Opět jim haraší...

    Dnes je často možné slyšet, že „celý svět stojí na prahu nové světové války", a takové období se vždy odlišuje tím, že se vytvářejí koalice, aliance, a tak dále. Vidíte nějaké takové předpoklady v dnešním světě? Světová válka takového druhu, jako byla ta Druhá, už být nemůže, je málo pravděpodobná. Dnes je možné řešit ta zadání, která se dříve řešila jen vojenskou cestou, cestou finanční války, informační, psycho-historické, dnes je možné řešit ta zadání těmito různými způsoby. Pokud mluvit o tom, co je varujícím v současném světě, tak je to probíhající rehabilitace Třetí říše po celém světě, zvláště na Západě a v Německu, a démonizace stalinského Sovětského svazu. V Německu běžel film „Naši otcové, naše matky", ve kterém je ukázáno, jak dobří němečtí vojáci vstoupili na sovětské území, jak stavěli školy, jak se vozili s dětmi, a jakými zrůdami byli sovětští vojáci když přišli do Německa. V Německu je ten film oslavován. A navíc, dnešní západní elity stále častěji prohlašují, že sovětská totalita byla horší než německá, že nacizmus byl jen odpověď na stalinizmus, a pokud by nebyl Stalin, nebyl by ani Hitler. A pitomci z jejich „páté kolony" jsou z toho naprostého nesmyslu nadšeni...
    Ekonomická stránka, třeba dnešní krize, se hravě může stát příčinou, a už se stala příčinou mnohých konfliktů, ale tehdy byla příčinou ropa. Existuje celkem dobře podložený názor, že hlavní příčinou dvou světových válek nebylo nic jiného než boj mezi dvěma finančními klany, Rockefellery a Rothschildy, a šlo o odebrání eurasijských ropných aktiv Rothschildům, a jejich „převod“ na Rockefellery. To je určité zjednodušení, oni totiž Rothschildové a Rockefelleři jsou nejvíc vidět, jimi ale světová finanční elita nekončí. Oni byli vnějšími silami dvou bloků, boj o ropu sehrál svou roli, nicméně bylo v tom i mnoho dalších věcí. Probíhal neúprosný boj anglických a německých tajných spolků o kontrolu nad světem... Tak například v roce 1871 Prusko získalo navrch nad Francií a porážka Francie v roce 1871 byla podmíněna tím, že zednářští bratři Francie, Británie a Německa se domluvili, že Napoleon III, který řádně brnkal Angličanům na nervy, utrpí porážku. Ale jakmile Němci zvítězili a sjednotili všechny své zednářské lóže v jednu velkou lóži, výsledkem bylo vyhlášení války na tajné úrovni britským lóžím o kontrolu nad světem. Přičemž to bylo natolik vážné nebezpečí, že Britové na konci 19. století začali vytvářet principiálně jiné tajné struktury kontroly a řízení než zednářské lóže. Zednářstvo ke konci 19. století své už odpracovalo, a tudíž bylo nutné přejít na modernější struktury, a Německo podle rozhodnutí těchto struktur mělo být potrestáno.
    V základech První i Druhé světové války, které jsou ve své podstatě velkou třicetiletou válkou 20. století leželo to, že ke konci 19. století byly možnosti planety prakticky vyčerpány, vše bylo „rozděleno". V roce 1884 bylo na Berlínské konferenci přijato rozhodnutí že ty země, které nemohou využívat své nerostné bohatství, se musí otevřít tehdejšímu světu. A pokud se neotevřou dobrovolně, je třeba je otevřít silou. Bylo prezentováno, že řeč je údajně o Africe, ale ohledně Afriky nikdo nezačal dělat dusno. Bylo to namířeno proti Rusku. Ale car Alexandr III. se ukázal člověkem se silnými nervy a s Ruskem šel jinou cestou, byť s pomocí člověka jménem Vitte, těsně spojeného se západním kapitálem, především s Rothschildy. Vitte byl jednou z nejtemnějších figur ruské historie, nicméně posadili Rusko na „zlatou jehlu". Rusko se ve finanční rovině stávalo stále závislejší na Západu, což jej přinutilo stát v roce 1914 na straně Antanty za neznámo jaké cíle.
    Ve své podstatě celé 20. století je boj Západu o ruské zdroje. Po roce 1917, v začátcích 20. let se zdálo, že ruské zdroje jsou v kapse Západu, ale v roce 29 parta kolem Stalina definitivně pohřbila projekt světové revoluce, a začal budovat socializmus v jedné samostatně vzaté zemi. V té době probíhal tuhý boj mezi Angličany a Američany, mezi Rothschildy a Rockefellery, a rovněž mezi Němci a anglosaským blokem. Západ nebyl jednotný, čehož Stalin a jeho parta využili a výsledkem bylo provedlení industrializace. A tak se stalo, že k roku 37 Sovětský svaz dosáhl ve vojensko-průmyslové rovině stavu samodostatečnosti, což umožnilo porazit Wehrmacht ve Druhé světové válce. Nynější příčina budoucích konfliktů - krize - byla také zapříčiněna finančními klany. Dolar slábne kvůli obrovskému státnímu dluhu USA a nutno k tomu podotknout, že touto cestou nasměrovali zemi v 80. letech opět Rothschildé - s pomocí nechvalně známé „reaganomiky", to jest prosperitě založené na zadlužování a bublinách. Ale pozor, situace je o něco složitější. Když mluvíme o probíhajícím boji mezi Rothschildy a Rockefellery, probíhá nejen boj, ale i spolupráce. Rothschildové, to znamená finanční kapitál, Rockefelleři jsou nejen finanční kapitál, ale i reálná ekonomika. Existují zóny kde se jejich zájmy prolínají, a navíc sami Rothchildové a Rockefellerové světovou vrchnost netvoří. Je to 12 - 20 lidí kteří se mezi sebou nachází ve složitých vztazích, v nečem spolupracují, v něčem navzájem bojují. Mimo Rothschildy existuje ještě jedna více „těžkotonážní" rodina, možná ne tak bohatá jako Rothschildové, ale statusem znatelně výše, protože je mnohem starší a jmenují se Baruchové. A ještě jsou tu také Oppenheimeři a jiní, tudíž by bylo chybou omezovat se jen na Rothschildy a Rockefellery, ačkoliv ti jsou skutečně nejvíc vidět. Přitom se před námi pokouší skrýt znatelně složitější struktury vztahů světové vrchnosti, neboť za financemi zpravidla stojí okultní zájmy. Dolary jsou dobré jen do určité hranice, dále má smysl jen moc, a moc je vždy svázána s okultními, religiozními snahami. To je úplně skrytá stránka současného světa. Ale pokud mluvit o světové vrchnosti jako celku, tu existuje něco společného co spojuje Rockefellery, Rothschildy, i všechny ostatní. Všechny ty skupiny se snaží zastavit chod historie, realizovat program obsahující tři „D": deindustrializaci, depopulaci, denacionalizaci vědomí a chování, což je jinými slovy debilizace.