Mars a luciferská vzpoura

    Podle Thovta vypadal Mars před miliony lety podobně jako Země. Byla to krásná planeta, měla oceány, vodu, stromy, byla prostě fantastická. Avšak pak se tam něco přihodilo a její obyvatelé měli co do činění z minulou „luciferskou vzpourou". Na samém počátku tohoto experimentu jsme se nacházeli i my - a všechno boží stvoření je experiment. Experimenty podobné luciferské vzpouře, pokud je ovšem chcete nazývat vzpourou, proběhly už čtyřikrát. Jinými slovy, kromě Lucifera se pokusily provést totéž tři další bytosti, ale pokaždé to skončilo v celém univerzu naprostým chaosem.
    Před více než miliony lety se Marťané připojili k třetí vzpouře. Potřetí se život rozhodl tento experiment vyzkoušet. A experiment dramaticky selhal. Planety okolo byly zničeny a Mars byl jednou z nich. Život se pokusil vytvořit realitu oddělenou od Boha, což je totéž, co se děje nyní. Jinými slovy, část života se sama pokusila oddělit od ostatního života a vytvořit si svoji samostatnou realitu. Jelikož je každý sám Bohem, je to v pořádku - můžete to udělat. Na druhé straně to však nikdy dlouho nefungovalo. Přesto se o to pokusili znovu. Když se někdo pokusí oddělit od Boha, tedy v podstatě sám od sebe, přetrhne i svoje spojení s Realitou, která funguje na bázi lásky. Marťané, a s nimi mnoho dalších, vytvořili oddělenou realitu, odstřihli svoji pásku lásky. Odpojili se tak od svého emočního těla, a díky tomuto sledu se stali ryzími mužskými bytostmi s malou, nebo téměř žádnou ženskou kvalitou v sobě. Stali se čistě logické bytosti bez emocí. Na Marsu a na jiných místech, kterých byly tisíce, skončili všichni v nekonečné válce, protože zde chyběl soucit a láska. Mars se stal bitevním polem, kde válka probíhala stále dál a dál, až nakonec bylo jasné, že Mars nepřežije. Výsledkem byla spálená atmosféra a zničený povrch planety.
    Než byl Mars zničen, byly vybudovány čtyřstěnné pyramidy, pak byly také postaveny trojboké, čtyřboké a pětiboké pyramidy, a nakonec byl vystavěn komplex, kde byla vytvořena umělá Mer-Ka-Ba. Časoprostorové vozítko může vypadat jako vesmírná loď, ale také jako jiná konstrukce, která umí dělat tytéž věci. Vybudovali konstrukci, se kterou se mohli podívat za čas a prostor do obrovských vzdáleností a do vzdálených časových period. Malá skupina obyvatel se pokusila opustit Mars ještě než byl zničen. Přenesli se do budoucnosti a nalezli dokonalé místo ke znovuosídlení než bude Mars zničen. Tím místem byla Země a odehrálo se to v naší minulosti před 65 000 lety. Zpozorovali, že na jednom malém víru na Atlantidě nikdo není. O povolení nežádali. Jelikož patřili ke vzbouřencům, neprošli normální procedurou. Jen řekli: „Nic se neděje, pojďme na to." Vstoupili do tohoto víru a stali se tak součástí naší evoluční stezky.
    Když Marťané použili svůj časoprostorový dimenzionální stroj, či stavbu, bylo jich pouze několik tisíc. Vydali se na Zemi. Jakmile dorazili, první co udělali bylo, že se pokusili ovládnout Atlantidu. Chtěli vyhlásit válku a převzít moc. Byli ale zranitelní díky svému malému počtu a možná i z dalších důvodů, a proto to nemohli udělat. Nakonec byli však Atlanťany/Lemuřany podmaněni. Byli sice schopni zastavit jejich dobývání, avšak nemohli je poslat nazpět. Tyto události nastaly na naší evoluční stezce, když jsme byli ve věku čtrnáctileté dívky. Je to podobné, jako kdyby se čtrnáctileté dívky násilím zmocnil mnohem starší muž ve věku šedesáti, nebo sedmdesáti let. Jinými slovy to bylo znásilnění. Byli jsme znásilněni, neměli jsme jinou volbu. Marťané sem jen přišli a řekli: „Jsme tady, ať se vám to líbí, nebo ne." Nestarali se o to, co jsme si o tom mysleli, nebo jaké jsme měli pocity. Ve skutečnosti se to nijak neliší od toho, co jsme udělali v Americe původním domorodým obyvatelům.