Degenerace po americku...

    Řada faktorů naznačuje, že USA vstupují do nového věku obav. Obav, které jsou částečně založeny na znovuobjevování minulosti. S tím souvisí přibližování fundamentalistických křesťanů k mainstreamu, čili hlavnímu proudu amerického života, a dochází k tomu v posledních desetiletích. Nejpřesvědčivějším dokladem pravdivosti tohoto tvrzení je úspěch náboženské pravice na současné politické scéně. Spolu s fundamentalisty se ke středu americké politiky posouvá i víra v apokalypsu. Nejdůležitějším znakem fundamentalismu je apokalyptická orientace, tím se odlišuje od jiných křesťanských směrů. Fundamentalisté věří v brzký návrat Ježíše Krista, ale předtím se vlády ujme antikrist, o němž se příslušníci různých izolacionistických skupin a militantních organizací domnívají, že už je u moci a sedí v Bílém domě. Historie konfliktů mezi militantními uskupeními a státem je složitá, ale lze z ní vyvodit jednoduchý závěr. Pokud úřady sáhnou k dramatickým demonstracím síly, nikoho tím nezastraší, odpor naopak zesílí. Nenávist vůči vládě vyvolala reakce na bombový atentát provedený roku 1995 v Oklahomě, což byl až do pověstného 11. září 2001 nejhorší teroristický akt provedený samými Američany v amerických dějinách. Tento útok pootevřel veřejnosti oči a lidé si mimo jiné uvědomili, že v osmatřiceti z padesáti států USA existují ozbrojené milice. Tyto skupiny se odvolávají na druhý dodatek ústavy v němž je uvedeno: „Dobře organizovaná domobrana - milice - je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu; právo lidu držet a nosit zbraně však nesmí být proto omezováno."
    Nejvýznamnější noviny východního pobřeží, velké televizní stanice, a především zahraniční média se předháněly v posměšných komentářích na adresu „obyčejného Američana", ale přitom vůbec nepochopili co se děje v jeho nitru. Londýnský „Daily Telegraph" zveřejnil celostránkový zatykač nadepsaný „Americký fundamentalista". Byl na něm vyobrazen muž opičího vzhledu s bazukou v rukou. Text se podobal popisu nějakého exotického zvířete: „Je frustrovaný a zahořklý, pravděpodobně ozbrojený, a může být velmi nebezpečný. Ústřední vládu pokládá za zkorumpovanou a policisté jsou pro něj státem podporovanými teroristy. Necítí k vládě loajalitu, věří totiž ve vyšší hodnoty a univerzální pravdy. Pokládá sám sebe za hluboce zbožného, může se však chovat jako rabijátský rasista a antisemita... Je antisociálně naladěn a setkává se jen s lidmi svého druhu. Oškliví si dekadentní svět který se rozkládá okolo něj. Je to moderní americký fundamentalista."
    Podle slov jednoho z uznávaných komentátorů dnes již některé skupiny milicí nejsou „domobranou, která by bránila svá ústavní práva proti tomu, co pokládají za zneužití moci Washingtonem". Ovšem ne všechna ozbrojená uskupení jsou stejná. Mluvčí montanské domobrany Fletcher nikdy nepatřil k rasisticky orientovaným lidem, vždy však dával najevo svůj odpor k ústřední vládě. V roce 1995 své názory vyjádřil v rozhovoru pro rockový časopis: „My chceme vědět jedno. Proč americká armáda zřizuje na vojenských základnách zajatecké tábory pro civilisty? V Michiganu se dokonce vládní agenti spustili do kanalizačních stok a umístili tam senzory. Co kdyby se tam začali skrývat vlastenci?" V roce 1992 došlo k šokujícímu případu který na vládní úřady vrhl mimořádně špatné světlo. Příslušníci úřadu US marshalla vzali útokem chatu separatisty Weavera v idažském Ruby Ridge. Ten se přitom nedopustil žádného zločinu. Při akci byla chladnokrevně zastřelena Weaverova žena, dítě a pes. Oficiální zprávy hovořily o „smrti způsobené nešťastnou náhodou při zatýkání nebezpečného pravicového extremisty". Tím ale Weaver prokazatelně nebyl. Další událost, jež poznamenala náhled na ozbrojená domobranecká uskupení, se odehrála roku 1993 v texaském městě Waco. Tragické obléhání sídla, v němž se zabarikádovali příslušníci ozbrojené sekty davidiánů, vyvolalo do té doby nevídaný odpor milionů běžných občanů proti vládě. Tehdejší drama dodnes funguje jako účinný symbol neuvěřitelné tuposti vládních úřadů, jejichž postup přímo nahrával vzniku spikleneckých teorií. Dodnes je těžké zapomenout na obrázky hořící usedlosti a na zbytečnou smrt mnoha obětí, které kvůli neprofesionálnímu postupu vládních složek při zásahu zahynuly...