Jak sehnat peníze

    Když nepochodil u žádného mocného muže, zkusil to u španělské královny Isabely Kastilské. A ta, i když jí její rádcové doporučovali snílkovi nevěřit, měla pro něj pochopení! Někteří historikové spekulují, že Isabelu sebevědomý švihák svedl. A patrně ne jednou, protože domlouvání se s královnou trvalo několik let. To by mohlo vysvětlit jak si mohl klást tak vysoké požadavky! Chtěl se stát guvernérem všech krajů kde přistane a z drahých kamenů, či jiných surovin, k nimž Španěly dovede, požadoval celých 10 procent! To už královna odmítla a zdálo se, že je konec. Jenže v tom ke královně přišel královský finančník Santángel s nabídkou, že expedici z velké části sám zaplatí! Co mohlo pojit Kolumba se Santángelem? Existují záznamy, podle kterých byli finančníkovi blízcí upáleni a on sám byl jeden z conversos. Tak byli označováni Židé, kteří se radši nechali pokřtít aby je inkvizitoři nepopravili jako neznabohy. Santángelova nabídka by mohla mít přímou souvislost s novým připravovaným nařízením. Stálo v něm:
„Nařizujeme, aby všichni zdejší židé odešli do 2. srpna 1492 ze země a už se nikdy nevraceli. Najdeme-li je po tomto datu na svém území, budou zabiti“.
    Předpoklad o Kolumbově židovském původu se zdá potvrzovat také fakt, že hodlal vyplout 3. srpna. A svým mužům přikázal být na palubě už 2. srpna! Pokud to není jen shoda okolností naznačovalo by to, že by se na něj mohl vztahovat královský výnos. Pokud byl Žid, pak se měl čeho bát. V Evropě se začali dostávat k moci antisemité a židům nastávaly krušné časy. To ale nevysvětluje Santángelovu intervenci! A to ani v tom případě, že by oba patřili ke stejnému národu! Dnes je známo, že za finančníkem stál Vatikán. Z toho by se dalo vyvodit, že Kolumba vyslali jako předvoj s cílem postupné katolizace nového kontinentu! A jak víme to se později i dělo! Neexistuje jediný záznam, že by byl Santángel výnosem jakkoliv postižen.
    Kolumbus asi byl opravdu Žid. I když se jeho osobní deník údajně ztratil, podle jakéhosi opisu prý záznamy datoval podle židovského kalendáře. Rok 1481 označil číslovkou 5241. Zdá se ale podivné, obvzláště vzhledem k silnému větru vanocímu do plachet tří lodí expedice z Vatikánu, že neměl na žádné z lodí ani jednoho katolického kněze! Jeho tlumočník Torres však mimo arabštiny ovládal i hebrejštinu! Kolumbus do svého deníku údajně zapsal:
„Přivezeme plno zlata. A díky němu bude moci být znovu postaven jeruzalémský chrám – ještě přepychovější než původní“.
    Hodlal na své cestě vydělat tolik, aby mohl splnit sen všech židů – zrekonstruovat jejich hlavní svatyni? Je rovněž známo, že se možná i z tohoto důvodu dal do spolku s jistým Berardim, který byl znám jako obchodník s otroky. Založili spolu něco jako společnou firmu, do níž Bernardi vložil peníze a Kolumbus svůj plán. Byl ale Kolumbus velitelem výpravy? Vyplouval na lodi Santa María a oficiálně velel ještě dvěma karavelám. Jenže jak Pinta, tak i Niňa, měly většinou před Kolumbovou Santa Marií velký náskok! Kolumbusovi lidé museli několikrát vystřelit z děla aby na ně rychlejší koráby počkaly! Kdo tu byl vlastně skutečným velitelem? Když 6. října roku 1492 Kolumbův navigátor Pinzón vypočítal, že by se všichni měli stočit k jihu, Kolumbus to odmítl s tím, že má vše pod kontrolou. Hned nazítří se ale lodě dostaly do bezvětří a Kolumbus se Pinzóna ptal co budou dělat. Pinzónova odpověď byla pozoruhodná:
„Sotva jsme opustili Starý svět, a vy už ztrácíte odvahu? Vydržme! Musíme vpřed!“
    Tím vlastně převzal velení. Pokud ale výpravu vedl ve skutečnosti Pinzón, o svá práva se po návratu přihlásit nemohl, protože hned zemřel! Objevil se názor, že Pinzónovu smrt má na svědomí sám Kolumbus. Zdá se, že to nebyl žádný svatoušek, a k otrokáři Berardimu se docela hodil. Naznačuje to i zápis, kterým hodnotil domorodce na Bahamách. Napsal:
„Byli dobře stavění a vlasy měli husté jako koňský ohon. Byli by to dobří sloužící“.
    Na ostrově Hispaniola nahnali jeho lidé stovky domorodců do podpalubí, zřejmě jako kořist pro investora Berardima. Nebožáci však umírali ve zvířecích podmínkách už po cestě do Evropy. Další indiáni byli mučeni a jejich ženy znásilňovány. Genocida, jinak to nazvat nelze. Dobře věděl, že nepluje do Indie. Dokládá to zápis:
„Nepropluji kolem žádného ostrova aniž bych ho nezabral do vlastnictví. Ačkoli se tu dá vlastně říci, že člověku patří všechny když zabere jeden“.
    Muselo mu být jasné, že zabírat nějaké území na asijském kontinentu dost dobře nejde. Že tu vládnou mocní císařové, kteří již mají území rozdělené mezi sebou!
    Mezi lety 1492 až 1500 se Kolumbus zúčastnil tři výprav. Asi ale všechno nešlo jak si naplánoval, protože prý byl stále vznětlivější a posílal údajně na šibenici dokonce i Španěly. Došlo to tak daleko, že mu královský komisař Bobadilla nasadil okovy a poslal zpět do Evropy. Potrestán ale nebyl, alespoň ne oficiálně, byl naopak jmenován vůdcem další expedice. Na druhé straně Atlantiku však jeho loď nevpuštili do přístavu Santo Domingo přesto, že se k pevnině hnal hurikán! Kolumbova loď nakonec ztroskotala na Jamajce a trvalo více jak rok než je odtamtud odvezli! Řada historiků v tom vidí snahu panovnice Kolumba odstranit, aby se na Kolumba zapomnělo.
    A zanedlouho po návratu do Starého světa Kolumbus skonal a desítky let se o něm nemluvilo. Snad i právě proto se dnes kolumbovské záhady dostávají ve známost. Budeme na ně někdy znát uspokojivou odpověď?