O konspiračních teoriích...

    Jen se na to podívejte. Vývoj jde nesprávným směrem, svět se staví na hlavu. Lékaři ničí lidem zdraví, právníci likvidují spravedlnost, univerzity se nezajímají o vědění, vlády podkopávají svobodu, velká média zatajují informace, a náboženství jsou hrobem spirituality. Tento názor jsem vyčetl na internetu a pokud se nad ním v kontextu s probíhajícím děním nezaujatě zamyslíte, pak stejně jako já zjistíte, že něco na tom rozhodně bude. Občas se pustím do debaty s lidmi, a krystalizuje mi z toho docela děsivý obraz mizerného stavu dnešní společnosti. A z těch, s nimiž lze zapříst hovor i o něčem jiném než o spodních kalhotkách celebrit, se objevuje stále rostoucí skupina současníků sdílejících pocit, že negativní vývoj nabírá stále vyšší obrátky. Stejně jako já i tito lidé dospívají k názoru, že kormidlo dějin je nastaveno na poněkud svérázný, dalo by se tvrdit až pro blaho lidstva nesprávný kurz. Mnohé aktuální události naznačují, že tajemné „temné síly", jak jim říkají příznivci různých konspiračních teorií, již dávno pracují na přeměně světa podle svých představ, a že tento proces vstoupil do závěrečné fáze.
    V současné době dochází k absolutnímu propojení politiky a velkého byznysu. Veřejní činitelé sice vehementně tvrdí, že právě v tom tkví ta pravá svoboda, ale mnoho myslících občanů již má této praxe plné zuby. Nelíbí se jim války o ropu, kšefty se zbraněmi, zbyrokratizovaný výzkum, masová výroba i spotřeba, týrání zvířat, vykořisťování lidí, pokleslá zábava, ani mediální manipulace. Snad jenom nenapravitelní naivkové, nazval bych je pitomci, nebo také spoluspiklenci, mohou i nadále spokojeně vegetovat v globálních sítích finančního kapitalismu, a radostně, ba přímo jásavě přísahat na „volnou soutěž". Usoužení spotřebitelé však již dávno poznali, že tato soutěž je ve skutečnosti pouhou iluzí. V hospodářství ovládaném monopoly se firmy řídí následujícím heslem: „Nechceš nakoupit u mne? Dobrá, jdi vedle ke konkurenci. Ale i ta už patří k mému koncernu. A když ještě chvilku počkáš, bude mi patřit všechno - včetně tebe..."
    Pokračující soustřeďování moci do stále menšího počtu rukou, zánik národních států a degradace politiků na pouhé statisty a pomahače, se odehrává pod vznešeným heslem globalizace, a setkává se dokonce s pozitivním ohlasem. Faktem však je, že vzniká nadnárodní mocenská elita, která je početně daleko menší než dřívější vládnoucí třídy. Ovšem současně je v porovnání s průmyslnickými dynastiemi, nebo panovnickými rody, nesrovnatelně mocnější. Někteří cynikové tvrdí, že veřejně činní politici dnes ve skutečnosti již o ničem nerozhodují, a jsou dobří leda tak jako poklonkující stafáž poskakující podle něčí taktovky. Vzájemně propojené mocenské kliky se pohybují ve stále hustší a neprůhlednější džungli, ve které ani v nejmenším neplatí vysněná demokratická pravidla. Papež Wojtyla, jinak Jan Pavel II., hovořil v této souvislosti o „hříšných strukturách". Podle přesvědčení fanoušků konspiračních teorií pracují temné síly již delší dobu na svém hlavním cíli - vytvoření jednotného globálního světa mocných. Papež asi dobře věděl o čem mluvil... Když se pak v této souvislosti objevily různé, doslova a do písmene dramatické názory, najednou nebylo možné se zbavit pocitu, že neustálé a důsledné zesměšňování všech tezí o záhadných a utajovaných hybatelích světového dění, klidně může být součástí „spiknutí". Spiknutí usilujícího o ovlivňování veřejného mínění, a také o zatajování důležitých informací ať už jde třeba o nesrovnalosti ohledně populační exploze, pochybného hospodářského růstu, nebo systematického ničení ekosféry. Roste počet občanů, kteří nejsou ochotni slepě věřit všemu co je jim servírováno. Domnívají se, že naše takzvaná realita je pouhou simulací vytvářenou zmanipulovanými politiky a médii. Opravdoví vládci se skrývají kdesi v pozadí, ze svých neviditelných úkrytů tahají za nitky a prosazují své zájmy. Autoři alespoň některých spikleneckých teorií rozhodně nejsou neználkové odtržení od skutečného života. Opak je pravdou. Většina z nich pečlivě shromažďuje informace a tráví spoustu času pročítáním novin, časopisů a dalších textů, například i bible, v nichž hledají zašifrované útržky sdělení zapadajících do celkové skládačky. Od zavedení internetu je toto pátrání daleko produktivnější a také zábavnější.
    Ale pozor, s internetovými zdroji je třeba pracovat velmi opatrně, po internetu je totiž možné nečekaně snadno a účinně šířit nejrůznější fámy a dezinformace. Tak například elektronická diskuzní fóra, zabývající se konspiračními teoriemi, patří k těm nejnavštěvovanějším. Denně se na nich objevují zprávy z celého světa které nelze nijak ověřit, ani zkontrolovat. Často se říká, že internet zůstává v době stále výraznější politické nekorektnosti a narůstajícího pronásledování nejrůznějších „rozvracečů", „štváčů", „rasistů" a „sexistů", jedinou skutečně demokratickou platformou a poslední baštou svobodných názorů, byť by třeba vypadaly sebegroteskněji. Zabývat se historií není jen módní záležitost, ba přímo naopak. Různé historické aspekty se dají konfrontovat s dnešním děním, a v mnoha případech lze vysledovat přímé analogie. Tak například si vezměte určitou souvislost mezi zavedením prvních tiskařských strojů a první počítačové sítě. V obou případech se nové médium zcela vymklo státní kontrole a stalo se božím darem pro všechny, kteří chtěli svobodně zveřejňovat vlastní názory, jež se jeví vládním kastám nepříjemné. V naší době se jedná například o kritiku dogmatu hovořícího o trvalém hospodářském růstu. Již na první poslech zní tato teze velmi podezřele. Není tedy divu, že mnozí instinktivně tuší, že věčný růst ať už hospodářství, nebo lidstva, prostě není možný. Činitelé, kteří o něj přesto usilují, uvrhnou svět do chaosu. Lidstvo neodvratně míří do záhuby. Přátelé spikleneckých teorií mají jasno - temné síly v pozadí se snaží zinscenovat celosvětovou občanskou válku, po níž by se chopily vlády nad planetou. Apokalypsa se prý blíží a může nás zasáhnout zcela nečekaně...
    Teorie o „velkém spiknutí" není nikterak nová, i když právě dnes se díky internetu šíří takřka rychlostí světla. Z dějin známe celou řadu konspiračních teorií, jen hlavní „padouši" se v průběhu doby měnili. Koncem 18. století se „na tapetě" ocitla tajná iluminátská společnost, ve dvacátých a třicátých letech 19. století to byli svobodní zednáři, v polovině 19. století se pozornost přesunula na katolíky, aby posléze koncem 19. věku byli negativně vnímáni mezinárodní spekulanti se zlatem. V jednom populistickém manifestu z roku 1895 se píše: „Tajní kabalisté, patřící k mezinárodnímu společenství zlata, využívají každou možnost ke zradě a podrytí blahobytu národa, k narušení finanční a hospodářské nezávislosti naší země." Místo „mezinárodního společenství zlata" bychom klidně mohli dosadit svobodné zednáře - stejně mohou za všechno - Vatikán, či třeba Wall Street. V současné době máme „temných sil" na výběr vskutku dostatek. Patří k nim členové skupiny Bilderberger, ilumináti, zednáři a příslušníci podobných lóží, Hermetický řád Zlatého úsvitu, stoupenci tajemné síly Vril, společnost Mont Pelerin, Trilaterála, společenství Thule, rosenkruciáni, templáři, hermetici, teozofové, Řád striktní observance, funkcionáři Committee on the Present Danger, Old Fellows, stoupenci grálu..., a nestačí to už? Na řadu dalších už místo nezbývá... Veřejnost se na propagátory spikleneckých teorií často dívá úkosem, a někdy celkem oprávněně, protože v mnoha případech jde o různé podivné radikály a ztřeštěnce. Proč ztřeštěnce? Protože se v rámci svého vlastního zviditelnění neustále pokoušejí vymýšlet teorie nové i když těch existujících je již tolik, že by mohly uspokojit i toho nejzhýčkanějšího paranoika. Abychom ale některým nekřivdili, takoví se pokoušejí své některé „rozumné konspirační myšlenky" představit tak, aby byly stravitelné i pro skeptiky. Čím dál tím více spoluobčanů je přesvědčeno o tom, že náš stále složitější svět nelze pochopit bez přiměřené pozornosti věnované spikleneckým teoriím. Mnozí zastávají názor, že takzvaná „politická korektnost", mírnost vůči zločincům, nebo třeba úpadek vzdělání, jsou v rozporu s přirozeným během věcí. Jedná se o jevy a skutečnosti které nevznikly samy od sebe, „kdosi" je lidem vnutil. Nad tím není možné zavírat oči. Spiknutí byla a jsou součástí naší reality, stejně jakou rostoucí počet těch, kteří se jim snaží dostat na stopu.
    Člověku by se z kakofonie nejrůznějších názorů a hypotéz mohla snadno zamotat hlava. Racionální stoupenci konspiračních teorií proto doporučují používání chladné logiky která nám má umožnit zachovat si pevnou půdu pod nohama. K zaplašení přílišného strachu, nebo hysterie, prý stačí například elementární otázka „V čí prospěch“? Pokud poznáme kdo vytváří chaos aby se následně chopil moci, nebudeme z něj mít takové obavy. Děs vyvolává především nepoznané. Lidé přesvědčení o existenci celosvětového spiknutí tvrdí, že je třeba bojovat právě proti strachu. Ustrašení občané jsou totiž náchylní k tomu, aby za zachránce považovali kohokoliv kdo v dobách chaosu převezme velení a zajistí stabilitu, byť i pochybnou.
    Někteří skálopevně věří tomu, že USA byly od svých počátků koncipovány jako „nástroj světovlády". Má se z nich prý stát „nový Řím". Údajně o tom svědčí sama existence základních institucí, jakými jsou „Senát" nebo „Kapitol" - sídlo amerického Kongresu - o mnohokrát omílaných symbolech na dolarové bankovce ani nemluvě. Není divu, ona ta „země svobody" své původní teritorium v průběhu času rozšiřovala poměrně agresivním způsobem, vedla bezpočet válek a intervencí, a v jednadvacátém století usiluje o světovou hegemonii. Po odstřelu finančníckých „dvojčat“ v září 2001 už své snahy ani příliš neskrývá. Nejde o novodobou záležitost, ono to vše sahá svými kořeny do vzdálené minulosti. Toto tvrzení může někoho šokovat a třeba nabudete pocit, že to není pravda. Ani já to v některých případech netvrdím, jiní však jsou o tom přesvědčeni. Postupně sem budou přibývat alespoň některé, podle mého názoru „stravitelnější“ materiály, na které je třeba vytvořit si především svůj vlastní názor, oproštěný od příkras, slabých teorií a silných slov...