Rozkradli to?

    Možná o tom nic nevíte, nicméně vypukl skandál kolem repatriace německého zlata. Většina oficiálních zlatých rezerv Německa je uložena v USA a Velké Británii. Po nějaké době se v Berlíně začaly šířit pochybnosti o tom, že německé zlato, umístěné v trezorech amerického ministerstva financí, je stále na svém místě. Němci začali požadovat vrácení zlata do své země, ale tento zákonný požadavek se setkal s vážným odporem. Na základě toho se Bundesbank začala dožadovat revize svého zlatého depozitu. V další fázi se počaly ohrazovat americké měnové orgány tváří v tvář americkému ministerstvu financí a Federální reservy v New Yorku, zlaté rezervy se měly nacházet v bankách Manhattanu. Americké měnové orgány nejenže odmítaly vrátit tuto komoditu, ale též odmítly poskytnout příslušným orgánům přístup k úložišti německého zlata. Velmi dramatická diskuze mezi Washingtonem a Berlínem vytvořila nepříznivou reakci na Washington, a dokonce posílila podezření mezinárodního společenství, že s úložištěm zlata mnoha zemí nebude všechno v pořádku. Proto, aby se předešlo razantnímu skandálu, byl nakonec Washington nucen Němcům vyjít vstříc.
    V lednu roku 2013 bylo dohodnuto, že do konce roku 2013 bude Německu zasláno 50 tun zlata. Ovšem nedávné události nabraly rovněž zajímavý charakter. V roce 2013 obdrželo Německo skutečně své zlato, ovšem nikoliv 50 tun, ale pouze 37,5 tuny. Cožpak je v dnešní době tak složité přepravit 50 tun materiálu přes Atlantik? Ale to, co je skutečně velmi důležité a bizarní je fakt že před tím, než bylo zlato z USA odesláno, došlo k jeho přetavení. Mimochodem Německo nikdy o takovou službu nepožádalo. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že každá země může mít své vlastní ingoty, které nelze zaměnit s ingoty jiných zemí. Mezi charakteristické znaky patří velikost a hmotnost těchto ingotů. Bundesbank má k dispozici veškerou dokumentaci, která dokáže odlišit německé zlato od španělského, ruského, nebo třeba tureckého zlata.
    Pokud si v úschovně na vlakovém nádraží uložíte své zavazadlo, budete pravděpodobně chtít zpět dostat svůj vlastní, a ne kufr někoho jiného. Takže Německo obdrželo zlato zcela neznámého původu, a to nikoliv v požadovaném množství, ale v podstatně menším, přičemž od původní žádosti uplynula velmi dlouhá doba. Na tuto skutečnost reagovali odborníci z GATA kteří prohlásili, že mnohým zemím světa hrozí, že jejich původně uložené zlato se jim již nikdy nevrátí, tedy alespoň nepůjde o původní originální zlatý depozit. Po smutných zkušenostech Německa začalo stále více zemí apelovat na americké ministerstvo financí s požadavky na uvolnění a návrat jejich zlatých rezerv.
    Všeobecně se však má za to, že americké ministerstvo financí bude schopné uspokojit požadavky leda tak prvního žadatele ve frontě na čekací listině, tedy Německo. On všeobecně rok 2013 se vyznačoval velkým množstvím skandálů ve finančním světě. Prokázalo se, že mnoho bank prestižních značek bylo zapojeno do různých podezřelých manipulací a transakcí. Největší skandály pak byly spojeny se sazbami na úvěrových trzích. Na počátku letošního roku se začíná ono dlouhodobé spiknutí kolem manipulačních aktivit se zlatem konečně dostávat na povrch. Sám ředitel Německého finančního dohledu Elke Koenig řekl, že skutečný rozsah manipulací s drahými kovy zakládá oprávněné podezření, že půjde o největší skandál v globální bankovní a obecně finanční sféře v novodobých dějinách...