Otázky bez odpovědí...

    V kosmu asi nejsme sami - to tvrdí někteří vědátoři! Novinka! Už naši prapředkové „chodívali s bohem“, a některé si bůh dokonce vzal na nebesa. A to nemyslím Krista - Pomazaného. Mnohé vesmírné civilizace jsou údajně daleko vyspělejší než my! Proč tedy s žádnými mimozemšťany při své veškeré inteligenci nejsme v kontaktu? Možná na naši planetu přivezli zárodky života a nyní tajně pozorují jak se vyvíjíme! Anebo nás ignorují, protože pro ně nejsme dost zajímaví? Spekuluje se ovšem také o tom, že Země je jediné obyvatelné místo, neboť ji chrání planeta Jupiter! Jak to tedy vlastně je s existencí mimozemského života? Pokud se týče toho kontaktu se stádovými jedinci včetně vědátorů pak nevím, o čem by si měli s námi povídat... O zlatu? Jak nahrabat co nejvíc peněz? Docela si ty vyspělejší formy života dovedu představit jak vyjeveně čumí, kdyby se jim takový balvan Grigar pokoušel na tabuli vypočítat třeba černou díru... A takovejch Grigarů je...
    Člověk je podle všeho velmi mladý tvor - alespoň ve srovnání s celým kosmem, který má být starý přibližně 13 miliard let. Oni to nevědí, vypočítali to... Jaksi... Jsme v tomto prostoru výjimeční? Těžko říci, já osobně si myslím, že v případě stáří člověka mají pravdu biblisté když tvrdí, že stáří člověka dnešní provenience obnáší nějakých šest, možná sedum tisíc let. Co bylo předtím zaniklo, protože se „Země kymácela“. Bohové na notně poničené změněné Zemi potřebovali dělníky, otroky... „Je velmi pravděpodobné, že se některé planety podobají Zemi. A není vyloučené, že na nich žijí inteligentní bytosti,“ řekl hlavní vatikánský astronom Funes, a já silně pochybuji o upřímnosti jeho slov. Jen v naší galaxii prý vzniká každý rok průměrně jedna nová hvězda, kolem níž může obíhat obyvatelná planeta. Jen jedna? Z těchto dohadů vycházel britský fyzik Webb když se pokoušel vyvodit, že Mléčná dráha je domovem asi milionu mimozemských civilizací. Americký fyzik Gillett tvrdil, že jde většinou o starší, a tudíž vyvinutější civilizace než my. Proč tedy s žádnými vyspělými mimozemšťany nejsme v kontaktu když by jich mělo být tolik?
    Stejnou otázku si v roce 1950 položil i italský fyzik Fermi, jehož hypotézy se na akademické půdě uchytily jako „Fermiho paradox“, a nejeden i neakademický myslitel se snaží najít nějakou, pokud možno logickou odpověď. Ty různé nápady se dají rozdělit do tří hlavních skupin: 1) Mimozemšťané o nás vědí a možná do našich životů zasahují; 2) Ještě nás nezaznamenali; 3) Prostě neexistují... Že by existovala pouze lidská ZOO? Když mravenci tahají větvičky a budují své mraveniště, je to doslova fascinující podívaná. Leckterý přírodovědec, mimo akademického, se zaujetím pozoruje hemžení v mravenčím městečku aniž by pracovité tvory nějak vyrušoval. Možná ani mimozemšťané nechtějí zasahovat do našich životů a vznášejí se nad námi v neviditelných letadlech. Studují naše všední snažení stejně jako vědátor občas sleduje exotické exponáty v ZOO? Stran té vyspělosti je tudíž rovněž možné, že by si s lidičkami mohli pohrávat i jinak... Jsme sami mimozemšťané? Toť otázka do pranice... Nepocházejí z jiné planety například některá z podivuhodných zvířat jež potkáváme v přírodě? Genetici sice pořádně nic nevědí, nicméně zde ovšem oponují, že všechen život na naší planetě je příbuzný, a má prý společnou základnu. Nemůžeme tak tedy pocházet z mimozemského prostoru všichni? „Na Zemi zřejmě nebyl dostatek času, aby se zde z neživé hmoty stihl vyvinout organismus,“ prohlašoval Webb. Zvláštní také je, že enzymy, což jsou veledůležité látky v našich tělech, jsou mnohdy závislé na molybdenu, přičemž tento kov je na zeměkouli dost vzácný...
    Britský astronom Hoyle spekuloval, že první mikrobi k nám přiletěli na kometách. Nemohla sem ale přivézt nějaká semínka života třeba nějaká vesmírná loď? Stihli by k nám doletět? Nebo pozemskými vědátory pracně vymyšlené vesmírné zákony fungují ve Vesmíru jinak? Život má údajně tendenci nezadržitelně expandovat do co nejširšího okolí. Nejsou tedy mezihvězdné vzdálenosti příliš velkou překážkou? Pozemský vědátor si myslí, že i kdyby naši domnělí přátelé z druhého konce vesmíru měli desetkrát lepší technologie než my, nestihli by k nám přicestovat dříve než za celou věčnost... Irský vědátor Bernal v roce 1929 přemýšlel o kosmické lodi, jejíž posádka by se mohla v průběhu cesty rozmnožovat, takže by smrt jedné generace neznamenala konec mise. Podobný koráb by si teoreticky mohl sám vyrábět i energii potřebnou k pohonu. A snad by mohl prosvištět i nějakou zkratkou! Hypotetické červí díry, jejichž existenci předpokládal už německý fyzik Einstein, ač jsou od sebe údajně vzdálené třeba i tisíce světelných let, mohou prý být propojeny jakýmisi tunely, které vznikají zakřivením časoprostoru. Chytil se toho Web a spekuloval, že případný kolonizátor by tak dokázal obsadit celou galaxii za milion let. Zdá se vám to nepředstavitelně dlouhá doba? V historii galaxie by to byl pouhý „okamžik“...
    Objevily se dohady, že pozemského jedince činí jedinečným, ba přímo vyjímečným schopnost mluvit... Těžko říci, ono by totiž těch faktorů umožňujících lidskou existenci mělo být údajně mnohem víc. Ideální vzdálenost od Slunce, celkový planetární systém, Měsíc a jeho vliv na Zemi, zemský povrch… Budiž, možná to nějaké vlivy má. Nicméně žádný vědátor nedokázal prokázat jestli je opravdu možné, aby se zrodil živý organismus z mrtvé hmoty čistě náhodnými fyzikálními procesy a chemickými reakcemi... Předpokládejme, že Země má svou „příbuznou“, na níž se vyvine tvor inteligentnější než je pozemský človíček. Tento vývoj by se ale musel uskutečňovat miliony, ba přímo miliardy let! Mnoho generací by spolu muselo spolupracovat, komunikovat a předávat si nabyté zkušenosti. Dorozumívaly by se spolu řečí podobně jako my? Podle Weba se „...řeč vyvinula jen u jednoho z 50 miliard druhů, které kdy Zemi obývaly,...“ Tato schopnost je prý zázrakem, jenž z nás dělá jedinou civilizaci svého druhu v celém vesmíru... Odkud to ten Web tak přesně ví? I Fermi považuje za pravděpodobnější, že mimozemšťané existují. Kde ale k čertu všichni jsou?