Jedince připravuje škola...

    Je nad slunce jasné, že odpor „společnosti“ vůči jakékoliv jinakosti je pěstován výchovou a vzděláním. Stádová výchova vede každého už odmalička „žádoucím směrem“. Zařaď se do davu, zbytečně nevyčnívej a drž hubu! Odvykání snahám tvorby vlastního názoru probíhá ve škole už od první třídy. Ba přímo už od školky, pokud na ni někteří jedinci mají vůbec peníze. A z pohledu náležitě „vychovaného“ stádového jedince je nutno přiznat, že je to mnohem pohodlnější než přemýšlení a pracné utváření vlastního pohledu na svět. Člověk beztak musí v pozdějším životě za pravdu považovat jen to, co mu vtloukli do hlavy v letech školní docházky. Víra v „jedinou možnou pravdu“! Dříve v katechizmus, dnes v to co ti řekli ve škole. Při podrobnějším pohledu taková „výuka“ nejenže vytrvale a natrvalo ničí vrozené intelektuální schopnosti, ale je zásadní brzdou nejen snah, ale i jakékoliv případné touhy po změně smýšlení. Dá se to charakterizovat také tak, že jedinec vystavený povinné školní docházce je podroben usilovnému výplachu mozku. Tak usilovnému, až nakonec v dalším životě „funguje“ přesně v duchu „školních pravd a jistot“. Jinak řečeno chová se tak jak je nařízeno, protože nic jiného mu nezbývá. Průměr současného smýšlení je zřetelným příkladem co škola dokáže provést s lidským vědomím. Zmanipulovaný jedinec, přesvědčený o existenci „jediné možné pravdy“, se přirozeně nejlépe cítí mazi dalšími jedinci vyznávajícími stejné „pravdy“. Neumí, a ani netouží pochopit kohokoli kdo uvažuje „jinak než by měl“. A už samotný poznatek, že si někdo na rozdíl od něj nenechal vyměnit svůj vlastní rozum za hotový úsudek, pro něj musí být velkým šokem. Protože on sám se bez odporu nechal školou vybavit černobílým vnímáním světa, není s takovým člověkem schopen ani diskutovat, natož vyjádřit jakýkoli vlastní názor. Nezbývá mu pak nic jiného než takového člověka ignorovat, tvářit se že nevidí, neslyší, předstírat že ten druhý vůbec neexistuje. A pokud to nestačí, pak ho sprostě ponížit, odsoudit, zapudit, zničit, či nenávidět. Vždyť se nikdy nic jiného nenaučil! Chová se přesně podle dané šablony! Škola opravdu nikoho nenaučí samostatně uvažovat či diskutovat! Co však učí dokonale je znechucovat život okolí.
 
    Když dítě rodiče nutí namísto citlivé pomoci k samostatnému rozvoji intelektu odmala nekriticky přijímat „dané pravdy“, vnucují mu v podstatě standard chování pro dospělý život. V takovém životě musíš být neschopen přemýšlet, a tuto neschopnost dovedně maskovat šikanováním a likvidací všech kteří jsou, nebo chtějí být jiní. Podobnost s postojem mnoha zástupců oficiální vědy vůči „nepohodlným“ badatelům je samozřejmě pouze náhodná. Už jen z tohoto příkladu je patrné, že povinná školní docházka produkuje až patologicky pokřivené lidi plné nenávisti, jejichž obvyklou reakcí na nekonvenční myšlenky není pokus o pochopení,  nebo polemiku, ale rána pod pás. A když si navíc uvědomíme, že přesně takto postupují „úspěšní“ jedinci mající rozhodující slovo ve společnosti, pak i ten největší pitomec musí pochopit proč směřujeme ke katastrofě.