Náboženské zvyky, pověry a kouzla

    Jeden ze způsobů lásky nazývali Římané pendula Venus - vznášející se Venuše, nebo také „jako na koni“. Na základě toho nevěstky obětovávaly Venuši bič, otěže a ostruhy. Určitá naivní zbožnost, ba přímo až pověrčivost, byla charakteristickým rysem antických prostitutek, které se v tom jistě neliší od současných kolegyň. Zvláště horlivě uctívaly Afroditu, či Venuši, rády se účastnily afrodizií a jiných náboženských slavností. K nohám Venušiných soch, jakož i Cupidových a jiných božstev, kladly nevěstky zlaté mince, věnce, kytice, masti, a různé jiné předměty denního života jako třeba zrcadla, nebo flétny. Bohaté hetéry dávaly ze svého zisku drahé dary chrámům, a nechyběly dokonce i drahocenné Afroditiny sochy.
    Stejně jako zbožnost byly mezi prostitutkami rozšířeny i nejrůznější praktiky milostné magie. V prvním Lukianově rozhovoru praví Glycera k Thais o Gorgoně, která jí odloudila milence: „Myslíš Thais, že Arkaňanan byl jejími vnadami chycen? Což nevíš, že její matka Chrysarion je čarodějnice znalá thesalských zaříkání a dovede měsíc přikouzliti na zem? Říká se dokonce, že v noci létá. Dala tomu člověku určitě něco píti aby se zbláznil.“
    Ve čtvrtém rozhovoru se Bacchis zmiňuje o velmi obratné kouzelnici ze Syrie, „...ženě ještě statné, zevnějšku hrubého, která jednou Phania, jenž se na mě bezdůvodně zlobil jako Charinus na tebe opět se mnou smířila, a to po celých čtyřech měsících když jsem se již vzdala veškeré naděje. Její silná zaříkání čarodějnická přivedla jej neprodleně ke mně... Nežádá velikého zaplacení, drachma a chléb jsou všecko co nutno jí dáti. Vedle toho musí být po ruce trochu soli, sedm obolů, síra, pochodeň, a džbán míšeného vína jež sama vypije. Také je k tomu třeba něco od muže, šat nějaký, nebo střevíc, několik jeho vlasů, či něco podobného. Zavěsí to na hřebík, zakouří sírou, do ohně hodí trochu soli, a vyslovuje k tomu jeho i tvoje jméno. Pak vezme kouzelné kolo(?) ze záňadří a roztáčí je brebentíc obratným jazykem příšerně znějící barbarskou formulku. Tak to alespoň tehdá dělala a můj Phanias opravdu nedlouho poté přišel... Mimo toho poučila mě o velmi účinném prostředku abych mu zošklivila Phoebis. Měla jsem dávat pozor na stopy jejích šlépějí a hned za ní šlapat svou pravou nohou na stopu její nohy levé a zahladit ji tak, a při tom říkat slova: Na tebe šlapu a nad tebou jsem!“
    Většina kouzelnic přicházela z Thessalie, jiné ze Sýrie a Frygie. Říkalo se jim sagae a byly většinou také kuplířky. Svého čarodějnického umění využívaly u ostýchavých dívek nebo milenců, připravovaly milostné nápoje a kouzelnými čáry a zaříkadly všeho druhu se snažily lásku buď povzbuzovat, nebo vyhánět. Skoro všechny byly bývalé nevěstky. Svoje čáry provozovaly i na pohřebištích a popravištích. Značně proslulými čarodějnicemi - bývalými kuplířkami - byly Canidia, Sagona a Vejga. Je zachován popis jak se chystaly usmrtit hocha, jehož morku a jater mělo být použito k výrobě milostného nápoje pro nevěrného záletníka Vara.