O konci času...

    Konec času? Podle mayských kalendářů se k němu údajně letos blížíme. Jaký konec? Pokud to předchozí povídání je alespoň trochu k něčemu, pak by mohlo jít o proměnu kvality a vnímání času. Západní civilizace je zajatcem chronologického pojetí, čas pořád odněkud někam ubíhá, roky přibývají, my jakoby stárneme. Už v podstatě vůbec nevnímáme čas cyklický, rytmický, který se jakoby vrací, ale přesto posouvá o kousíček dál. A onen konec času zřejmě znamená konec převahy chronologického pojetí a přechod do přítomnosti.
    Důležitým momentem vývoje lidstva byl vstup do historie, kdy se začaly zapisovat dějiny a vytvořila se dějinnost. Historie vzniká tak, že člověk vystoupil z přítomnosti. Představuji si, že znovu vstoupíme do přítomnosti, ovšem v nějaké vědomější podobě než třeba včely. To promluvil sebevědomý materialista. Ta představa je blbost, protože člověk neví jak to ty včely vlastně mají. Nicméně je nutno uznat, že rozhodně žijí plně v přítomnosti a oplývají ohromnými, lidský rozum přesahujícími schopnostmi. Což platí ostatně pro všechna zvířata a rostliny. My si třeba pořád nedovedeme představit jak holubi trefí do holubníku i když jim ho přemístíme někam jinam. Aby to zjistili, vědátorská prasata je údajně pokusně zbavila sluchu a čichu, a přesto ten holubník našli. To znamená, že existuje spousta netušených schopností, a dejme tomu, že nám budou dopřány a člověk bude mít určitý bonus vědomí zpracování těchto zážitků. Ale to je zatím představa velmi naivní a nekonkrétní, nic víc o ní říct nemůžu. Vždyť si jenom zkuste představit že do toho plně vidíte! To je pro naši současnou kapacitu myšlení nepředstavitelné. Kdybychom totiž do vědomí dostali 100 % informací které proudí do mozku, a ne jen malou část jako nyní, jeli bychom na obrovské obrátky.
    Když se vám podaří občas vystoupit z chronologického pojetí času pak uvidíte, či přesněji ucítíte, že čas funguje jako třeba vlnění oceánu. V tom zřejmě vězí odkaz mayského pojetí času, oni jej vnímají jako souhru mnoha rytmů a pohybů. Pro nás jsou tyto představy složité. Rovněž tak nedokážeme dost dobře pochopit proč mají Mayové solární rok 365 dnů, další tún 360 dnů, sakrální tzolkin 260 dnů, jejich kombinaci v 52letém kalendářním kole, a pak ještě takzvaný dlouhý počet. V momentě, kdy vystoupíte ze západní "moderny" zjistíte, že v polyfonním pohybu času běží všechny věci z různých stran k sobě a my ke změně nesměřujeme jakoby z bodu mínus do bodu nula, ale určité věci nám jdou naproti, jako když se srážejí vlny. A různé entity na planetě, domorodci z různých kontinentů, kráčejí odlišnými rytmy, pěstují jiné typy vědomí, kterým se tolik divíme a považujeme je za exotické.
    Představuju si, že všechny tyto přístupy se paralelně protnou, prolnou. Já o tom samozřejmě nevím skoro vůbec nic, ale i z toho mála je zřejmé, že zde na planetě přetrvávají jacísi strážci vědění, kteří je uchovávají po tisíce, desetitisíce let. Tak třeba amazonští indiáni pronášejí tentýž typ vědomí, nekontaminovaného civilizací, velmi dlouho. Patrně ho pronášejí i nějací Mayové, Čerokíové, Hopiové, Inkové, jejichž úkol z nějakých záhadných důvodů zcela zřejmě spočívá v uchování tohoto dědictví. Takže v jistém smyslu se jakoby vracíme do určitého bodu, v jiném smyslu ho nějak rozvíjíme, kultivujeme, excitujeme. Jako bychom provedli reakci, při které se ona podstata ještě znásobí. Ta očekávaná změna se samozřejmě týká celé planety, ale pro každého jedince bude patrně znamenat něco jiného. Někdo se radostně vrátí domů, do svého přirozeného světa. A jiný bude užasle hledět, podobně jako člověk, který po dlouhém pobytu ve tmě náhle vyleze ven. Všimněte si, že my už užasle na nic nehledíme, velice tvrdě jsme se totiž zafixovali v určitém způsobu světa, který si navzájem potvrzujeme a hlídáme se, aby se z něj nikdo moc daleko nedostal. A na toto pojetí světa jsme si zvykli natolik, že si už vůbec neuvědomujeme, že jde jen o jednu ze spousty dalších variant. Utvrdili jsme jej totiž relativním ekonomickým rozmachem, kolonizací, popkulturou, a vším dalším, takže jsme jaksi úplně zapomněli, že tady stále existují naprosto odlišné fenomény. A ona změna tedy paradoxně spočívá v tom, že jakási škála, která tady odnepaměti vždy byla, si začíná po dlouhém období zapomnění sebe sama všímat a začíná se reflektovat jako živý celek. Pro toto sebeuvědomění se někdy používá slovo obrácení, či probuzení, nebo také osvícení.
    Těžko říci jestli toto probuzení, či osvícení proběhne už letos. Nevím, on je totiž momentálně platný kalendář dost podivný. Ale to je o něčem jiném. Je tudíž docela možné, že ono probuzení může nastat třeba až v roce 2013, 14, nebo 15. Já osobně mám dost dobře nevím proč pocit, že letos bude rok zázraků. V sociologii se používá termín sebenaplňující se proroctví, podle nějž určitá předpověď budoucnosti ovlivňuje chování lidí bez ohledu na její pravdivost, takže pak může dojít k jejímu uskutečnění. Nemyslíte, že toto může být případ i letošního očekávání „velké změny“?
    To se uvidí, svět je v podstatě to, co si myslí většina. Tady jde ale o změnu rámce. Nám například dnes není divné, že po silnici jezdíme vpravo. Dříve jsme ale jezdili vlevo a šlo tudíž o dost výraznou změnu. I když by leckterý dnešní chytrolín mohl namítnout, že je to vlastně jedno, že se to jenom přehodilo. Stejně tak nikdo moc nevnímá spousty změn, které nastaly v posledních letech díky informačním technologiím, internetu, mobilům. Dnes je bereme za samozřejmou součást naší každodennosti a když řeknu, že ještě v roce 1992 byli lidičkové rádi když měli v ulici jednu pevnou linku a jednu telefonní budku, jako bych mluvil o osmnáctém století. Nyní žijeme ve zrychleném čase, nestíháme ani registrovat nové modely aut, mobilů, šatů, tetování, a já nevím čeho všeho, a celý ten mumraj nám přijde, zejména mladším ročníkům, jakoby samovolný. Ale když se na něj podíváme z většího odstupu, vidíme ohromnou akceleraci. A právě Mayové zrychlení času na toto období předpovídali. Tudíž si položíte otázku na základě jakých principů mohli před nějakými 5 000 lety předvídat, predestinovat, že od půlky 18. století, respektive konce 20. století, dojde k tak ohromné civilizační akceleraci? A právě toto mě začalo zajímat, jakkoliv se můžeme hádat, že příslušné dokumenty různí interpretátoři vykládají podle toho co se jim zrovna hodí do krámu. Faktem ale je, že někteří z nich se neostýchali některé jevy předvídat a řada předpovědí jim vyšla.
    Tak třeba proroctví Hopiů se k nám trousila před dvaceti, pětadvaceti lety, kdy se o současné akceleraci nic moc nevědělo. Dnes už je každý chytrý když vidí že je to rozjeté, ale když s tím někdo přišel v 70. nebo 80. letech, všichni se mu smáli. Dnes už se lidi, mnozí doslova "podělaní strachy", jenom ptají jestli to vybouchne nebo ne, a co se vlastně stane. A třeba Calleman ve svých knihách Mayský kalendář a Mayský kalendář a Strom Života vytvářel určité předpovědi podle rytmů mayského kalendáře, například ohledně ekonomických procesů, či finančních krizí. Předpověděl růst vlivu Ruska, Číny a Indie ve spojení s narůstáním pochopení významu pravé mozkové hemisféry, a s pravidelným rytmickým přesunem podporovaných energií na těle Země. Zajímavým způsobem vysvětluje opakování určitých motivů, které se objevily na počátku tak zvaného Čtvrtého světa Sedmého podsvětí, tedy po roce 1947. Stresy, kybernetika, rozpad koloniální říše a nenásilná revoluce. A na počátku tak zvaného Pátého světa Sedmého podsvětí, tedy po roce 1961, experimenty s rozšiřováním a měněním stavů vědomí. Vysvětluje, proč právě tyto motivy budou akcelerovat v závěru mayského kalendáře. Koho by to zajímalo, ať se na ty knihy mrkne.
    Stačí, i když by se o tom dalo psát dlouho. Pokud to někoho zajímá a dočetl až sem, nechť si sám z toho vybere. A případně i zamyslí nejem sám nad sebou, ale i nad svým vlivem na okolí. Já si totiž ještě myslím, že právě každá jedincova myšlenka má svůj vliv na "vlnění času" a každý, z toho pramenící počin, velký vliv na realitu. Asi bude dobře začít si zvykat na nové, možná ostřejší světlo, a pak se v něm buď s rozkoší vykoupat, nebo zahynout. To už je na každém jedinci, a žádný pánbíček za nikoho rozhodovat nebude...