Ježíšova církev

    Po účelovém Ježíšově ukřižování odešel Petr se svým kolegou Pavlem do Antiochu v Syrii, a odtud pak pokračovali do Říma. To oni založili hnutí ze kterého následně vzniklo křesťanství. Podle dalších kronik a zápisů Ježíš, jeho bratr Jakub, a s nimi i většina ostatních apoštolů, pokračovali v Nazarenské sektě a podařilo se jim rozšířit toto hnutí do Evropy. Z něj pak mimo jiného vznikla i Keltská církev. Nazarenské hnutí je doloženo v keltských církevních záznamech jako Ježíšova církev v roce 37 tohoto letopočtu, asi čtyři roky po ukřižování. Římská církev vznikla o 300 let později poté, co byli křesťané Petra a Pavla tři století tvrdě pronásledováni. Po mnoho staletí byla proto na nazarenském hnutí založená Keltská církev přímou opozicí církve Římské. Rozdíl byl zřejmý, nazarenská víra byla založená přímo na učení samotného Ježíše. Jádro jejího náboženství, morální zásady, způsob chování, sociální praktiky, zákony a justice vycházely sice z učení Starého Zákona, ale všechno bylo doplněno liberálním přístupem rovnosti.
    Podívejme se alespoň namátkově jak byly celé části originálních evangelií církevníky pozměněny, nebo úplně vypuštěny. A další části k nim byly přidávány tak, aby to vyhovovalo zájmům církve. Většina těchto úprav a doplňků měla být provedena ve čtvrtém století při překladu textů z originálů v řečtině a semitských jazycích do latiny. Je také známo, že již v roce 195 udělal první změnu v textech evangelií biskup Klement z Alexandrie tím, že nechal vypustit podstatnou část z Markova evangelia sepsaného patrně asi sto let předtím. Tento svůj čin ospravedlnil slovy: „ ... protože ne všechny pravdy se mohou říkat lidem“. To je jen malý příklad kompilací. Klement měl štěstí, že Marek byl už dávno po smrti. Ne autoři evangelií, ale biskupové rozhodovali co bude v evangeliích napsáno. Část vypuštěná Klementem dodnes v Markově evangeliu chybí, doplněna byla naopak celá pasáž o vzkříšení, o níž v originále není jediná zmínka. Dnes je známo že vše o událostech kolem a po ukřižování bylo doplněno biskupy, či vlastně na jejich povel písaři někdy koncem čtvrtého století. Protože doklady o tom jsou ve vatikánských sklepních archivech, pro většinu lidí je velmi obtížné se k nim dostat. Pokud by se to někomu podařilo, musel by být vybaven perfektní znalostí staré řečtiny ve které jsou doklady napsány. A to je moc těžký jazyk k porozumění.
    Vraťme se ještě ke Klementovi. V oné části, kterou se rozhodl z Markova evangelia odstranit, byl popis Lazarova uzdravení. V originálním Markově textu byl Lazar uveden jako exkomunikovaný, tedy vyloučený z církve. Šlo tak o stav duchovní, nikoliv fyzické smrti. V textu je popsáno jak spolu Lazar s Ježíšem promlouvali než byla hrobka otevřena. To biskupům, kteří hodlali prezentovat vzkříšení Lazara jako zázrak, a ne jako pouhé zrušení exkomunikace, ani v nejmenším nepasovalo do krámu. Je třeba přiznat, že alespoň některým to opravdu myslelo. Oni si totiž touto změnou šikovně připravili scénu pro příběh o samotném Ježíšově ukřižování, jehož vlastní následné „vzkříšení z duchovní smrti“ probíhalo na základě stejného třídenního pravidla jako v případě Lazara. Z odstraněného vyprávění o Lazarovi je navíc jednoznačně patrné, že Ježíš a Máří Magdaléna byli manželé. V Janově evangeliu Lazarův příběh obsahuje dost zvláštní vyprávění. Když Ježíš několik dní po svém „vzkříšení“ přišel s učedníky k Lazarovu domu, Marta vyšla Ježíše pozdravit, zatímco její sestra Marie Magdaléna zůstala uvnitř dokud ji Ježíš nezavolal. Markovo evangelium ale uvádí, že Marie Magdaléna vyšla z domu spolu s Martou. Byla však Ježíšovými učedníky pokárána a poslána zpět s ponaučením, aby čekala až na Ježíšovo zavolání. Pro dnešního jedince je to podivné, ale šlo o specifickou proceduru tehdejšího židovského práva, kdy žena ve stavu „rituálního smutku“ nesměla vycházet dokud jí to nedovolil manžel. Mimo Bibli existuje řada údajů potvrzujících že Ježíš a Máří Magdaléna byli manželé. Náznaky lze ostatně najít i v dnešním znění evangelií. Tak například se v evangeliích nachází sedm seznamů žen trvale se pohybujících kolem Ježíše. Mezi nimi je samozřejmě i Ježíšova matka. V šesti z těchto sedmi seznamů je ale na prvním místě, tedy před Ježíšovou matkou, uváděna Máří Magdaléna. V jiných seznamech z té doby, vztahujících se k hierarchické společnosti lze zjistit, že na prvním místě byla vždy uváděna „první dáma“. V Ježíšově případě manželka a Máří Magdaléna, navíc coby mesiášská královna, měla plný nárok být jmenována první! Což také byla.