Rajská blaženost jen pro Židy...

    Mezi učením Talmudu, a učením theosofie a spiritismu, je tedy naprostá shoda. Rozdíl je pouze v tom, že podle Talmudu je věčná blaženost v Ráji vyhrazena pouze duším židovským, kdežto spiritisté a theosofové hlásají, že každá duše lidská může dosáhnouti Ráje. Ale ani tento rozpor není zásadní. Talmud připouští, že i duše nežidovská se může zdokonaliti a očistiti převtělením do těla Žida. Je tady pouze ten rozdíl, že řetěz převtělováním duše podle theosofů a spiritistů začíná u tvorů bez duše a končí u člověka, kdežto podle Talmudu končí výhradně u Žida jakožto nadčlověka.
    Talmud se neomezuje pouze na všeobecný výklad a přesídlení duší. Uvádí naopak přesné příklady. Tak hlásá, že duše Jafetova se vtělila v Samsona, duše Faresova v Joba, duše Evy v Isáka, duše nevěstky Rachovy v Gebera Hetejanina, a podobně. Pozoruhodné je, že se mohly duše žen vtělit v muže. Tím se farizejové snažili vysvětlit nepřirozené sklony některých mravně úchylných lidí. Podle Talmudu a jeho autorů tito lidé cítí v sobě probuzení duše, jež je ženská. Proto Kabbalisté chovali se velmi shovívavě k homosexualitě, kterou naopak zákony křesťanské, stejně jako Mojžíšovy, stíhaly velmi přísně. Usvědčení bývali spáleni na hranici.
    Talmud zaznamenává i některé zvláštnosti. Tak třeba Kain měl dokonce tři duše, z nichž dvě se vtělily do Židů, a třetí do těla Egypťana zakletého Mojžíšem. Zato duše Isajova, kterého Talmud líčí jako vraha a smilníka, vtělila se do Ježíše z Nazaretu, zakladatele nenáviděné sekty křesťanské. Proto jeho duše ponořena je podle rabínů na věčné časy v pekle do kotle, ve kterém udržovány jsou stále při varu v nejodpornější nečistoty. Tento odstavec, svědčící přímo o nenávisti rabínů k Ježíši, byl z Talmudů vydávaných tiskem vyjímán, ale rabíni znovu a znovu jej opakovali v jiných vydáních. Do pekla přicházejí duše nežidů které nelze směšovati s dušemi židů zhřešivších, a které se, byť i jen dočasně, přestěhovaly do těl židovských. Zatím co všichni Židé dříve nebo později přijdou do Ráje, všichni ostatní lidé, a zvláště křesťané a musulmani, jsou prokletí a budou pohrouženi na věky do nádob naplněných žlučí a špínou. Spaseni mohou býti pouze ti, kteří za života svého přijmou s obřízkou víru židovskou. Prokletí všech gojů, jak jsou zváni křesťané, je věc zcela spravedlivá, neboť zatím co Židé jsou původu božího, pocházejí gojové z duchů nečistých, a jejich duše se podobají duším zvířat nejnečistších. Z těchto míst Talmudu promlouvá stará národní hrdost židovská.
    Farizejové sice přijali chaldejský názor o neviditelném světě, ale přizpůsobili si učení chaldejské duchu židovství vycházejícího se stanoviska, že Židé jsou národ vyvolený a předurčený aby vládl světu. Bible hlásá spravedlnost ke všem národům. Předpovídá příchod Spasitele a vyvolenost židovského národa vidí pouze v tom, že bohem byl určen k tomu aby vyznával pravou víru. Talmud naopak hlásá opovržení a nenávist ke všem národům nežidovským, očekává příchod Spasitele který mečem a ohněm dobude pro Židy svět, zaplaví jej mořem krve nevěrných, a vychová Židy ve víře v rasovou převahu židovství nad ostatními národy i v opovrhování nežidy, jakožto tvory nižšími a pouze trpěnými na světě. Talmudem farizejové vkládají do srdce Židům nejen touhu po nadvládě světové prostředky hmotnými a člověku přístupnými, ale i vědomí, že jsou k této nadvládě předurčeni převahou svého božského původu, zatím co nízká živočišná příroda ostatních lidí předurčuje nežidy pouze k otroctví. Talmud oplývá předpověďmi co se stane až přijde král Mesiáš, a rozdrtí koly svého válečné vozu všechny goje. Vypukne velká válka, v níž zahynou dvě třetiny národů. Vítězní Židé budou potřebovati 7 let k ničení zbraní poražených národů, kteří se jim podrobí a přinášeti budou vzácné dary. Král Mesiáš však odmítne přijmouti dary od křesťanů, neboť křesťané musí býti do jednoho vyhubeni. Všechna bohatství národů přejdou do rukou Židů, a bohatství Židů bude nedozírné a nespočetné. Poklady krále Mesiáše budou tak ohromné, že pouze klíče od pokladnice budou těžkým břemenem pro tři sta tažných zvířat. Každý, i nejprostší Žid, obdrží dva tisíce osm set otroků. Po vyhlazení křesťanů oči zbývajích přeživších nežidů zazáří, budou žádat aby byli obřezáni a oděni v roucha posvěcená, a svět bude obýván pouze Židy. Pak teprve země bude skýtati medové koláče, hedvábná roucha a takovou čarovnou pšenici, že každé zrno bude velikosti dvou měchýřů největšího býka.