Učte se mimozemšťansky...

    Jak může někdo z renomovaných vědátorů tvrdit, že se případní mimozemšťané nepokoušejí s námi komunikovat? Je možné se domluvit s tupci, kteří se často neumí domluvit ani mezi sebou s použitím všem známého jazyka? Co když je mezi námi a mimozemšťany podobná komunikační bariéra? V roce 1960 zahájil americký astronom Drake projekt SETI, jehož cílem bylo zachytit signály, které k nám třeba někdo z kosmu vysílá. Hledali nejčastěji na rádiových frekvencích, údajně ovšem marně. Není ale možné, že mimozemšťané tento druh komunikace vůbec neznají, a naopak nám posílají signály, které my neumíme rozpoznat? Je pravděpodobné, že pokud se hypotetická mimozemská civilizace vyvíjí samostatně, klidně může používat úplně jiné komunikační kanály! Možná právě proto projekt SETI ani na počátku 21. století oficiálně nedokáže s Fermiho paradoxem pohnout. Sedávej v koutě – nenajdou tě! Nebo už se dávno s někým domluvili? Stádovým blbečkům by to jistě na nos nevěšeli... Možná i proto vznikl projekt pojmenovaný META, což by měl být kanál pro mimozemské podněty!? Zuckerman a další američtí badatelé zaměřují 700 hvězd a zaznamenávají jakési signály. Ty údajně přicházejí z různých míst, pokaždé však pouze jedenkrát. Putuje snad Mléčnou dráhou nějaký vysílač, který se ani na okamžik nezastaví? Nebo američtí experti zachycují jen signály, které do meziplanetárního prostoru zabloudily ze Země? Nabízí se ještě smutnější scénář. Pozemské technické přístroje jsou perfektní, a stejně jsou na tom i miliony dalších civilizací. Všichni ovšem čekají na podnět odjinud, a nikdo se nepokouší sám někoho najít! Je galaxie plná pasivních tvorů, kteří jsou přilepení ke svým přijímačům, zatímco nikdo nevysílá? Či se bojí vysílat? Pokud o pozemšťanech vědí, jsme pro ně vůbec zajímaví? Vezmeme li to myšlením pozemšťana, a ve vesmíru existují civilizace mnohem vyspělejší než je ta pozemská, proč by potom Zemi neobsadily a nepodrobily si lidi? Odpověď je možná prostá, stejně jako krutá. Vždyť i lidé nechávají některé mořské ostrovy neobydlené, protože pro ně zkrátka nejsou dost zajímavé. Mají mimozemšťané atraktivnější cíle, než je naše planeta? Až tak překvapivé by to vzhledem k rozmanitosti vesmíru nebylo. A pokud zvažujeme jejich vyspělost, pak spekulace jestli vůbec vědí o vesmíru je tak trošku stupidní...
    On ten pozemskej vědátorskej svět tak trošku, možná ale i více stupidní opravdu je. Malá ukázka... Že vítr rozfouká mraky a nad námi zazáří bezpočet hvězd, to prý nemusí být vždy samozřejmostí. Mohou prý existovat planety, v jejichž atmosféře je neustále zataženo, takže vlastně na oblohu není vůbec vidět... Bylo by to nejen depresivní, ale také omezující. Kdyby nad sebou sebeinteligentnější populace měla jen neprůhledná oblaka a nikdy nezahlédla okolní vesmír, jak by se vůbec dozvěděla o existenci jiných planet? Mnohé z nás občas viditelná záplava hvězd na noční obloze možná přitahuje. Kdybychom ale nad sebou měli stále jen šedivý příkrov, možná bychom se nahoru vůbec nepodívali. Připusťme tedy, že každá druhá civilizace tápe v neprostupné mlze, nebo se zkrátka o okolní vesmír nezajímá. V tom případě by podle teorie Webba a Gilletta mělo existovat ještě minimálně půl milionu dalších vyspělých kultur! Proč o sobě žádná nedává vědět? Nezbývá, než popustit uzdu fantazii. Představme si, že na jiných planetách existují vyspělé civilizace, vzájemně spolu komunikují, obchodují, a pokud jsou stejně blbé jako ta pozemská i válčí. Ničivé zbraně zamořují mezihvězdný prostor jedy a hrozí, že bude vyhlazeno obyvatelstvo velké části kosmu. Miliardy vyděšených vesmírných bytostí se tak poschovávají pod povrch svých planet, kde přežívají již celé generace, a nikdo nemá odvahu podívat se ven. Mezitím už ale opět zavládl vesmírný klid a možná právě tou dobou také vznikal život na Zemi. Mýlí se Fermi? Přežívá snad někdo pod povrchem Marsu v jakýchsi protiatomových krytech?
    Možná všechny mimozemské civilizace už vymřely. Pozřela je černá díra, nebo se staly oběťmi jiné vesmírné katastrofy... Zatím nemáme prostředky kterými bychom mohli podobné úvahy potvrdit, či vyvrátit. To ostatně platí o mnoha astronomických hypotézách. Je vůbec nějaký člověk schopen formulovat smysluplné vesmírné teorie? Pojďme se podívat na mínění oponentů proč by se mohl Fermi mýlit. I pokud se některé planety podobají Zemi, možná mají natolik zkřivenou dráhu letu, že zde nový život údajně nemá šanci na vývoj. Jsou-li jednou příliš blízko, a jindy zase příliš daleko od svého slunce, jakýkoli zárodek života na nich v krátké době buď shoří, nebo zmrzne. Chybí dalším planetám Jupiter? Ani naše planeta by na tom zřejmě nebyla dobře bez svého „velkého bratra“ - obřího Jupitera. Ten je tak mohutný a těžký, že údajně vychyluje veškeré létavice z jejich přirozených drah. Možná proto se kdysi mohlo se Zemí srazit těleso, které sem snad mělo přinést zárodky života. Gigant prý k sobě ale také může přitahovat nebezpečné komety, které by jinak mohly dopadnout na Zemi a způsobit zde katastrofu! Kdybychom se například v roce 1994 střetli s vlasaticí Shoemaker-Levy 9, byl by to pro nás údajně úplný konec. A ten šok!!! Ona prý to nebyla vlasatice, ale jakási vesmírná loď... Naštěstí ji k sobě stáhl Jupiter. Mohl se tedy život na Zemi rozvinout až do dnešní podoby díky svému mamutímu sousedovi, který nás svým způsobem chrání? Svou zásluhu by prý ale mohl mít i Měsíc, který ovlivňuje příliv a odliv oceánů. Webb spekuloval, že Luna pracuje jako „obří mixér prvotní polévky života“! Své měsíce ale mají i ostatní planety. Může na nich tedy být život, jehož objev je případně teprve před námi?