Šíření křesťanství a islámu...

    Kdo z vás ví proč se islám se rozšířil do celého světa tak závrátnou rychlosti, která neměla dosud ve světě obdoby? A také proč jsou židé vždy v centru „zájmu" Vatikánu? Je to velmi zajímavé... Pokud je to ovšem pravda a ne jen katolická demagogie, pak se zdá být jasné, že pohanský Řím popravil Krista ukřižováním z politických a mocenských důvodů, a ze stejných důvodů pronásledoval i jeho učedníky. Prvotní věřící křesťané se rozutekli se svým poselstvím dokonce až do Afriky, kde zakládali malé sbory. I tam se však setkávali s tvrdým odporem. Řím proti nim štval domorodé obyvatelstvo a sám je pomocí svého vojska dále hubil.
    Křesťané se pochopitelně nesetkali s pochopením ani v samotném Římě. Židovská římská vláda pronásledovala tyto první věřící v Krista ve snaze zastavit božské hnutí. Proti pohanství Říma se křesťané stavěli nekompromisně, což nepřátelství Říma jenom zvětšovalo. Nakonec za císaře Vespasiana římská vojska pod vedením jeho syna a úpozdějšího císaře generála Tita dobyla roku 70 po Kr. Jeruzalém a zničila veliký židovský chrám, který býval centrem židovské bohoslužby. Na místě, kde kdysi stál židovský chrám, stojí dnes skalní mešita, druhé nejsvětější místo islámu na světě. Dobytí Jeruzaléma bylo strašlivé krveprolití. Někteří Židé byli vzati do otroctví, někteří byli zabiti ukřižováním, někteří padli. Ale mnohým se podařilo utéct. Židovští utečenci se proti svým zvyklostem na čas usadili a přežili jako kočovníci. Žili ve stanech i v severní Africe. Římští agenti je však sledovali a pozorovali jejich rostoucí osady a postupně se formující hnutí.
    Mezitím se v Římě děly převratné věci. Pohanští cézarové se považovali za bohy a žádali krev křesťanů. Kromě toho potřebovali, aby je křesťané jako bohy uznali. To se nestalo a strašlivé pronásledování prvokřestanů jen dokazuje, jak byli Kristovi učedníci věrní svému učení. Křesťanské hnutí nebylo možné žádným násilím zlikvidovat. Bylo proto nutné změnit taktiku. Myslící hlavy došly k názoru, že jediným způsobem jak zničit vliv křesťanského hnutí bude vytvořit falešné křesťanské náboženství. Řešení bylo v Římě. Římské pohanské náboženství vycházelo ze starověkého Babylonu a jediné co potřebovalo, bylo dostat křesťanskou fasádu a pak se veřejně zjevit světu. K tomu však nedošlo během jedné noci. Klíčení začalo ve spisech tak zvaných „prvotních církevních otců“. Nastala etapa vytváření falešných spisů a rukopisů biblických textů. Začalo vytváření náboženského monstra. Sochy Jupitera byly přejmenovány na svatého Petra, sochy Venuše na Pannu Marii, a další sochy na další svaté. Bylo nutno vymyslet a tak doplnit chybějící řadu církevních autorit počínaje sv. Petrem jako prvním papežem. Řím je město na sedmi pahorcích. Jeden ze sedmi pahorků, zvaný Vaticanus, byl zvolen jako stanoviště nového náboženství. Na tomto místě kdysi stál údajně satanův chrám zvaný Janův - Jupiterův - jako místo duchů.
    Nový náboženský systém byl pojmenován na římské, obecné, běžné náboženství v čele s římskou, obecnou církví (všeobecný, obecný = lat. catholicus). Vznikl římský evangelizační blok určený k zabíjení pravých křesťanů, zavádět falešné náboženství a vyvolávat války tam, kde se křesťané nechtěli Římu podvolit, nespouštěl Židy z očí a nutil všechny národy přestoupit na římské státní, okultní učení. Souběžně s tím se ale Římská říše rozpadávala a nemohla již vydržovat velmi početný aparát římských špionů. Nová církev proto financování vzala na sebe. Státní policisté organizovaní Římskou říší měli pokračovat ve špehování Židů a v pronásledování skutečných křesťanů pod hlavičkou římské, obecné církve. S její pomocí měli římští agenti Židy a křesťany podle přesných plánů úplně vyhubit. Falešná náboženská církev s falešným křesťanstvím převzala úkol zničit pravou křesťanskou církev odkazující se i na židovské učení Starého Zákona.
    V roce 313 po Kr. vydal císař Konstantin toleranční patent, tzv. EDIKT MILÁNSKÝ, kterým falešné křesťanské náboženství legalizoval a uznal za celosvětové hnutí. Tehdy mnoho pravých křesťanů vyšlo z ilegality a nechalo se pohltit všeobecnou, římskou církví. Římskokatolická církev dostala legální křesťanský nádech, a spolu s tím se objevila celá řada „původních“ církevních otců - papežů. Sám Konstatntin byl první hlavou tohoto nového římskokatolicko-křesťanského monstra. Sjednotil Baálův kult uctívání slunce a dalších bohů s učením Ježíše Krista. Z tohoto podivného konglomerátu vznikl římskokřesťanský systém bludů, pověr, mysticismu a okultismu. Když Konstantin odcházel na odpočinek, dal římskému biskupu titul SUMMUS MAXIMUS PONTIFEX a ustanovil jej po sobě „papežem". Roku 330 po Kr. odešel Konstantin do tureckého města Byzantium, které po všech stránkách pozvedl a nazval jej Konstantinopolisem. I nadále však zůstal věrný římskokatolickému systému sedícímu na sedmi pahorcích Říma.