Ekonomické šokové testování

    V nedávné době začaly být zřejmé pro každého, kdo chápe principy šokového testování, aplikace operačního výzkumu za účelem studia obecné ekonomie. Podstata tohoto procesu je stejná jako při testování chování rámu letadla. Při rázovém testování reakce rámu letadla na zpětný ráz po výstřelu ze zbraně připevněné k rámu letadla, působení rázové vlny v této struktuře leteckým inženýrům řekne o podmínkách za nichž některé části letadla, celé letadlo, nebo jeho křídla začnou vibrovat, či kmitat jako kytarová struna, jazýček varhan, nebo ladička, a rozpadnou se během letu. Ekonomičtí inženýři dosahují stejných výsledků při studiu chování ekonomiky. Spotřebitelská veřejnost pečlivě vybírá běžné skladové zboží, jako například hovězí maso, kávu, benzín, nebo cukr. Když pak způsobíme náhlou změnu, nebo šok jeho ceny, nebo dostupnosti, dojde k narušení rozpočtu každé domácnosti a jejích nákupních zvyklostí. A rázové vlny jsou pak sledovány tím, že jsou monitorovány změny v reklamě, cenách a prodeji těchto, a dalších druhů zboží. Cílem takových studií je získat jasné poznatky jak dostat hospodářství do předvídatelného stavu pohybu, nebo změny, a dokonce do řízeného samodestruktivního pohybu. Tento pohyb by měl přesvědčit veřejnost, že jistí odborníci by měli převzít kontrolu nad peněžním systémem a znovu nastolit bezpečnost (spíš než svobodu a právo) pro všechny. Když je podrobené obyvatelstvo učiněno neschopným řídit své finanční záležitosti, pak se stane totálně zotročeným a zdrojem levné pracovní síly.
    Nejen ceny zboží, ale také dostupnosti práce může být použito jako prostředků šokového testování. Stávky dělníků poskytují vynikající testovací šoky ekonomice, zvláště v kritických oblastech služeb jako je doprava, komunikace, veřejné služby (energie, voda, odvoz odpadků), a podobně. Šokovým testováním je zjišťováno jaký existuje přímý vztah mezi dostupností toku peněz v nějaké ekonomice a reálnou psychologicku vyhlídkou na reakcí mas lidí závislých na této dostupnosti. Je prokázáno, že existuje kvantitativně měřitelný vztah mezi cenou benzínu a pravděpodobností, že osoba zažije bolesti hlavy. Nebo bude cítit potřebu podívat se na násilnický film, zapálit si cigaretu, nebo jít do hospody na pivo.
    Je velmi zajímavé, že sledováním a měřením ekonomických modelů, při nichž se veřejnost pokouší utéci od svých problémů a od reality, je možné aplikací matematické teorie operačního výzkumu naprogramovat počítač tak, aby zjistil nejpravděpodobnější kombinaci vytvořených událostí (šoků), které přivodí úplnou kontrolu a podrobení obyvatelstva prostřednictvím rozvrácení veřejné ekonomiky, tzv. zatřesením švestkou. V této souvislosti se objevila zmínka o tzv. ekonomických zesilovačích. Ekonomické zesilovače jsou aktivní komponenty ekonomického inženýrství. Základní vlastností každého zesilovače ať už mechanického, elektrického, nebo ekonomického je, že přijímá nějaký vstupní řídicí signál a dodává energii z nezávislého zdroje energie na určitý výstup v předvídatelném vztahu k tomuto řídicímu signálu. Nejjednodušší formou ekonomického zesilovače je zařízení zvané reklama. Jestliže k nějaké osobě hovoří z televizní obrazovky inzerent jako by jí byly dva roky, potom - prostřednictvím sugestibility - bude taková osoba s jistou pravděpodobností na tuto sugesci reagovat nekriticky jako dvouleté dítě, čili sáhne do svého ekonomického rezervoáru, dodá svoji energii, a koupí si inzerovaný produkt. Ekonomický zesilovač může mít několik vstupů a výstupů, odezva může být okamžitá, nebo zpožděná. Jeho schematický (obvodový) symbol může být spínač jestliže volby jsou výlučné, kvalitativní, jít či nejít, nebo může mít parametrický vztah vstup-výstup, určený maticí s reprezentací vnitřních zdrojů energie. Bez ohledu na to jakou má formu, jeho úkolem je ovládat tok energie ze zdroje na výstupní kanál v přímém vztahu k vstupnímu řídicímu signálu. Z tohoto důvodu se nazývá aktivní obvodový prvek, nebo komponent.
    Ekonomické zesilovače jsou děleny do skupin zvaných strategie a v porovnání s elektronickými zesilovači se určité vnitřní funkce ekonomického zesilovače označují jako logistické namísto elektrické. Nejen že tedy poskytují zesílení energie, ale také se vlastně používají k tomu, aby způsobovaly změny v ekonomické struktuře. Chce li si někdo zkonstruovat ekonomický zesilovač, musí bezpečně vědět minimálně o pěti jeho funkcích: (1) dostupné vstupní signály, (2) požadované výstupy, (3) použité strategie, (4) dostupné ekonomické zdroje, (5) logistické volby. Proces definování a výpočtu těchto faktorů, spolu se začleněním ekonomických zesilovačů do ekonomického systému, je populárně nazýváno teorie her. Ekonomický zesilovač začíná určením energie na výstupu, která může být v rozsahu od jednotlivců k celým národům. Druhou podmínkou je přesnost odezvy, to znamená jak přesně je výstupní akce funkcí vstupních příkazů. Vysoký zisk, kombinovaný se silnou zpětnou vazbou, pomáhá zajistit požadovanou přesnost. Nejvíce chyb bude ve vstupním signálu. Osobní vstupní data mají tendenci být různorodá, zatímco vstupní data národa mají statistický charakter.