Podivné anomálie...

    Možná právě proto, že nepatřím do ranku mocně opuncovaných, valnou většinou rádoby věhlasných vědátorů, mne zaujala historie. Ne ale historie prezentovaná školními „moudrostmi“, ale z trošku jiného pohledu. A tak shromažďujíc různé úvahy na toto téma jsem došel k přesvědčení, že minulost, přítomnost, i budoucnost, jsou v podstatě jedno a totéž. Odtud byl už jen krůček k úvahám, zda je z vědátorského hlediska možné cestování časem... Při četbě o výzkumech Bernala, Bonnora, či Gödela by se mohlo zdát, že to možné je. A to nehledě k časovým paradoxům které by takové cesty mohly vyvolat. Ono by totiž těmto záležitostem bylo možné předcházet...
    K otázce cestování časem se však nedá přistupovat z filosofického hlediska, pokud se totiž do této oblasti neuváženě ponoříte, ocitáte se v džungli z níž se vyhrabat představuje obrovský problém. A navíc neřešitelný problém mající více či méně za účel obhájit opodstatněnost tak různorodých myslitelů, přičemž z jejich mnohdy docela nápaditých myšlenek se po jejich spojení v podstatě nedá vytvořit smysluplnější celek, natož nějaký obraz. Pokud by tedy chtěl zájemce dojít k něčemu rozumnému, pak nezbývá než se přiklánět k více či méně významnému jménu, a už podstatně méně k tomu co hlásá. Pokud ale někomu slavná jména mnoho nedávají, tomu nezbude než se probírat známou historií, a pokusit se zkoumat příběhy několika mimořádných lidí, kteří se šedi průměru bezpochyby vymykají. A o kterých někteří myslitelé prohlašují, že možná přišli z budoucnosti aby prožili život v naší době, nebo v minulých stoletích. Někteří jedinci se stali legendami, jako třeba král Sálemu Melchisedech, nebo čínský císař Fu-Si, jiní, z doby nedávnější za všechny jmenujme Leonarda da Vinci, pořád zůstávají v živé paměti. Pokud se pokoušíte proniknout do jejich tajemství objevuje se něco jako fakt, že tito lidé, svým způsobem znalí vědy minulosti, nebo chcete li budoucnosti, naočkovali dobu v níž se vyskytovali částí svých vyšších vědomostí. A zdá se nesporné, že jejich znalosti nápadně přesahují úroveň soudobých znalostí...
    Mám jednu prosbu, nepovažujte za výsledek choromyslného blouznění mou soukromou představu, že mezi námi, obyčejnými stádovými tajtrlíky, tajně žijí bytosti jež lze označit jako vládcové času, a dle libosti v něm cestují. A to nemám ani zdaleka na mysli experimenty americké armády s tímto artiklem. Mají prý stroj času a pokoušejí se posílat bezdomovce do minulosti i budoucnosti. I když do budoucnosti prý to jde jen malý kousek, dál prý je bariéra. Nevím, já ještě prozatím nejsem bezdomovec, tak mi snad podobná možnost nehrozí. I když jeden nikdy neví... Nicméně je známo, že pojem „cestování v čase“ je mnohem starší než science fiction. Obdivuhodný žánr literární činnosti, pro který jsou časové paradoxy stará známá záležitost.. Bylo by ovšem nerozumné odmítat cestování v čase jen proto, že se o něm píše v románech science fiction. To je totéž jako bychom odmítali brát v úvahu politické a vojenské důsledky vodíkové pumy jen proto, že si ji vymysleli spisovatelé. Ta puma totiž nakonec opravdu vybuchla. A protože jinou možnost nemáme, nezbývá než upřít pozornost na několik snad důvěryhodných vědátorů a jejich výzkum.
    Snad nejhlavnějším byl Bernal. Přednášel fyziku na londýnské univerzitě a proslavil se výzkumem původu života. Patřil mezi zakladatele organizace UNESCO a byl členem asi všech světových Akademií věd. Byl to typicky racionální vědátor, a přesto v jedné své knize napsal: „Řekl bych, že se blížíme, a snad konečně i dospějeme k takové koncepci času, která učiní cesty v čase tak snadnými jako cesty v prostoru.“ V podstatě stejnou možnost cestování v čase, dokonce i směrem do minulosti, viděl rakousko-americký matematik, logik a filosof českého původu Gödel. Ten si dokonce vytvořil model vesmíru kde jsou takové cesty uskutečnitelné. Dále anglický astrofyzik Bonnor, a také francouzský fyzik a historik věd Merleau-Ponty. Merleau-Ponty ve své knize o novodobých kosmogoniích vlastními výpočty dokazuje, že člověk se může tělesně přenést do minulosti. Nicméně nebyl sám kdo něco podobného tvrdil, takových tvrzení lze najít celou řadu.