Proč náhle zanikli?

    Úžasný národ, jehož vládci založili nejstarší stát světa, který ale náhle, ba přímo tajuplně, zmizel v propadlišti dějin. Vědátoři dodnes nevědí co způsobilo zánik této civilizace. Až se objevila teorie, že zhoubu na svou dobu neuvěřitelně vyspělé kultury zřejmě způsobil výbuch atomové bomby na Sinajském poloostrově. S důkazy, podporující tuto teorii, přišel uznávaný zesnulý badatel Zecharia Sitchin. Do té doby nevídanou zkázu měli mít zřejmě paradoxně na svědomí Anunnaki, pravděpodobní stvořitelé člověka.
    Nevíme to sice s určitostí, ale domníváme se, že nejstarší nám známí obyvatelé Mezopotámie, Sumerové, začali zaznamenávat svou pohnutou historii někdy kolem roku 2300 před Kristem. Nevíme rovněž odkud tento národ přišel a přinesl si s sebou už rozvinutou kulturu. Měli prosperující zemědělství, dokázali zpracovávat kovy, ale také vyrábět sklo. Pozoruhodné bylo i jejich hvězdářství a znalosti astronomie. Například jejich výpočet oběhu Měsíce se liší jen o 0,4 vteřiny od dnešních poznatků! Jenže lze hovořit o chybě, či nedokonalém výpočtu? Nikdo neví jak to v té době vypadalo, a tudíž na jakých podkladech výpočty prováděli. Třeba tenkrát opravdu byl oběh Měsíce o ty 0,4 vteřiny odlišný! A přece na konci třetího tisíciletí před Kristem jejich říše náhle zanikla. Co mohlo být příčinou nenadálé zkázy?
    Válka mezi bohy? V rozsáhlém eposu Erra, který archeologové nalezli na území Mezopotámie, se hovoří o takzvaném Větru zloby. Ten prý směrem od Středozemního moře na východ zahubil všechny živé bytosti. Kromě lidí otrávil i zvířata, rostliny a zdroje pitné vody. Záhada? Ani ne, on totiž ten popis v eposu sedí jako ušitý na následky výbuchu jaderné bomby nad Hirošimou. Podle Sitchinových zkoumání vypalovaných tabulek zánik sumerského národa způsobil výbuch nukleární bomby nad vesmírným přístavem bohů na Sinajském poloostrově v blízkosti měst Sodoma a Gomora. Badatel Sanders přitom navíc tvrdí, že zbytky těchto biblických sídel nalezl na dně Mrtvého moře.
    Sitchin na základě dlouholetého studia starých písemných záznamů dospěl k závěru, že skutečným cílem radioaktivního posla smrti byl v roce 2024 před Kristem kosmodrom legendárních Annunaki - Těch, kdo přišli z nebe na Zemi. Tito „bohové“, údajně z planety Nibiru, zde měli kdysi dávno za pomoci metod genového inženýrství stvořit člověka. Mezi jejich klany však propukly spory, které vyústily v apokalyptický konflikt. Jedna ze znepřátelených stran přitom neváhala použít jadernou zbraň.
    „Místo, ze kterého vzlétají bohové, vyhodím do vzduchu,“ říká výhrůžně jeden z bojovníků podle záznamů v eposu Erra. I když nevíme kdo to byl, své neblahé předsevzetí zřejmě skutečně splnil. Superbombu, kterou se v novodobé historii lidstva odhodlaly použít naštěstí jen USA na konci druhé světové války, nazývají neznámí autoři Erry příznačně „Zbraň hrůzy“.
     Archeologové a experti na oblast Blízkého východu již řadu let shromažďují důkazy o náhlé klimatické změně, která před tisícovkami let obrátila tehdejší svět naruby. Jako první se tuto hypotézu pokusili ověřit Weiss a Wieskel z Harvardovy univerzity. Další vědci pak na konci devadesátých let dospěli k závěru, že k obratu v celkovém rázu podnebí došlo zhruba v roce 2024 před Kristem, tedy přesně v té době, kterou určil jako letopočet katastrofy také Sitchin. Stojí však za dlouhodobými změnami počasí a následným zánikem sumerské říše skutečně ničivý arzenál Anunnaki? Tato teorie se zdá být přinejmenším velmi pravděpodobná. Nezapomeňme, že v dobách studené války přispívaly k udržení světového míru také předpovědi odborníků, podle nichž by případný nukleární konflikt mohl způsobit nepředvídatelné změny v dlouhodobém vývoji počasí. Je zřejmé, že si to odborníci jen tak nevymysleli.
    Z konce třetího tisíciletí před Kristem navíc pocházejí usazeniny materiálu, který geologové nazývají tefra. Oficiální věda říká, že jde o zčernalé kousky horniny podobající se štěrku, který při výbuchu vyvrhují ze svých jícnů vulkány. Badatelé přitom na četných místech v oblasti Sinajského poloostrova zjistili silné vrstvy této hmoty, i když se nikde v uvedené oblasti žádná sopka nenachází. Zdroj tajemné tefry tedy zůstává záhadou a jediným vysvětlením by mohla být právě exploze atomové bomby, při níž za jistých okolností může zmíněný černý materiál rovněž vznikat. Radioaktivní hřibovitý oblak poté vítr zanesl až nad Mezopotámii, kde rozséval smrt.
    Dnes se již nedozvíme zda strůjci zkázy sumerské říše svého činu později litovali, podobně jako jejich následovníci o tisíce let později. Je to ale docela možné. „Bože, co jsme to učinili?“ vykřikl pilot amerického bombardéru B-29 Claude Eatherly několik minut poté, co na japonskou Hirošimu 6. srpna 1945 svrhl atomovou bombu. Myslíte, že se tedy mohou minulé tragédie stát mementem, které do budoucna zamezí zničujícím válkám, a to nejen na Zemi...?