Nejen legenda...

    Tady prostě něco nehraje. Kdyby nebyl Bolon Yokte zmiňován i v jiných spisech, mohlo by to být považováno za perfektně vymyšlené. A Mayové, nebo kdo ty záznamy vytvořil, tam tehdy podle vědátorů být nemohli. A tudíž i kdokoliv jiný... Nebo snad ano? Odhadnout stáří nějaké stavby, nebo záznamů podle nějakých vymyšlených šablon je docela snadné, podmínkou je ovšem znalost oněch šablon. Mayové jsou celosvětově známi i díky své úžasné matematice. Že by za tím stál onen Bolon Yokte? Možná, ale pokud opravdu jde o nějaký tak významný příběh, a patrně půjde když jej autoři záznamu uznali za vhodné v Palenque zaznamenat, pak museli nějak o něčem takovém vědět, či alespoň o tom slyšet, byť třeba jen v náznacích. A protože chtěli vědět co zatím vězí, tak se po tom začali pídit.
    Je to tak dávná historie, že ani sebelepší archeologie by jim asi nepomohla. A to nevíme jestli se o archeologii vůbec zajímali, možná ji dokonce vůbec neznali. A pokud vyloučíme i možnost že si to jen tak něco vymysleli, nebo že se pouze „přepsali“ v datu, tak zbývají jen dvě možnosti. Buďto se toho autoři zápisu přímo zúčastnili, zaspekulujme si ať už přímo, nebo prostřednictvím cestování časem, odkud by pak něco takového znali? Nebo jim to řekl někdo kdo tam tehdy byl? Jenže o takové civilizaci ani lidech do dnešních dnů neexistují vůbec žádné zprávy. Tedy ne vědátorsko-archeologicky podložené a přijímané. Nebo je to jinak? Existují přece příběhy o Atlantidě, Lemurii a podobně, které již měly v dané době existovat, a měly je obývat vyspělé civilizace lidí. Jsou to opravdu jen legendy? Pro vědátory snad, protože se o nich údajně dodnes nenašel žádný průkazný, hmatatelný a změřitelný důkaz. Tak kdo tam tehdy mohl být když to člověk být nemohl? Nebo snad ano? Ale to by pak zbyla už jen jediná možnost jak se tam mohl někdo objevit. Zaznamenat takovéto informace pro budoucí pokolení pak by mohly bytosti z jiné dimenze, nebo návštěvníci z jiného místa ve vesmíru. Prostě bohové... Asi bude nutné připustit, že kdysi dávno zažila Země a lidé na ní kontakt s mimozemšťany. A právě oni tak mohli říct Mayům, co se tehdy stalo a také kdy se to stalo. Může tak být ono šíleně vzdálené datum 29. července 931 449 př. n. l. dobou kdy se bůh Bolon Yokte na Zemi poprve objevil? Či se jedná o datum kdy sem nějaká mimozemská rasa vůbec poprvé dorazila? Nebo je to čas, jak praví legendy, kdy se Bolon Yokte zúčastnil vzniku světa? Svět má být ale mnohem starší než toto datum! A to dokonce i předchůdci dnešního člověka. Může tak být oním „stvořením světa“ myšleno „stvoření člověka?“ Nebo snad nějaké podstatné změny zemského povrchu mající silný dopad na tehdejší život? Bůh seslal na lidi za trest oheň z nebes, bůh seslal na lidi rovněž za trest velkou potopu, takové události jsou známé ze všech možných náboženství na světě. Vždy došlo k jakési „čistce“ a posléze byl na povrch Země vysazen nový druh rodu Homa, který byl oproti svým předchůdcům až jakoby skokově vyvinutější... Vědátoři se mohou jít s celou jejich „inovovanou“ Darwinovou teorií evoluce nechat vycpat a vystavit jako varování všem pitomcům... Ne Darwinovým opicím, ale zásahu bohů vděčíme že žijeme, a je přitom lhostejné jsme li jejich majetkem, genetickou hříčkou, či rovnou dokonce jejich potomky...
    Při všech těch skoro až na vlas podobných událostech, lišících se jen jmény postav, se to skoro až samo nabízí. A jelikož jsme tyto mimozemšťany chápali jako své stvořitele, tak jsme se tak k nim, minimálně ze začátku, s patřičnou úctou také chovali. A že je tehdejší, a potažmo i pozdější lidičkové pokládali za bohy co dovedou konat zázraky? To stejné zažil i Kolumbus při setkání s indiány po vylodění na americkém kontinentu. Zapsal si to do svého lodního deníku. A stejný průběh mělo i setkání amerických vojáků s domorodci z ostrovů v Tichém oceánu za 2. světové války. Ti dodnes udržují tzv. „kargo kulty“, čekají až se jejich „bohové“ vrátí zpět ve svých stříbrných ptácích. Stačí jediné - neporozumění technologii, čili „zázraku.“ Je tudíž možné, že se něco podobného kdysi dávno odehrálo i u Mayů, Egypťanů, a jiných... A možná ještě lépe u jejich předchůdců? Pokud budeme akceptovat vědátory, pak by ani oni nemohli chápat ony „zázračné“ věci co k nim sestupovaly z nebes, a poskytovaly rovněž tak „zázračné“ znalosti... Nebo je to všechno jinak? Pokud je to fakt, že se mezi desátým a pátým tisíciletím před Kristem přetvářela Země, pak ty zbytky tvorstva, co tu po bezesporu katastrofickém přetváření zbyly, měly úplně jiné starosti než přesně zaznamenávat co se na Zemi dělo. Ačkoli možná někteří zpočátku ještě věděli kde jsou uloženy poznatky předkatastrofního světa. A tudíž tedy i předpotopního... Gízké plato v Egyptě bylo patrně jedním z mála míst přes které se „pouze“ přehnala voda. Pyramidy byly stavěny tak důkladně proto, aby nápory vod vydržely. Ti předkatastrofní tvorové měli s největší pravděpodobností jasnou představu co se asi může stát, jinými slovy na rozdíl od dnešních vědátorů věděli jak Země vypadá. V čase Zep Tepi pak z podzemních bunkrů vylezli bohové aby zjistili napáchané škody. A ti bohové, kteří před katastrofou stačili ze Země utéct, se s hromovým hlukem, v ohni a kouři vraceli nazpět... A ze zbytků přežilých tvořili nové pozemské tvorstvo... Bohové... Jistě, pro zdegenerované zbytky dřívější populace to nutně byli bohové... Vědátor by měl zahodit své nemístné sebevědomí a uznat, že před ním tu byli jiní vědátoři po nichž tu zůstaly monumentální stavby, většinou jejich zbytky naznačující, že kdyby dnešní moderní věda měla takové výkony zopakovat, tak na to nemají. Stavby navíc umístěné na hodně zvláštních, energií nabitých místech. Přisoudit to sami sobě nelze, protože ani dnešní vědátor nemá ponětí k čemu ty „ley lines“ vlastně sloužily... Není proto divu že pro obyčejné stádo, včetně převážné části toho vědátorského, je v mnoha případech božské vysvětlení jediným přijatelným...
    S největší pravděpodobností tu po katastrofě, v už zmíněné době Zep Tepi, operovaly skupiny bytostí ve snaze „zachránit co se dá“. Bytostí možná oplývajícími božskými znalostmi, nicméně schopnými obnovit život na této planetě. Své výtvory museli samozřejmě naučit co život obnáší, naučit je umění postarat se sami o sebe. Těžko říci jestli jedni a ti samí, nicméně skupiny bohů létaly po celé planetě a vyhledávaly přežilé. Odtud by pak pocházela ta spousta v podstatě shodných příběhů o bozích co dělají zázraky... V podstatě stejných příběhů o který je stupidní si myslet, že si to fakticky všichni lidé tehdy, a ještě navíc zcela náhodou úplně stejně vymysleli. Jen ta jména bohů se liší...