Prostí lidé jsou dobytek...

    Na své první schůzce v roce 1954 tedy měli bilderbergové o čem „diskutovat“. A také diskutovali. Ačkoli bylo okrajově zdůrazňováno tzv. mravní hledisko, z perspektivy přirozeného výběru bylo odsouhlaseno že národ, nebo svět lidí, kteří nepoužívají svůj rozum, není lepší než zvířata, která podle bilderbergů rozum nemají. Omyl, mají, a možná lepší než mnozí bilderbergové. Nicméně pro bilderbergy jsou nemyslící lidé „soumaři a bifteky na stole, dobrovolně a se souhlasem“.
    Tudíž, v zájmu budoucího světového pořádku, míru a pokoje, bylo rozhodnuto vést soukromou tichou válku proti nejen americké, ale i světové veřejnosti s konečným cílem trvalého přesunu přírodní a společenské energie, tedy bohatství, z „neukázněných a nezodpovědných mas do rukou ukázněných, odpovědných a hodnotných jednotlivců“. Za účelem uskutečnění tohoto cíle bylo nutné vytvořit, zabezpečit a používat nové zbraně, které, jak se ukázalo, byly třídou zbraní tak jemných a rafinovaných ve své podstatě působení a veřejné podobě, že si vysloužily jméno tiché zbraně. Konečným cílem ekonomického výzkumu řízeného magnáty kapitálu, jinými slovy bankovnictví, průmyslu a služeb, je založení jiné, nové ekonomie, která by byla plně předvídatelná a manipulovatelná. Za účelem dosažení zcela předpovídatelné ekonomiky musí být podřadné živly společnosti přivedeny pod úplnou kontrolu, to znamená musí být přivyklé domácí atmosféře, vychované a ujařmené dlouhodobými společenskými úkoly již od velmi raného věku. Tedy dříve než mají příležitost ptát se na korektnost věci. Aby bylo možné dosáhnout takového přizpůsobení, musí být rodiny dělnické třídy rozloženy procesem rostoucí přepracovanosti rodičů a ustavena vládou ovládaná střediska pro pracovně osiřelé děti.
    Kvalita vzdělávání, existujícího pro dělnickou třídu, musí být nízkého řádu aby příkop nevědomosti, izolující spodní třídu od vrchní třídy byl a zůstal pro spodní třídu nepřekročitelným. S takovým počátečním handicapem dokonce i bystří jednotlivci z řad dělnické třídy mají malou, pokud vůbec nějakou naději na vyproštění se ze svého přiděleného životního údělu. Tato forma otroctví je podstatná pro udržování nějaké míry sociálního pořádku, míru, a klidu pro panující horní třídu.
    Všechno, co je očekáváno od běžné zbraně, je jejími tvůrci očekáváno i od tiché zbraně, ale pouze v jejím vlastním způsobu funkce. Ta střílí namísto kulek různé situace dané zpracováním dat. Střílí se z počítače a počítačový programátor plní úlohu střelce. To vše na příkaz bankovního magnáta namísto vojenského generála. Tato zbraň nezpůsobuje žádné hluky, nezpůsobuje žádná zřejmá fyzická, nebo podstatné mentální zranění, ani viditelně nezasahuje do každodenního společenského života. Přesto způsobuje neklamný „hluk“ způsobující zřejmá fyzická a mentální poškození, které jasně zasahují do každodenního společenského života. Pozorovat to ale může jen školený pozorovatel který ví co hledat. Běžná veřejnost nemůže pochopit tuto zbraň, a proto tedy nemůže uvěřit, že je na ni touto zbraní útočeno, a že podléhá účinkům této zbraně. Veřejnost může za určitých okolností pouze instinktivně vycítit že něco není v pořádku. Z důvodu technické povahy tiché zbraně však nemůže vyjádřit své pocity racionálním způsobem, nebo uchopit problém inteligencí. Proto tedy lidé nevědí jak volat o pomoc, a nevědí ani jak se spojit s ostatními a bránit se proti ní.
    Když je tichá zbraň aplikovaná pozvolně, veřejnost se přizpůsobí její přítomnosti a naučí se snášet její zásah do svých životů. Pokud ovšem tlak ať už psychologický, nebo přes ekonomiku, není příliš velký. Pak se zhroutí. Proto tedy je tichá zbraň typ biologického válečnictví. Napadá vitalitu, možnosti volby a pohyblivost jednotlivců společnosti, a na základě znalostí, pochopení a manipulace postihuje zdroje vrozené a společenské energie, spolu s jejími fyzickými, duševními, a citovými sílami. Předek dnešních Rotschildů Mayer Amschel kdysi prohlásil: „Dejte mi kontrolu nad měnou státu, a nebudu se muset starat o to, kdo tvoří jeho zákony.“ Současná technologie tiché zbraně je výsledkem jednoduché myšlenky, kterou objevil, stručně vyjádřil, a účinně aplikoval citovaný Mayer Amschel Rothschild. Rothschild objevil chybějící pasívní komponentu hospodářské teorie známé jako ekonomická induktance. On pochopitelně nepřemýšlel o svém objevu v termínech dvacátého, či potažmo jednadvacátého století, matematická analýza musela pochopitelně počkat na druhou průmyslovou revoluci, povstání teorie mechaniky a elektroniky, a posléze vynález elektronického počítače, než je bylo možno aktivně aplikovat v řízení světového hospodářství.