Otazníky kolem původu

    Byl prý Ital a objevil údajně Ameriku při hledání nové cesty do Indie. To se oficiálně traduje o mořeplavci Kryštofu Kolumbovi. Ono to tak docela pravda není. Stejně tak o jeho původu a životě kolují jen dohady. Objevil se názor, že svůj původ tajil protože byl Žid, a ti byli v té době krutě pronásledováni. Existují také indicie, že onu slavnou expedici na západ nevedl on, ale někdo jiný! Označil Kolumbus záměrně plavbu k novému, zcela zřejmě známému i neznámému světadílu záměrně jako hledání cesty do Indie? Nebo španělská královna dobře věděla kam pluje?
    Renomovaní vědci té doby se tvářili smrtelně vážně a pokyvovali svými bělovlasými hlavami když španělský arcibiskup Talavera sděloval španělské královně Isabele Kastilské jejich závěry:
„Oceán je nekonečný. A i kdyby jej někdo překonal, nemohl by se vrátit nazpět, neboť by musel plout do kopce… Kolumbus je bláhový pokud se chce vydat na západ.“
    Kolumbus se ale přesto vydal na plavbu, avšak nad jeho plavbou se dodnes vznáší celá řada otazníků. Má to opravdu své opodstatnění když se dnešní turisté dávají v italském Janově fotografovat před údajným rodným domkem objevitele Ameriky? Kolumbus byl sice svým způsobem s Janovem spjat, ale jeho rodištěm podle všeho rozhodně nebyl. Nasvědčuje tomu jeho korespondence s janovskými známými, možná přáteli. Psal kastilsky, tedy jazykem Španělů! Proč by to slavný cestovatel dělal kdyby pocházel z Apeninského poloostrova a jeho mateřštinou byla italština? V některých dopisech se navíc vyjadřuje i portugalsky, a právě tento jazyk používal při pojmenovávání nových ostrovů a zálivů! Je to podivné a slova Kolumbova syna Fernando Colóna to jen potvrzují:
„Raději se vůbec nezmiňoval o své domovině, či rodině, a nevím také proč měl tolik jmen a příjmení“.
    Cristoforo, Cristóbal, Colombo, či Colón, a podepisoval se i Xpo Ferens. Takže jej za svého krajana považují i někteří Řekové. Kolumbova minulost je velká neznámá a určitě pro to musel k tomu mít své osobní důvody.
    Kolumbus se Na Pyrenejském poloostrově údajně objevil jako jeden z mála těch, kteří přežili jakousi krutou námořní bitvu. Přidržoval se prý na hladině plovoucího vesla a doplaval tak na portugalské pobřeží. Podle některých pramenů měl být syn italského tkalce, jak se ale ocitl na válečné lodi známo není. Je však doloženo, že nějak kolem roku 1479 se přiženil do janovského šlechtického rodu. Oženil se s Felipou Perestrello a po svém tchánovi měl zdědit různé geografické publikace a mapy. A možná právě z nich vyčetl, že na západ od Evropy neleží jen „nekonečný oceán“, ale další kontinent...
    Evropa právě prožívala renesanci a vracela se k antickým kořenům. Hojně byla citována i předpověď římského filozofa Seneky ze začátku tohoto letopočtu:
„Přijde doba, kdy Island již nebude nejzazším místem známého světa.“
    Na portugalském královském dvoře navíc znali spisy italského vzdělance Toscanelliho. Ten vypočetl, že z Kanárských ostrovů je to k západní pevnině zhruba 9000 kilometrů. Tyto informace, spolu s detaily, byly však označeny jako přísně tajné a pečlivě uzamčeny do sejfu. A v té době se před portugalským králem Janem II. Portugalským objevil Kolumbus. Nabízel králi přímo úžasné věci, potřeboval ovšem lodě, lidi a zásoby na několik týdnů. Nepochodil. Králův písař zaznamenal, že „náš pán si všiml, že Cristovao Colom je žvanil“. Monarcha se prý tvářil znechuceně, ovšem skutečnost byla zřejmě úplně jiná. Zatímco Kolumbus marně sháněl sponzora pro svou výpravu na dalších adresách, Portugalci Dulmo a Estreito se jej pod patronací Jana II. snažili předběhnout, jenže uprostřed Atlantiku prý narazili na silný vytrvalý protivítr. A tak se museli obrátit a vrátit s nepořízenou domů. Co narozdíl od nich znal Kolumbus že oceán pokořil?
    Perestrellům, tedy rodině do níž se Kolumbus přiženil, patřil malý ostrůvek Porto Santo ležící uprostřed Atlantiku. Kolumbus zde údajně často pobýval a existuje tvrzení, že zde studoval místní povětrnostní podmínky. Což by před chystanou plavbou bylo zcela namístě. Mohl tedy mít oproti svým konkurentům nespornou výhodu ve znalosti odkud a kam fouká vítr do plachet. On totiž věděl, že nejprve je třeba zamířit na jih, a teprve potom zatočit na západ! Tato kurzová data stále platí a vlastně je nelze nijak vylepšit.