Opakuje se to...

    Hovořili jsme o katastrofách, které byly příčinou zániku kontinentů a na nich žijících civilizací. Tyto události si prastaré národy uchovaly v dobré paměti. A vše nasvědčuje tomu, že žily ve strachu před novým kosmickým převratem. Egyptští kněží věřili v periodičnost takových jevů. O rozhovoru s nimi se zmiňuje Solón. Údajně mu řekli: „Víme jen o jedné potopě, ale těch bylo několik. Čas od času bývaly civilizace ničeny vodami padajícími z nebe.“
    To by vysvětlovalo „posedlost“ Mayů, kteří pro jistotu používali hned několika kalendářů. Asi to mělo prozaický důvod, aby mohli předvídat přesnou dobu případné katastrofy. Mayové, pronásledováni vidinou těchto událostí jako přízrakem, propočítali dobu oběhu Země kolem Slunce na 365,242198 dne. Protože jim vědátoři nechtějí přiznat možnost použití nějakého teleskopu, a už vůbec ne počítačů, klobouk dolů před mayskými počtáři a astronomy. Dosáhli na údajné „primitivy“ neuvěřitelně přesný výsledek. Podle dnešního měření Země oběhne kolem Slunce za 365,242129 dne. Ovšem srovnávat dnešek s tehdejší dobou je scestné. Nikdo neví kdy kalendáře vznikly, ani kdo je vytvořil.
    O balvanech ze Stonehenge v Anglii vědátoři spekulují, že by mohlo jít o podivuhodný počítací stroj zřízený možná k obdobným účelům. Americký vědátor Hawkins jednou „nakrmil“ elektronický mozek všemi známými údaji a pak se jej zeptal, jaký účel měly megality ze Stonehenge. Měl dostat odpověď, že astronomické předpovědi. Nic bližšího k tomu ovšem nedodal. Že by tedy některé národy mohly díky takovým zařízením předvídat potopu, či potopy? Existují legendy, podle nichž před očekávanou katastrofou procházeli Zemi jacísi „poslové v černém“. Svým současníkům prý radili jak by se mohli zachránit. Takové legendy se vyprávějí na Borneu, Barmě a na tichomořských ostrovech. Ale také v Mexiku, ve Venezuele a v Číně. V řadě textů je možné se také dočíst, že Egypťané postavili dvě pyramidy, do nichž uložili své vědění. Diogénes Laertios tvrdil, že egyptští kněží měli rukopisy z doby předcházející o 48863 let panování Alexandra Velikého. Už jen tato fakta nám dovolují předpokládat, že zemi obývala alespoň před poslední katastrofou rasa vysoce civilizovaných lidí. Podle amerického archeologa Cartera inteligentní lidé s vyspělou technikou žili na americkém světadíle již před 100 000 lety.
    Proč ne? V 16. století našli Američané ve stříbrných dolech v Peru hřebík dlouhý asi 18 centimetrů. Problém byl v tom, že „vypadl“z hmoty takřka úplně zkamenělé. Vědátoři podle toho odhadli, že nalezený předmět musel být zhotoven před několika desetitisíci roky.
    V Austrálii byl ve vrstvách starých údajně 30 miliónů let nalezen meteorit nesoucí stopy opracování. Rovněž Ve skotském dole byly ve zkamenělém uhlí nalezeny kovové předměty.
    V Peru nalezli ozdoby z lité platiny. Tavba platiny ale vyžaduje teplotu 1730 stupňů, že by tedy před nějakým milionkem let disponovali technikou srovnatelnou s dnešní? Nebo to dělali jinak? V hrobce čínského generála Čao Čou našli neobyčejné předměty. Už na pohled zvláštní kov a když jej podrobili analýze zjistili, že obsahuje 10 procent mědi, 4 procenta hořčíku a 85 procent hliníku. Hliník se dnes získává elektrolýzou dosti složitým procesem. Že by Číňané znali tento postup před více než 1600 lety a pak jej zapomněli?
    Vyloučeno to není. Technologie se někdy záhadně objevují a stejně záhadně mizí. Mayové údajně neužívali kola, nač ale stavěli nádherné silnice? Aby po nich chodili pěšky? Na to by jim stačila pěšina. Pokud ale připustíme, že například potopa zničila celou velkou civilizaci, pak je více než pravděpodobné, že následující období bude návratem k barbarství.
    Není divu že o vědomosti, zaznamenané na sloupech, tabulkách a v záznamech uložených v pyramidách, či podzemních stavbách, se staralo jen několik zasvěcenců. Jak je nazývali je lhostejné. I tak se dá předpokládat, že jedni zasvěcenci umírali a noví je nahrazovali. S touto neustálou „výměnou stráží“ se zákonitě určitá část vědomostí vytratila. Oni ty záznamy sice dokázali přečíst, ale původní smysl jim už unikal. Proto tedy už nemohli znát všechno a předávali své znalosti pouze podle vlastního uvážení. Tak by se daly vysvětlit pozoruhodné astronomické znalosti Sumerů a posléze i Egypťanů. Sumerové ovládali výpočty s velkými čísly. Jsou u nich známy výpočty s výsledkem 195 955 200 000 000. V 17. století nebyla ještě nynější kultura podobných výkonů schopna.