Prahory... prapolévka...
Ne každého to zajímá, ale je dost takových, které alespoň trošičku. Stojí za to zadívat se do časů, ve kterých by až zas tak zajímavého být nic nemělo. Tedy alespoň podle školních nauk, které jsou pro to určeny. Je nádherné a uklidňující jim věřit. Vše je naprosto jasné a bylo tak a tak, bakterie lezly z vody a zase do vody, pardon, prapolévky, a ejhle... Vylezl z toho homo sapiens a dnešní doba. Je to jasné? Příští hodinu zkouším....! A šmytec.
Ví někdo z těch školních mudrců co je to alternativní způsob výuky? Nebo je ta dnešní společnost z neustálého hrabání peněz tak doblblá, že nedokáže myslet na nic jiného? I kdyby nakrásně chtěla? Jenom klid... to nehrozí! Alespoň zatím ne. Přesto si myslím, že je dobré přemýšlet nad zjevnými blbostmi, když už to nechtějí, nebo nesmějí dělat ti „osvícení“. O časech „prehistorických“ nevíme vůbec nic. Zbyla z nich hromádka střepů a neúplné, nečitelné texty. Vědátoři přesto mají vše zaškatulkováno, popsáno a pokud se nějaký nález do toho nehodí, pak prostě neexistuje. Chudáci vědátoři! Tak moc si nad tím lámali hlavu... Až z toho možná zblbli, vždyť přece kameny z nebe padat nemohou...!
Těžko posoudit jak přišli už jen na oficiálně uznané datování geologických dob. I když jim to nesouhlasí s církevnickými černoprdelníky, vznik Země určili na dobu před 4 až 4,5 miliardami let. To další mi ve škole na delší dobu „znechutilo“ zájem o tento obor. Mohl za to způsob, jakým to do nás „hustili“. Jak to šlo po sobě?
Prahory - praoceánské období - prapolévka - vznik života.......konec před 2,1 miliardami let.
Starohory - čas určený pro vývoj bezobratlých. Rozdělili jej na Algonkium a Huron.....konec před 1,2 milardami let.
Prvohory - tvořily se hory, bezobratlé ryby a obojživelníci. Tuto dobu rozdělili na:
- Kambrium
- Ordovik
- Silur
- Devon
To poslední končilo zhruba před 350 milióny let a hned začaly mladší Prvohory. Rozdělili je na:
- Perm a Karbon, končí to asi před 215 milióny lety.
Následovat musely pochopitelně Druhohory - doba plazů - rozdělená na Trias, Juru a Křídu. Na tom se kantoři až sadisticky vyžívali...... zkončit to mělo před 120 milióny let.
Třetihory - ty rozdělili na starší s krkolomnými názvy Paleocén, Eocén, Oligocén. Následuje období mladších Třetihor s neméně sympatickými názvy Miocén a Pliocén..... ten cirkus končil před 55 milióny let.
Následují Čtvrtohory - na jevišti světa má povoleno objevit se člověk. I tato doba je rozdělena na zhruba 1 milión roků trvající Pleistocén, který pak slavnostně vystřídal Holocén. Tedy dnešní doba ...
A přesně podle tohoto rozdělení datují stáří vrstev horniny. Naprosto neberou na zřetel pohyb částí Země, případné sesuvy půdy, či změny terénu. Namalovali do učebnic kulaťoučkou zemičku a do ní si zakreslili vrstvy podle svého rozdělení. Vždyť on to stejně z těch obyčejných blbečků nikdo zjišťovat nebude! Problém nastává, když se občas najde v těchto vrstvách předmět, který tam prostě nemá co dělat! Například proslavené kladivo z Creation Evidences Museum v USA! Bylo nalezeno v okolí Glen Rose v Texasu. Co je ale podstatnější, že podle platného datování vrstev by mělo být staré asi 140 milionů roků! Jenže, podle vědátorů, na této planetě v té době běhali, či plazili se, jen jacísi plazi! Že by disponovali lepší technikou než je ta dnešní?
Podívejme se na to kladivo. Má obyčejný tvar dnešního kladiva. Čili žádný pokrok. Torzo topůrka je zkrystalizované a zkamenělé. Vnitřek pak porézní a zuhelnatělý... Tato kombinace ve světle dnešních poznatků nejde dost dobře vysvětlit. Zdá se, jako by tu probíhaly dva různé procesy zároveň, připomínající souboj tekoucí vody a ohně. Vyrobit topůrko ze zkamenělého dřeva s porézním, zuhelnatělým vnitřkem, prostě nejde...! Možná jde, jenom to neumíme. Blbost! Moderní člověk vyrábí podobné nástroje, údajně, teprve několik tisíc roků. Falzifikace je naprosto vyloučena. Dáme li si to dohromady, pak je buď lidstvo staré stamilióny roků, nebo jsou horniny naopak velmi mladé, vytvořené před nedávnem.....!
Aby se bylo ještě více čemu divit, v uznávaném metalurgickém ústavu Batelle Memorial Laboratory v ohijském Columbusu zkoumali materiál, ze kterého bylo kladivo vyrobeno.