Prý byl mimozemšťan...

    Neberte tu otázku v hlavním titulku až tak doslovně, tím mám na mysli ortodoxně věřící, i když by něco do sebe mít mohla. Ono totiž to církevnické pojeti dějin k takové otázce doslova popouzí. Není tak docela scestné domnívat se, že celý ten „humbuk“ kolem Ježíše mohla být jen perfektně vypracovaná propaganda. A třeba i za možná určitého přispění pozemských mimozemských. Není bez zajímavosti, že izraelští historikové, kteří zkoumali kopie apokryfních textů uvedli pro list National Midnight Star, že jeden z překladů události početí panny Marie po zjevení anděla Gabriela, podává až mrazivý popis velmi se podobající výpovědím lidí, kteří byli údajně nuceni podstoupit gynekologická vyšetření na palubě UFO poté, co byli uneseni. Když reportéři naléhali na vědce, aby jim o těchto velice zajímavých informacích řekli něco více, setkali se s neochotou, neboť vědci byli evidentně instruováni náboženskými autoritami aby žádné další interpretace, nacházející se v prastarých spisech, nepouštěli za žádnou cenu ven.
    Filozof a historik H. G. Wells, jehož křesťanství ani za mák nezajímalo, nicméně o Ježíšovi jednou napsal: „Kristus je tou nejunikátnější osobou v historii. Nikdo nemůže sepsat dějiny lidské rasy, aniž by v nich tomuto učiteli bez peněz přisoudil výsadní a přední místo.“ Otázkou je co tím myslel, protože odmítl jakékoliv bližší vysvětlení. I tak z těchto slov doslova čiší odkaz na účelovost, protože Wels, na rozdíl od mnoha jiných, na církevnické zázraky ani za mák nevěřil. Matoušovo evangelium otevírá Nový zákon popisem až děsivé návštěvy bytosti z nebes. Ta se údajně snesla z hvězdného nebe na zem jen proto, aby mohla vystrašeným pastýřům zvěstovat úžasnou novinu: „Hle, panna bude těhotná a porodí syna. Dají mu jméno Emmanuel“ Což znamená Bůh s námi. Tato událost se musela odehrát, pokud se ovšem vůbec odehrála, někdy mezi čtvrtým až osmým rokem před obdobím, kterému dodnes říkáme podle Krista „Anno Domini“, což je latinsky „v roce našeho Pána“. Stejně jako jeho smrt a zmrtvýchvstání, i jeho narození je zahaleno tajemstvím. Podle Starého zákona vedl Izraelity divočinou do Země zaslíbené sloup světla, a podobně záhadný objekt se objevil i v případě tří mudrců putujících za tesařovým synem v Novém zákoně. Zdá se, že toto světlo, ukazující cestu, koresponduje s ufologickým úhlem pohledu. Jde o světlo, které je vyobrazeno na milionech vánočních přání po celém světě. Zpívá se o něm v koledách, svítí na nás z vrcholků vánočních stromků, a září nad všemi betlémy. Ale čím byla betlémská hvězda ve skutečnosti? Je to jen mýtus, nebo na obloze nad Judeou skutečně svítil hvězdný posel? Nad správnou interpretací toho, co nám v bibli popsal pouze apoštol Matouš, se dohadují vědci s teology už po celá staletí.
    Ve druhé kapitole Matoušova evangelia se píše: „Když se pak Ježíš narodil v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, do Jeruzaléma přišli mágové od východu a říkali: Kde je ten narozený židovský král? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme, abychom se mu poklonili.“ Matouš rovněž tvrdí, že Herodes mudrce nabádal, že pokud nově narozeného krále naleznou, musejí mu neprodleně prozradit kde je. V bibli dále stojí, že mudrci spatřili hvězdu která je vedla, a šli podle ní směrem na východ, až dorazili do chléva kde spal malý Ježíšek. V 17. století šokoval křesťanský svět německý astronom Kepler když prohlásil že hvězda, kterou tři králové následovali, nemusela být nic jiného než konjunkce planet Jupiteru a Saturnu. Nevíme, nicméně se domníváme, že ve Svaté zemi v době, o níž hovoří Matouš, žádné takové konjunkce viditelné nebyly. Tuto dobu odhadují historikové na 4. nebo 5. rok před Kristem. Po kacířském Keplerově pokusu vysvětlit Betlémskou hvězdu jako přírodní jev, se tuto hvězdnou zvláštnost snažila různými teoriemi odůvodnit celá řada dalších vědců. Hovořilo se i o Halleyově kometě, ale vědátoři spočítali, že toto známé těleso mělo nad Zemí prolétat ještě před Kristovým narozením. Těžko říci jak počítali, když o Ježíšově narození dodnes panují nejasnosti, a nikdo, samozřejmě mimo církevníků, není schopen den narození alespoň přibližně určit.
    Další z teorií předkládá že hvězda, vznášející se nad Betlémem, byla ve skutečnosti vzdálenou hvězdou která explodovala, neboli proměnila se v supernovu. K podobným explozím asi občas dochází, a mohou zůstat viditelné na obloze celé týdny. A to dokonce i ve dne. V čínských dobových záznamech se o takovéto explozi supernovy skutečně hovoří, mělo k tomu dojít v době asi 4 roky před Kristem. Tehdejší čínští astronomové zaznamenali, že v souhvězdí Orla plála hvězda těsně pod nejjasnější hvězdou této konstelace Altairem. Navíc vypočítali že komukoliv, kdo by tehdy stál u jižní brány Jeruzaléma, by se zářící hvězda zdála být přímo nad Betlémem. Americký vědátor Morehouse, který čínské záznamy studoval, se tím pádem domníval, že betlémská hvězda se stále na nebi vyskytuje, ale svítí jen velmi slabě. Oponenti Morehousovy teorie poukazují na to, že hvězda z roku 4 před Kristem explodovala příliš pozdě než aby mohla být spojována s narozením Krista. Navíc by taková nebeská podívaná jen těžko unikla Herodovi a ostatním obyvatelům Judey. Supernova se navíc nemůže na obloze vznášet, jako se prý vznášela Betlémská hvězda nad jesličkami.