .. Kdyby ten zmíněný průměr byl jiný, tak už by to homogenitu nevysvětlovalo? A proč? Nevím, možná jsem natvrdlý, ale nejde mi do hlavy jak si všechny body budoucího kosmu v tak těsném kontaktu předávaly své fyzikální vlastnosti. Kolik nekonečných vlastností tak každý bod získal, a jaké to byly?…neb já blb prostě nevím jakou sadu vlastností má „dnešní bod", a jakou sadu vlastností měly body „minulé“... Ale dobře, tak si ty vlastnosti nějak předaly, protože selským rozumem vzato musely. Ale co hmota, ta byla „mimo body“? Ta si nic nepředávala?
    Pak došlo jaksi k obrovské explozi... Čeho? Nevím, selský rozum se asi v mnoha ohledech liší od toho vědátorského, nicméně mi z toho vychází, že hmota i body musely být v nicotě už před explozí! Jinak nevím co by mohlo bouchnout! Nebo existuje nová věda, kde bouchá nic samo od sebe? A ta následná inflace, neuvěřitelně rychlé rozpínání! Docházelo zřejmě k rozpínání časoprostoru i s hmotou… Rozpínaly se tedy body i hmota? Jak se rozpíná bod ? Vědátoři tvrdí, že všechny body se rozepnuly inflačně, zůstávala mezi body mezera? Nebo body narostly na velkobody? A hmota tudíž na velehmotu?
    Během 10-32 sekund se prý vesmír rozepnul na velikost fotbalového míče. Velmi zajímavé... Působením setrvačnosti prý probíhá toto rozpínání dál, ovšem mnohem pomaleji. Budiž, když myslí... Nicméně, dle mého selského rozumu, má tento model vývoje vesmíru své závažné trhliny. Ty trhliny se snaží zalepit teorie strun… Idea inflace, s níž přišel roku 1981 americký astrofyzik Guth, byla vytvořena pro potřeby teorie velkého třesku. Žádný fyzikální mechanismus nedokáže vysvětlit co vyvolalo onu počáteční explozi. Žádný fyzikální mechanizmus nedokáže vysvětlit, že v čase t1 nebyla sluneční soustava, aby v čase t2 byla sluneční soustava…Že v čase t3 nebyl big-bang, a v čase t4 byl big-bang… Fyzikální mechanizmus je totiž střídání stavů symetrií s asymetriemi… Proč? To ví jen pánbůh... Kromě toho velký třesk a inflace předpokládají, že vše se začalo v čase nula, kdy všechny hodnoty hustoty a teploty byly nekonečné. Jak s tím jde dohromady, že před velkým třeskem už byl vesmír velký 10-24 cm, a už v něm byla hmota, a…a nikoliv že „vše začalo“ v t = 0? Buď v tom mají bordel autoři, nebo tomu špatně rozumím. Tomu se říká „kosmická singularita“, a všechny údajně známé zákony fyziky zde selhávají. Pokud tedy na počátku selhávají zákony, tak jak mohou vědátoři tvrdit co bylo před „třeskem“? Vždyť vesmír přece nemůže být nekonečný když konečný počet atomů stanovili na 1080 kusů! Kolikpak je potom ve vesmíru částic má-li libovolný atom různě protonů, neuronů a elektronů, a je-li ve vesmíru mnoho volných neatomů ? A celkem by to mělo být 10 +53 kg... A tak se namísto bodů objevily struny, už žádný bod, jen struny... Už žádné vakuum, jen „strunovakuum“, a vlastně i časoprostor se tím mění na „strunočas“… Jsou ty struny hmotové artefakty? Pokud to tak není, pak struny nevznikají z bodů, ony jsou už „nebody“, respektive „hmotonebody“...
    Problémy standardního modelu vývoje kosmu by mohla vyřešit tzv. strunová teorie s níž přišli v roce 1968 fyzikové Veneziano a Suzuki. Zpochybnili představu, že prostor a prostoročas se skládají z nekonečného množství bodů. Když se nad tím zamyslíme, co to je „zpochybnit představu“ ? Běžná logika by řekla, že zpochybněním nějaké představy může vzniknout jen opět zpochybnitelná představa. Nahradili body miniaturními „strunami“, jenže lze nahradit Belzebuba pánembohem? A navíc když rozměry oněch strun leží hluboko pod našimi pozorovacími schopnostmi... Původní bod s „pozorovatelnými vlastnostmi“ jim nevyhovoval protože zaváděl „problémy s nekonečny“... Proč tedy „strunaři“ nezavedou místu bodu úsečku, jejíž rozměry leží hluboko pod našimi pozorovacími schopnostmi, proč zavádět jakousi „strunu“ namísto bodu i úsečky? Mnoho problémů s nekonečny by se tím vyřešilo...
    Struna je podle Veneziana a Suzukiho lineární útvar o velikosti? asi 10-33 cm... Když tedy řekneme, že délka má velikost 30 cm, co to znamená? Podle selského rozumu jsem ukrojil ze stanovené veličiny diskrétní úsek… Je snad struna s diskrétním úsekem něco jiného než délka? Veličina délka? Náhražka bodu je najednou něco jiného? Strunu si prý lze představit jako jemnou trhlinku v hladkém prostoru. Pokud je tedy struna „trhlinka“, je to tedy mezera v prostoru? Nebo mezera mezi body? A dokonce větší než sám bod? Struna prý může být uzavřená, nebo otevřená. Může neustále kmitat a má, podobně jako struna na houslích, energii příslušející danému stavu. Na rozdíl od houslové struny se ale její kmity nedají utlumit. Je to trošku zamotané, nicméně se zdá, že prostoročasová struna z prostoročasových mezer se může kdykoliv chameleonsky změnit na „geometrický nebod“, tedy na diskrétní kvantový bodo-časo-útvar... A je prý tak malá, že se nemůže skládat z atomů... Každá elementární částice má být tedy vibračním stavem některé kmitající struny. Z hmoty, nebo chcete li elementárních částic, jsou NAJEDNOU vibrace mezery-díry v prostoročase? Je to díra co kmitá? Nebo co vlastně kmitá? Vyplývá z toho, že struny mohou vzájemně reagovat, čili měnit své vibrační stavy, a tudíž i přeměňovat elementární částice na jiné...