Nutno vážit a měřit...

    Míry a váhy určují už od pradávných dob každé společenské uspořádání a vytvářejí univerzální jazyk. Vědní odbor, zaobírající se měřením, měřícími soustavami a příslušnými měrnými jednotkami, je označován řeckým výrazem metrologie. A vědu vzniklou z měření, počítání a určování různých hodnot a rozměrů, dnes nazývame matematikou. I tento výraz je odvozen z řečtiny. Západní matematika má podle mínění současných vědátorů dva zdroje. Tím prvým jsou mezopotámské kultury, především babylonská, lépe řečeno sumerská, které se prý k matematickým úvahám zřejmě dostaly přes astronomii. Blbost, i v případě Sumerů jde o jasné dědictví po bozích! A navíc uchovávané v podstatě stejným způsobem jako v případě Egypta. Druhým zdrojem je nílská civilizace. Podle mínění egyptologů byli Egypťané vlivem každoročních nílských záplav přinucení k přesnému zeměměřičství. A na těchto základech pak prý Řekové vytvořili skutečnou matematiku. Nevím jak komu, ale mě se to zdá jako nesmyslný účelový výmysl. Při vší úctě ke starým Řekům. Je ale známo, že staří Řekové se chodili houfně učit do Egypta. Pythagoras ze Samu, předtím než stanovil svou dodnes platnou geometrickou soustavu, strávil spoustu let na učení u egyptských kněží. Podle egyptského vzoru se mimo jiného zaobíral i putováním duší, a za podstatu všech věcí pokládal číslo. Je velká škoda, že Pythagorova Akademie byla roku 440 před Kristem při krvavých nepokojích vypálena a písemnosti tak zanikly. Ono totiž jedním z účelů takových vzdělávacích institutů mělo být mimo jiného i „rozpomínání“ se na staré doby, kdy na zemi ještě vládli bohové. Egyptologové tvrdí, že neznají žádné matematické spisy z doby gízských pyramid. Buď to nevědí, nebo nechtějí vědět, ale takový „Moskevský papyrus“ obsahuje výpočet objemu štvercového základu pyramidy. Nebo takový „Berlínský papyrus“ opravňuje domněnku, že Pythagoras z něj klidně mohl opsat svou slavnou, dodnes platnou geometrickou větu.

    Přestože samotní staří Řekové pokládali Egypťany za praotce geometrie, pro dnešní egyptology to není nic směrodatného. Stále tvrdí, že až Řekové vytvořili geometrii založenou na důkazech. Pitomci... Pro ně nejsou důkazem ani pyramidy, se kterými si přes všechno sebevědomé žvanění nikdo z nich neví rady. Ničím nedokázali, že pyramidy byly postaveny za faraonů, ale tvrdit to budou. Když jeden čte sebevědomé kecy popisující jak museli pyramidy stavět, dělá se z toho jednomu špatně. A neustoupí od toho ani když Japoncům, pokoušejícím se postavit minipyramidu podle nařízených, přísně vědeckých postupů, jim jejich výtvor padal doslova na hlavu.

    Herodotos žil mnoho staletí, spíše však tisíciletí po vzniku Velké pyramidy, a vlastně neměl mít o jejích rozměrech ponětí. On však ve svých „Dějinách“ zaznamenal pozoruhodnou informaci. Napsal že pyramida je čtyřstranná a každá její strana je osum plethron široká a stejně tak vysoká. Což je možné interpretovat tak, že každá ze štyř bočních ploch je velká jako štverec, jehož strana tvoří výšku pyramídy.

    Řada vědátorů, marně dumajících nad účelem pěti tzv. odlehčovacích komor nad královskou komorou sa domnívala, že stavitelé tyto prostory do pyramidy zabudovali jen proto, aby snížili zatížení stropu tohoto prostoru. Je to zřejmá blbost. Proč taková odlehčovací komora není nad komorou královen a hlavní komorou, nad nimiž spočívá mnohem větší masa kamení? Už v 19. století si povšimli, že půdorys královské komory Velké pyramidy lze vyjádřit v měřítku celých čísel, ale výšku už ne. Pro známého egyptologa Stadelmanna, jednoho z těch kteří rozhodují, je to čirá náhoda. I když zároveň museli přiznat, že to není ani důsledkem nedbalé práce egyptských stavitelů. On si ten Stadelmann strašně rád vymýšlel a pak to z titulu renomé prosazoval jako fakt. Na rozdíl od něj jiným se to zdá jako snaha architektů dosáhnout v uzavřené komoře absolutně pravé úhly. Za  základní měřítko si nevzali výšku, ale uhlopříčku úzké strany s patnácti lokty, čímž vznikl párový trojúhelník, který je přesně kontrolovatelný a zaručuje vertikální hrany.

    Je li z popsaného zcela znatelná logika, pak i údajně odlehčovací komory budou mít nějaký logický smysl! Navzdory kecům vědátorů se zdá být jasné, že staroegyptské znalosti nepozůstávaly jen z jednoduchých určování vzdáleností, ale dokázali přesně vypočítat i plochy. Kdyby Pythagoras nežil tak dlouho po výstavbě Velké pyramidy dalo by se říci, že stavitelé při stavbě použili jeho větu.

    „Čtverec nad výškou postranní plochy mínus čtverec nad polovinou základní strany se rovná čtverci nad výškou pyramídy.“

    Co tedy mohlo být skutečným účelem královské komory? Dodnes nikdo neví. Podle koptských kněží komora představuje zázračné dílo matematiky. Francouz Jomard už v roce 1824 prohlásil, že  „...královskou komoru a sarkofág nnení možné pokládat za pohřební místo, ale spíše za úložiště měřících nástrojů.“

    Podle Jomarda v uzavřené komoře nedocházelo k výkyvům teplot, ani vlhkosti vzduchu. Viděl v této komoře ideální místo pro uchovávání cejchovaných a citlivých měřících přístrojů. V podobném duchu se později vyjadřovali i jiní. Přesto jsou to dodnes oficiálně hrobky. Až v roce 1964 alespoň někteří z oficiálních začali připouštět, že tzv. „větrací šachty“ do královské komory mohly původně sloužit k astronomickým účelům. Ať už je to náhoda, nebo úmysl, větrací šachty směřují k Polárce, odchylují se o jeden stupeň. Že by to tedy nebyla hrobka? K čemu by zesnulý faraon potřeboval větrací šachtu nasměrovanou k Polárce? Že by se nebožtík za dlouhých večerů koukal na hvězdičky? Ať už tak, nebo tak je jisté, že směr šachet v případě astronomického využití musel být určený dopředu. Tedy musel figurovat v plánech. A pokud ještě hodlají trvat na hrobkách měli by vysvětlit, nač by nebožtík potřeboval mít v komoře stálou teplotu, odhadem asi 20°C bez ohledu na počasí venku. Už jen toto nedává smysl když víme, že dnes nebožtíky ukládáme raději k ledu... Že by led neznali?