Talmud, nikoliv Bible...

    Nová doba otevřela široce brány světa židovství a jeho vlivům. Vychováváni Talmudem, a vyzbrojeni zkušenostmi spolu s vrozenými vlastnostmi, houževnatě jdou za vytčeným cílem kterým není nic menšího, než ovládnout svět. Od poslední války, obvzláště po odstranění Stalina který se jim dokázal jako poslední vzepřít, mají opět a znovu bezmezné žně. Nové „moderní“ generace nebezpečí nevidí, možná pod vlivem různých demagogů ani vidět nechtějí. Já osobně neváhám prohlásit, že dnes se už v podstatě nad všemi státy tíživě vznáší mocný nepřítel, který vede stálou válku proti všem ostatním národům. Jsou to Židé. Nejen že pro ně neexistuje pojem rovnoprávnost, ale všichni nežidé jsou pro ně jen dobytek. Pro takové bilderbergy je prostý človíček jen biftekem na stole... Po přechodných obdobích pogromů se opět beztrestně zakusují do těla jiných národů, tento „boží“ národ, parazitující na těle jiných národů, je odrůdou lstivých kupčíků... Jsou horší než každé malomocenství na světě. Není lživější myšlenky nad zkoumání Židů ze stanoviska náboženské sekty. Stejně jako je podivné představit si národ darebáků, neméně podivné je viděti národ složený výhradně z kupčíků bezostyšně tyjících ze svých bližních. Židé mají pod palcem světový tisk aby mohli s větším úspěchem otřásat základy lidského bytí. Neváhají smísit se s křesťany v nejrůznějších tajných spolcích s cílem usměrňovat jejich činnost ve svůj prospěch. Historie jasně říká, že Židé vždy a především lpěli k takovým tlupám, které si vytkly za cíl zničení momentálních vládnoucích řádů. Rozhořčený Napoleon jednou prohlásil: „Kobylky a housenky, ničící moji Francii, to jste vy, Židé!“ A Vespasianus: „Peníze a revoluce jsou vepsány do desek zákona tohoto opovrženého národa.“ O Vespasianovi, ani Napoleonovi nelze říci, že by byli zaslepeni náboženským fanatismem. Že tak soudili o Židech je vina Talmudu, tohoto zdroje jedu nenávisti židovského národa ke všem národům světa.
    Žádný národ na světě neprožíval tak pohnutých dějin jako národ židovský. Dějiny Číňanů, Egypťanů, Peršanů, Arabů, Řeků, Římanů, a jiných, se rozvíjely přirozenou cestou. Tyto národy válčily, vítězily, mohutněly i upadaly, vládly a byly porobovány, nebyly však odnikud vyháněny, jejich občané nebyli periodicky pronásledováni a vybíjeni, nebylo jimi všeobecně a trvale opovrhováno. Zato národ židovský nebyl nikde dlouho trpěn. Všude, kam pronikl, vznikala antisemitská hnutí a to od dob nejstarších, všude vznikala dodnes nevyřešená židovská otázka. Nelásku národů k Židům vysvětlují národní vlastnosti židovství, které má svoji morálku naprosto se rozcházející s mravním cítěním a mravními názory kulturních národů. Morálka Židů – to je nenávist, nesnášenlivost a opovrhování nežidovskými národy. Židovství má svůj odvěký, tradicí z pokolení na pokolení přenášený cíl ovládnout svět, podřídit si všechny národy. Tento cíl je vepsán do duše a do vědomí každého Žida, probíhá věky i tisíciletími, stal se přirozeným instinktem. Židovství žije a roste v přesvědčení, že národ židovský je Bohem vyvolený aby vládl nad všemi ostatními národy. To žádný Žid nepovažuje za utopii, to není přelud snů. Zříci se tohoto cíle znamenalo by pro Žida zříci se podstaty židovství, a žádati jeho historickou smrt. Dějiny všech národů nasvědčují tomu, že světové židovství se naprosto nezříká svých tužeb a cílů, ale naopak houževnatě bojuje, a každým rokem dobývá nových úspěchů a nových pozic. A nehodlá se uspokojit dokud se nestane pánem ujařmeného lidstva. „...blíží se vítězství Židů nad křesťany a vesmírem...“. Světová revoluce nastolí vládu židovské rasy nad všemi ostatními. Vláda moudrých finančníků existuje již odedávna, a všude bude nadále řídit celý svět. Není to honosné prázdné povídání. I kdyby Židé popírali, že mají mezi sebou tajnou vládu, tato vláda skutečně existuje. Bez vedoucího střediska nemohli by Židé rozptýlení po celém světě uchovat si národní svébytnost, nemohli by rozmnožovat své bohatství a upevňovat svou moc. Neviditelné ústředí vládne všemi prostředky židovství a tajně pokračuje v činnosti Synedrionu, konané až do XI. století zcela veřejně. Židovství si vytklo poslání vládnout světu, víru a sílu k boji o ně čerpá z knihy, která je mu světější než Bible. Je to Talmud, je to učení které vytvořili farizejové odklonivší se od čistého zřídla Mojžíšova. Talmud ukládá židovství: 1. Uchovati v neporušenosti židovskou rasu a duch židovství. 2. Zničiti křesťanství. 3. Vychovávati pokolení v nenávisti k nežidovským národům a rasám. 4. Vytvořiti v nitru cizích států stát židovský s neviditelnou židovskou vládou. 5. Ovládnouti bohatství světa a podrobiti si lidstvo.
    Tyto úkoly židovství plní a morálka, kterou hlásá Talmud, potlačila morálku Bible. Jak k tomu došlo? Jak je možné že Židé, kteří po tisíciletí očekávali příchod Spasitele, vzdorovali svodům jiných náboženství, a přinášeli velké oběti v bojích za víru, ukřižovali Spasitele když konečně mezi ně přišel? Jak mohli z duše své vyrvat deset přikázání sinajských, která hlásají lásku a spravedlnost, a zaměniti je zákonem nenávisti, vraždy a loupeže, který oproti Bibli hlásá Talmud? Jak mohli zradit víru svých otců očištěných od bludů strastným blouděním pouští?