Od vyvražďování druhů k sebevraždě...

    Dnes je už více než jasné, že člověk je patrně jedinou, zato však zřejmě největší chybou přírody. V roce 1955 pronesl tehdejší německý prezident Heinemann ve svém proslovu ve frankfurtském kostele svatého Pavla podivuhodně nadčasově znějící slova: „...dominující světový názor se dá v podstatě shrnout do několika vět: Hodně vydělávat. Mít vojáky aby nám zabezpečili naše peníze, a kostely, v nichž se jim za to dostane požehnání.“ Obávám se, že od té doby se na uvedeném stavu vůbec nic nezměnilo. Ba přímo naopak! Zánik lidstva se zdá být danou skutečností. Vypadá to, že opravdu není možné aby lidstvo přežilo, a dokládá to nejen negativní vývoj posledních let. Laguna Rodrigo de Freitas před brazilskou metropolí Rio de Janeirem byla dlouhou dobu pokládána za ráj na zemi. Desítky let však do ní proudily jedovaté odpadní vody, a dnes se z tohoto ráje stala páchnoucí stoka. Počátkem roku 2001 došlo k nevyhnutelné katastrofě, uhynuly zde stovky tisíc ryb a žalostně plavaly vedle sebe břichem vzhůru. Tato katastrofa byla předpovídána dlouho dopředu a je jen jedním ze stovek podobných případů.
    A kdo za to může? Nemyslící lidské stádo, které si jako nějakým amokem posedlé na všech kontinentech podřezává už stejně pomalu ale jistě trouchnivějící větev na níž sedí. A platí to jak pro bohaté, tak i chudé státy tzv. třetího světa. Ve Španělsku zamořily tisíce tun motorové nafty jednu z největších a nejkrásnějších řek. Ve střední Africe padají pod údery seker poslední zbytky deštných pralesů. Příroda je znásilňována, vykořisťována, a ničena. Před Maledivami hynou stále se zrychlující smrtí důležité a nenahraditelné systémy korálových útesů. Rybářské lodě plundrují světová moře až do poslední rybičky. Krátce řečeno teď už jde opravdu o život. Rostlinný, živočišný, ale také lidský, pokud budeme tak arogantní a nebudeme považovat Homa za živočišný druh. A vzhledem ke stávajícím životním trendům lze předpokládat další urychlení zániku. Zdá se být také jisté, že pokud necháme komíny kouřit, nemáme šanci na přežití, a žádná dohoda tomu nezabrání. To by snad mohlo být jasné úplně každému.
    Na tomto světě je něco dlouhodobě nezdravého a pohled do historie této civilizace nám jasně ukazuje jakým směrem se vývoj ubírá. Od roku 1500 do 1850 vymřel každých deset let jeden živočišný druh. Mezi lety 1850 -1950 se vymírání druhů zvýšilo na jeden za rok. V devadesátých letech dvacátého století bylo každý den vyhubeno deset druhů. A počátkem nového tisíciletí vymírá jeden druh každou hodinu. Dá se tvrdit, že zažíváme horší katastrofu než byla ta, která kdysi vyhubila dinosaury! Ovšem ruku v ruce s tímto krveprolitím se projevuje naše „humanita“ jež má utišit naše svědomí neuvěřitelnými akcemi. Zlodějští nenažranci, včetně celebrit, objíždějí svět a podílejí se za mohutné účasti médií na „záchranných akcích“. Vynaložením ohromných prostředků jsou za účasti různých slavných pitomců uvolňovány jednotlivé uvízlé velryby. Za částku nutnou k oddělení siamských dvojčat by bylo možné zachránit stovky hladovějících dětí. Zraky lidského stáda se ale upírají k jednotlivostem. Genocida národů, hlad, bestiální pokusy na zvířatech, velkochovy podobné továrnám na maso, každodenní masakry lidí i zvířat, a globální bída jsou již podstatně méně zajímavé. Mnozí z nás si vůbec neuvědomují jakých šílených bestiálností je Homo schopen.
    Člověk jedná jako zachvácený amokem. Polský spisovatel Stanislav Lem to vyjádřil docela trefně: „Představa, že nebudu muset zažít hrůzy 21. století, je mi velmi příjemná.“ A já se s ním plně ztotožňuji. Hrůzyplné činy kupodivu nekonají jen zdivočelé hordy, nebo indoktrinovaní fanatici, ale často i údajně úplně normální lidé. Je skličující, jak lehce se mohou nechat naprosto obyčejní jedinci vyprovokovat k násilným činům, a čeho jsou schopní pokud se jim vede opravdu špatně. Nejdříve jde o žrádlo, a teprve pak o morálku. Ještě děsivější bývají činy páchané z idealistických, náboženských, vlasteneckých, nebo i jiných, zpravidla „vyšších“ motivů. Lidé se vraždí zcela bezmyšlenkovitě, neboť, a to je snad ještě horší proto, že jim to někdo přikázal. Naprosto postačí když kdosi, třeba nějaký „vůdce“ převezme „odpovědnost“, a rázem se z na pohled slušných občanů stanou vrazi. Takzvaný Milgramův experiment prokázal, že 60-70 procent pokusných osob z demokratických zemí by bylo ochotno pustit elektrický proud do cizince který jim nic neudělal, a umučit ho k smrti jenom proto, že jim to „autorita“ - vedoucí pokusu v bílém plášti - nařídila a jednoduše řekla: „Zapněte proud“. O tomto Milgramově pokusu pojednává film „Experiment“. Většina lidí byla a je ochotná zřeknout se svého lidství, a ještě jim to často způsobí radost. To dokazují různá zhoubná masová hnutí. Sám Milgram rezignovaně konstatoval, že právě takový je náš skutečný charakter. I ti největší „demokraté“ mohou propadnout hrůzným zločinům které jinak vědomě odmítají. V extrémních situacích padají veškeré zábrany.
    Dvacáté století bylo neskutečně krvavé. Za podobnými hrůzami bychom se museli vydat až do časů třicetileté války, inkvizice, nebo středověkých, či antických vyhlazovacích tažení. Přesto všechno by mohlo být toto století považováno za neškodnou idylku v porovnání s očekávanými apokalypsami třetího tisíciletí, které začalo epidemiemi a vyvražďováním lidí i zvířat. Čekají nás patrně ekologické krize, hromadné umírání a masové vraždy, pandemie, migrace národů, atomové války, teroristické akce provedené s použitím nukleárních a biologických zbraní, zničující konkurence, ekonomické konflikty, likvidace zdrojů surovin a životního prostředí, celosvětová občanská válka, stoupající nehumánnost, a další hrůzy...