Od rozmachu ke krachu...

    Kaspické moře bylo jednou z prvních „ropných" oblastí na světě, v Baku lidé těžili ropu tak, že jednoduše vykopali díru do země. A těžba rychle stoupala. Na sklonku 19. století dostaly západní společnosti koncese na těžbu, a v roce 1900 bylo 95% ruské ropy vytěženo. V minulosti dávala ropná pole více jak 5 000 tun ropy za den, Baku se stalo vyspělým průmyslovým centrem a jedním z nejbohatších měst na Zemi. Dnes je to Venuzuela se svými Marcubskými ropnými poli. Venezuela objevila ropu na začátku 20. století a první skutečný „objev“ přišel 16.12.1922, kdy vybuchl vrt Cabinos. Ten den byl pojmenován „dnem černého deště". Odhadli, že k obloze tryskalo asi 150 000 barelů ropy 2 až 3 dny. Tím se Venezuela zapsala na ropnou mapu světa jednou provždy. Najednou se Venezuela stala největším světovým exportérem.
    Nebyla to Saudská Arábie, ale USA které vyrostly na ropě. Americká vojenská síla vyrostla z ropy. Od roku 1950 se Saudská Arábie „otevřela světu“. Americké McCamey v Texasu bylo centrem po mnoho let a jejich názor byl, že to tak bude trvat věčně. Nikdo si v té době nedokázal představit co se stane až vytěží všechnu ropu. Vytěžení se zdálo nemožné, protože byla všude a používala se na všechno. Samozřejmě, teď už si uvědomujeme, že když vyčerpáme zásoby - je konec! A už nikdy nebude. Maracaibo, Venezuela, Baku, Azerbajdžán, dnes magnet pro války. Ropa začíná války. Například ta suddánská v Darfuru je líčena jako etnická válka, ale ve skutečnosti jde o zajištění ropných nalezišť. Vláda stěhuje lidi pryč z ropných nalezišť.
    Ropa byla vždy spojena s válkami. První i druhá světová válka v sobě měly silný ropný náboj. Válka byla cesta k zajištění nalezišť. Baku - během druhé světová války zvané „válka strojů", dodávky ropy z Baku pokračovaly aby zajistily vítězství Ruska. V 70. letech byla politickým problémem válka mezi Egyptem a Izraelem. Vznikl ropný bojkot. Chomejního revoluce, palestinský problém. Války mezi Íránem a Írákem. První válka jen kvůli ropě byla Saddámova invaze do Kuvajtu. Írák - irácká ropa je gigant, který byl uvězněn po mnoho let, a tato ropa byla nyní uvolněna k průzkumu a těžbě. Mnoho lidí ve Washingtonu vám řekne, že v Iráku nešlo o ropu. Je to lež! Všechna fakta dokazují, že Američané nešli zajistit zbraně hromadného ničení, ale ropná naleziště. Válka jako jediný způsob jak přivést americké ropné společnosti do Iráku, kam dříve nemohly. Mapa ropných polí hrála důležitou roli při plánování strategie útoku. Už v roce 1999 Američané navrhovali útok na Irák jako způsob zajištění dodávek ropy pro USA a hodně lidí si myslí, že je to hlavní důvod. Americkému národu předložili kecy jak Iráčané byli rádi, že jim Američané pomohli sesadit Saddáma. Ale podívejte co se stalo! Po Saddámovi zde není žádná instituce, žádný stát, žádná armáda, ani policie. Lidé jsou biti, unášeni a zabíjeni. Nemají zákony, mají stát bez státního aparátu. Místo podmínek pro mír byly vytvářeny podmínky pro konflikt. Stále více a více ropy pochází ze stále méně stabilních oblastí. Ropa je náplní a pohonem válek, které zároven prodlužuje a vyostřuje. Není to pěkný obrázek.
    Říkává se, že čísla nelžou... Možná... Jenže klasifikace zásob závisí na motivaci klasifikátora. Klasifikace zásob, a vše s tím spojené, slouží k udržení lidí v nejistotě. Zásoby jsou uváděny buď jako prokázané, nebo pravděpodobné, někdy jen jako potenciální s 10% pravděpodobnosti. Veřejná data bývají většinou špatně vykládana, a tudíž i pochopena. Členové ropného sdružení OPEC nadsazují své zásoby z politických důvodů, je to starý příběh zásob na Blízkém východě. Nadhodnotit výši zásob je tak výhodné! V roce 1985 Kuvajt doslova přes noc zvýšil své odhadované zásoby o 50%. Potom se zvýšila jeho těžební kvóta, která se počítá z udávaných zásob ropy. Čím více nahlásíte, tím více můžete těžit. Dva roky poté Venezuela zdvojnásobila udávané rezervy, a pak i další státy hlásily obrovské přírustky rezerv. Jen kvůli ochraně svých produkčních kvót, zásoby nicméně od té doby zůstaly stejné. Je přitom nesmyslné aby zásoby byly stejné, když neustále těžíte! Toť otázka! Těžíte 80 mil. barelů za den, což představuje zhruba 12,7 miliard litrů denně, a zásoby jsou stejné na konci roku jako na začátku! A jako za deset let!? To je plán, říkají: „Dokážeme najít tolik nových zásob, že pokryjí těžbu." Věřte nebo ne - tak to je. Takový je plán. Takhle to zkrátka funguje. Země OPEC nezajímá co se stane za dvacet, třicet, čtyřicet let. Zajímá je co získají dnes. Takoví jsou politici, chtějí více peněz na utrácení. Mají rozpočty a musí je naplnit. Co se může stát za dvacet let, až budou mrtví, je netrápí...