Kdo řídí Ameriku?

    Ve Washingtonově abdikační řeči se objevila jedna podivnost. Je to pasáž, o níž se již dlouho intenzivně, ba přímo oduševněle diskutuje, ale nikdo zatím nenabídl její jednoznačné vysvětlení. Co asi mínil Washington slovy, že největším nebezpečím pro novou demokracii je „vášnivý vztah vlivné Ameriky k jiné zemi, která bude řídit zahraniční politiku Spojených států"? Extrémní názory tvrdí, že první prezident USA měl na mysli Izrael. To je však zjevný nesmysl, vždyť Washington by musel být součástí spiknutí přímo kosmických rozměrů a současně dokonalým jasnovidcem aby dokázal vznik židovského státu předvídat. Raději zanechme fantazírování a vraťme se k faktům.
    Adam Weishaupt založil 1. května 1776 v Ingolstadtu bavorský iluminátský řád, který se původně nazýval řád perfektibilistů. Jeho stanovy vypracoval Weishaupt společně se studentem Massenhausenem. Cílem řádu zřejmě bylo nastolení Novus Ordo Saeculorum, neboli nového uspořádání světa, a příprava nástupu „Jediného vládce". Co přesně by nám tento nový řád měl přinést známo dodnes není, a mnozí badatelé něco bližšího o tom hledají nejen ve Weishauptových spisech, ale i v pozdějších dokumentech podobného druhu, například v „Komunistickém manifestu", v mnohokrát nechutně zneužitých „Protokolech siónských mudrců", nebo v jistém dokumentu Bilderbergerů z května 1979. Ale zpět k „časovému harmonogramu". Albert Pike založil roku 1867 v Nashvillu řád rytířů Ku Klux Klan a stal se jeho tamním „Velkým drakem". Ve Washingtonu mu patrně za zásluhy postavili pomník, protože byl rovněž velmistrem severoamerických zednářů. Čím je ten muž zajímavý? Patnáctého srpna 1871 napsal dopis revolučnímu vůdci bavorských iluminátů Mazzinimu, v němž podrobně vylíčil budoucí vývoj dějin, a mimo jiné předpověděl tři světové války. Někteří badatelé se značným znepokojením konstatují, že Pikeovo líčení 1. a 2. světové války se dopodrobna shoduje s jejich skutečným průběhem. Třetí světový konflikt by prý měl vzniknout eskalací bojů na Blízkém východě. V dalším Pikeově dopise je pozoruhodně přesný popis soudobé západní společnosti, a mezi jiným například věta: „Většina lidí je věřící, ale poté, co je zklamalo křesťanství ztrácejí orientaci, nevědí koho, nebo co by měli uctívat, a ustaraně hledají nový ideál..."
    Z těchto dopisů a řady dalších pamfletů, které jsou s železnou pravidelností „objevovány", lze údajně vyčíst, že média se dnes zjevně nacházejí v rukou „tajných spiklenců, kteří po zlikvidování původní aristokracie a tradičních hodnot zdiskreditovali církve, pracují na ovládnutí západních států, a jako návnadu pro masy používají otřepané fráze o lidských právech". Jsou údajně již jen několik kroků od svého konečného cíle... To je poněkud silný tabák. Jak to ale všechno oni tajemní konspirátoři zvládli? Jak dokázali ovlivnit dějiny? I na to mají autoři spikleneckých teorií odpověď. Za počátek cesty ke zřízení nového světového řádu je považována Velká francouzská revoluce. Odstranění monarchie se odehrávalo pod pláštíkem slavného hesla „volnost, rovnost, bratrství". Přibližně ve stejné době se však zrodily i myšlenky o „rasové hygieně". Základy jejich praktického využití položili badatelé a spisovatelé jako Darwin, Galton, Gobineau a Chamberlain. A v co teze o rasové hygieně vyústily jsme osudově poznali na vlastní kůži v první polovině dvacátého století, a někteří naši současníci tvrdí, že dnešní genetické výzkumy a technologie jsou v podstatě něčím podobným. Nahlédněme znovu do konspiračního harmonogramu a vraťme se na začátek 19. století.
    Roku 1812 se hlavou rodiny Rothschildů stal nestarší syn Amschel Mayer. O příslušnících klanu se začalo říkat, že mají téměř nadpřirozenou schopnost nahlížet do budoucnosti, a získané informace pak využívat ke svému prospěchu. Z Rothschildů se stali neviditelní vládci Evropy, když podobnou pozici zaujímala o stovky let dříve dynastie založená Jakobem Fuggerem. Rothschildové financovali nejrůznější mocenská uskupení, podporovali dynastie a štvali je proti sobě, starali se takříkajíc o kontinentální rovnováhu. Koncem dvacátých a počátkem třicátých let 19. století upřeli Rothschildové svou pozornost na „Nový svět", a přenesli tam i iluminátské myšlenky. Jejich velkým tamním propagátorem se stal málo známý „protokomunista" a Weishauptův žák Clinton Roosevelt, přímý předek amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta. Američtí ilumináti se stali poměrně silným hnutím ovládaným myšlenkami utopického komunismu.
    V polovině 19. století vstoupil do „Svazu spravedlivých", což byla jedna z iluminátských organizací, obskurní intelektuál jménem Mordechai Marx Levi, neboli Karel Marx. V roce 1847 napsal na zakázku dílko které se později proslavilo pod názvem „Komunistický manifest". Marx ale patrně nebyl hlavním, nebo alespoň jediným autorem manifestu, jeho jméno se totiž na původním spisku prvních dvacet let vůbec neobjevovalo. Někteří historici se domnívají, že zmíněný spisek neobsahoval nic nového, ani původního. Pokládají ho za plagiát spisů Adama Weishaupta a jeho žáka Clintona Roosevelta.
    V té době započal také „zlatý věk" teorie o původu druhů a rasismu. Hrabě Arthur de Gobineau zveřejnil roku 1855 knihu „O nerovnosti lidských ras". V roce 1874 pak vydal román „Plejády", v němž například konstatoval, že „skončila doba států, a budoucnost patří velkým uskupením se stejnými zájmy". Ještě překvapivěji a přímo prorocky vyznívají následující pasáže: „Usilují o vytvoření struktury, v níž budou národy hrát roli obrovských stád chovaných a krmených podle vědeckých zásad a řízených všemocnými pastýři, jež se stanou smrtelnými bohy. Nikdo jim nebude moci odporovat, budou mít absolutní moc a práva na zkoušení všech možných druhů chovu... Z politiků se stanou pouze bezvýznamní dozorci." Někteří lidé se domnívají, že dnes už taková situace nastala... Charles Darwin se nechal inspirovat Malthusem a vypracoval svou evoluční teorii. Její filozofický základ spočívá v tom, že hodnota člověka je určována jeho genetickým původem. Zajímavé se v této souvislosti jeví, že Karel Marx a jeho přítel Bedřich Engels napsali 19. prosince 1860 o Darwinově knize „O původu druhů" následující slova: „Ano, přesně to odpovídá přírodovědnému základu našich názorů." Darwin nevědomky položil základy rasismu. Tvrdil totiž, že bílý člověk se v průběhu evoluce ukázal být pokročilejším než černý. Z této setby vzešla děsivá sklizeň...
    Anglický učenec a cestovatel Galton se věnoval eugenice. Rozhodl se, že vylepší lidskou rasu cíleným šlechtěním genofondu. Tuto myšlenku později naprosto zdiskreditovali nacisté, ale kupodivu jako první se jí na počátku dvacátého století chopili Američané a Angličané. Anglický spisovatel a velký ctitel Wagnerova hudebního díla Chamberlain žil od sňatku s Wagnerovou dcerou Evou von Bulow v Bayreuthu. Byl ideovým inspirátorem Adolfa Hitlera, který s ním často osobně diskutoval. Chamberlain pokládal německou rasu za nejčistší formu „árijského člověka". Židy a černochy označoval za zdegenerované a méněcenné. Ve své době se jeho práce těšily velké popularitě. K Chamberlainovým obdivovatelům patřil rovněž německý císař Vilém II., který ho opakovaně zval na svůj dvůr. Pozoruhodné je, že šíření darwinismu finančně podporovaly zbohatlické americké kapitalistické dynastie Rockefellerů a Carnegiů. Jejich nadace Rockefeller Foundation a Carnegie Foundation údajně ještě dnes poskytují na výzkum evoluce nejvyšší finanční prostředky. Podle přívrženců konspiračních teorií to dělají proto, aby dlouhodobě ovlivňovaly vzdělávací systém západních zemí, především USA. Prostředků je dost i díky tomu, že se John D. Rockefeller kdysi pustil do obchodování s ropou.
    Svoje impérium, nazvané Standard Oil, dokázal významně rozšířit za pomoci úvěrů poskytovaných Rothschildovou dynastií. V roce 1883 již ovládal více než 95 procent těžby ropy ve Spojených státech. Přes jeho nadace proudily peníze mimo jiné i do ústavů vzdělávajících učitele, kteří se měli pokoušet vychovat z budoucích generací „sociálně přizpůsobivé" příslušníky společnosti. Aktivně v tomto směru působil především Dewey, zakladatel americké školské soustavy. Deweyovu snahu o vytvoření nových společenských struktur popsal jeho žák Rugg následujícími slovy: „Prostřednictvím škol na celém světě rozšíříme koncepci nového státního uspořádání, které bude zahrnovat veškeré lidské aktivity a ekonomické zájmy přizpůsobí pomocí vědeckého řízení zájmům všech lidí." Tím jsme se již dostali do dvacátého století, v němž údajně nové uspořádání světa dostalo svou definitivní podobu. Neobešlo se to ovšem bez řádného pouštění žilou „obyčejným lidem".