Propaganda jak řemen...

    Nejnebezpečnější lidé jsou ti, kteří se navenek jeví jako zbožní, a to zvláště tehdy jsou li organizovaní a zastávají vedoucí postavení. Mají hluboký respekt u prostých lidí nemajících ani ponětí kdo stojí v pozadí bezmezné touhy těchto vůdců po získání moci. Tito navenek zbožní lidé, předstírající lásku k bohu, se však ve skutečnosti budou vždy, pokud to bude pro jejich zájmy nutné uchylovat k vraždám, budou podněcovat i revoluce a války. Jsou to úskoční, svým způsobem inteligentní, úlisní, zbožní politici, kteří žijí ve stínovém světě tajemství, intrik a předstírané svatosti. Jako by se opět objevili zákoníci, farizejové a saduceové z Kristovy doby. Tentýž prapodivný duch, jaký dnes vede římskokatolickou církev a jezuitský řád, vedl i římské vladaře k vydání deseti vražedných dekretů, které vyzývaly k pronásledování prvokřesťanské církve.
    První „církevní otcové” přenesli do svého církevního systému většinu ze systému starodávného Babylonu a nejen že to zachovávali, ale navíc k tomu přidali řeckou filozofii, a to vše pak schovali pod pláštík židovské teologie. Tím vyšlapali cestu pro mašinérii vznikající římskokatolické církve. Pod pláštíkem zbožnosti a svatosti napadali Bibli, překrucovali ji, přidávali k ní, nebo z ní zase ubírali. A právě tohoto farizejského ducha, který skrze ně působil, je vidět v dějinách znovu když zmrčený Ignác z Loyoly vytvářel svůj jezuitský řád, aby v tajnosti dosáhl dvou hlavních cílů v zájmu římskokatolické instituce: celosvětové politické moci a celosvětové církve. Tím však možná nevědomky naplnil proroctví ze Zjevení Jana z kapitol 6., 13., 17., a 18.
    V době, kdy se Ignác z Loyoly objevuje na scéně, tedy v 16. století, poškodila protestantská reformace celý římskokatolický systém již velmi vážně. Dogmata tohoto gigantického systému, této obří velecírkve, dogmata založená na pověrách, na udržování strachu mezi prostými lidmi, a na krvavém upevňování své světové moci, se začala kymácet a posléze bořit jedna za druhou. Ignác proto ve své rytířské, krutými bolestmi sužované, a z bolestí možná i pomatené mysli došel k závěru, že jediným způsobem jak by jeho „církev” mohla přežít, je třeba i násilím posílit kánony a dogmata o časné moci papeže a římskokatolické instituce. A to ne pouze fyzickou likvidací lidí, jak to pomocí inkvizice dělali dominikánští kněží, ale především infiltrací a průnikem do všech životních oblastí. Prohlašoval: „Nad protestantismem musíme zvítězit a použít ho v zájmu papežů”.
    A právě toto, kromě ještě jiných opatření, Ignác osobně také navrhl papeži Pavlu III., a s jeho souhlasem se Ignácovi jezuité okamžitě chopili úkolu tajně prostoupit VŠECHNY skupiny protestantů včetně jejich rodin, sborů, pracovišť, nemocnic, škol, univerzit a podobně. Dnes už jezuité toto obrovské misijní tažení a odkaz svého prvního učitele téměř dokončili. Bible vkládá pravomoc vést a opatrovat sbor plně do rukou každého bohem povolaného kazatele. Lstivým jezuitům se však časem podařilo přenést tuto pravomoc výhradně do rukou ústředního vedení každé církve, a nyní tlačí téměř všechny protestantské denominace do náručí Vatikánu. Tedy splnili co si předsevzal již Ignác z Loyoly když prohlašoval: „Musíme postavit celosvětovou církev a způsobit tak zánik protestantismu.”
    Dnes už jsou jezuité pevně zakořeněni ve vedení všech církví a náboženských systémů, tajně ovládají všechny světové i menší banky a peněžní ústavy, tajně znovu pronikli do všech vlád, parlamentů a soudů každé země, podařilo se jim nepozorovaně proniknout do všech druhů sdělovacích prostředků, rozhlasu a televize po celém světě, tajně vnikli do všech světových hospodářských a náboženských organizací a mezinárodních institucí. Mají tajně pod svou kontrolou všechny biblické společnosti a všechna biblická a teologická vydavatelství, a nepozorovaně také pronikli do církevních škol všech denominací, a také do všech univerzit. V dnešní době se jim podařilo to, o co se marně pokoušeli již celá předchozí staletí. Teprve dnešní doba, ve které prostého člověka vysoká politika téměř nezajímá, a kdy vládne otupělost a apatie k vládním vyjednáváním a intrikám mezi národy, dala průchod tajné práci jezuitů a umožnila naplnění Loyolova odkazu více než kdy jindy.
    Pokud se zaboříte do čtení tohoto textu, pak alespoň někteří pochopíte úžasnou souvislost mezi náboženskou a politickou frontou. Proniknutí a infiltrace jezuitů do vlád všech národů světa jim umožnilo manipulovat chodem dějin, nastolovat diktatury a oslabovat demokracie, a tímto způsobem připravit půdu pro sociální, politickou, morální, vojenskou, vzdělávací a náboženskou anarchii, kterou tolik potřebují ke znovunastoletí náboženské a politické moci římskokatolické církve.