O formách hodnot

    Ideální průmyslové odvětví je definováno jako zařízení, které přejímá hodnoty z jiných průmyslových odvětví v několika formách a přeměňuje je na určitý výrobek určený na prodej dalším průmyslovým odvětvím. Má několik vstupů a jeden výstup. O čem neznalá veřejnost obyčejně uvažuje jako o jednom průmyslovém odvětví, je ve skutečnosti průmyslový komplex, kde několik průmyslových odvětví pod jednou střechou vyrábí jeden nebo více výrobků.
    Průmyslová odvětví tak tvoří tři skupiny, nebo chcete li třídy podle typu produkce:
    Třída #1 - kapitálové zdroje - se skládá ze tří úrovní:
    - Přírodní zdroje energie a surovin
    - vládní tisk oběživa rovnající se GNP - hrubému národnímu produktu, inflace měny převyšující GNP
    - bankovnictví - půjčování peněz na úrok a zvětšení předstírané ekonomické hodnoty prostřednictvím vydávání depozitních dluhopisů.
    Třída #2 - zboží (komodita, nebo spotřební zboží) - se skládá z meziproduktů pro další výrobce a konzumních produktů. Tento druh činnosti je obvykle veřejností nazýván jako „průmysl".
    Třída #3 - služby - činnost obyvatelstva. Zde je výstupem spíše nějaká činnost než hmatatelný produkt. Tato průmyslová odvětví jsou nazvaná (1) domácnosti a (2) státní správa. Jejich výstupem je lidská činnost mechanického řádu a jejich základem je obyvatelstvo.
    Celý hospodářský systém může být reprezentován modelem tří průmyslů rozlišovaných podle druhu výstupu - kapitál, zboží, služby. Problémem této prezentace je, že neukazuje vliv například textilního průmyslu na metalurgický průmysl. Je to dáno tím že jak textilní, tak hutní průmysl spadají do stejné oblasti, to znamená výroby zboží. A sdružením těchto dvou průmyslů do jednoho systémového bloku by ztratily svou ekonomickou individualitu. Proto byl vytvořen tzv. E-model. Národní hospodářství se skládá ze současných toků produkce, odbytu, spotřeby a investic. Jestliže všem těmto prvkům, včetně práce a lidských funkcí, jsou přiděleny nějaké číselné hodnoty řekněme v dolarech, potom tento tok lze modelovat průtokem proudu v elektronickém obvodu, a chování prvků lze předpovídat a manipulovat se znamenitou přesností. Tři ideální pasivní energetické komponenty z oboru elektroniky - kondenzátor, odporník a indukční cívka - přesně odpovídají třem ideálním pasívním energetickým komponentům hospodářských věd, nazvaným čistá průmyslová odvětví - kapitálové, zbožní a služby (podle pořadí). Ekonomická kapacitance reprezentuje uložení kapitálu v jedné, nebo jiné formě. Hospodářská vodivost představuje úroveň vodivosti materiálů pro produkci zboží. Ekonomická induktance představuje setrvačnost ekonomické hodnoty v pohybu. Toto je účinek populace - fenomén známý jako služby.
    Co je ekonomická induktance? Elektrický induktor, např. cívka, nebo drát, má elektrický proud jako svůj prvotní jev, a magnetické pole jak svůj druhotný jev (setrvačnost). Tomu odpovídající ekonomický induktor má tok ekonomické hodnoty jak svůj prvotní jev a chování obyvatelstva jako svůj druhotný jev - setrvačnost. Když se tok ekonomické hodnoty, například peněz zmenší, lidská společnost na to zareaguje snahou o udržení proudění ekonomické hodnoty, tedy peněz. V mezním případě může dojít k válce. Tato setrvačnost veřejnosti je výsledkem nákupních zvyklostí spotřebitelů, očekávané životní úrovně atd... Jinak řečeno je obecně dána pudem sebezáchovy.
    Za indukční faktory lze považovat:
    (1) populaci
    (2) objem hospodářských činností vlády
    (3) způsob financování těchto vládních činností
    Viz Peter-Paulův princip - inflace měny.
    Uveďme si několik příkladů:
    Náboj: coulomby (c) - dolary ($1000)
    Tok/proud: (ampéry) (c za sec.) - tok dolarů za rok
    Motivační síla: volty - dolary poptávky
    Vodivost: ampéry na volt - dolary toku za rok na dolar poptávky
    Kapacitance: c na volt - dolary produkce, inventář/sklad na dolar poptávky.
    Existují rovněž zcela určité vztahy časového toku a samorozkladné oscilace. Ideální průmysl může být znázorněn elektronicky rozličnými způsoby. Nejjednodušší způsob je reprezentovat požadavek napětím a nabídku proudem. Když je toto provedeno, potom vztah mezi oběma faktory je nazýván admitance. Tento vztah může vyplývat ze tří ekonomických faktorů: (1) minulý tok, (2) současný tok a (3) předvídaný tok. Předvídaný tok je výsledkem vlastností živých bytostí, které uskladňují energii (potravu) na období nízké energie (např. zimní období). Skládá se z požadavků ekonomického systému pro období nízké energie (zima). Ve výrobním průmyslu má několik forem, z nichž jedna je známá jako skladové zásoby, nebo inventář. V elektronické symbolice je tato určitá poptávka (čistý kapitálový průmysl) představována kapacitou, a zásoby, nebo zdroje, jsou představovány velikostí el. náboje. Uspokojování požadavků průmyslu je zatíženo zpožděním z důvodu plnicího efektu skladových priorit. Současný tok, samozřejmě v ideálním případě, nezahrnuje zpoždění. Je to, lidově řečeno, tok „z ruky do huby". V elektronické symbolice je tento specifický požadavek průmyslu (čistého průmyslu) reprezentován vodivostí (disipativní element). Zpožděný tok je znám jako zvyk, nebo setrvačnost. V elektronice je tento fenomén zastoupen induktorem, jehož ekonomickou analogií je tzv. čistý průmysl služeb, v němž průtok proudu (ekonomická analogie je tok peněz) vytváří elektromagnetické pole (ekonomickou analogií je aktivní lidská populace) které, když se el. proud (tok peněz) začne zmenšovat, se snaží (i válkou) udržet proud (tok peněz - energii). Dalšími významnými alternativami k válce jako k ekonomickému induktoru, nebo ekonomickému setrvačníku, jsou rozsáhlý program sociální péče, nebo ohromný, ale plodný kosmický program.