Co zbylo z nadějí...

    V roce 1626 vydal filozof Francis Bacon knihu „Nová Atlantida“. Jen málokdo ví, že tato publikace byla předlohou pro rosenkruciánský manifest, a je pokládána za dílo inspirující vznik USA. Bacon při projevu v britském parlamentu prohlásil, že jeho kniha je předlohou pro stvoření „nového světa". Sám tehdy „panenskou“ Ameriku nazýval „Novou Atlantidou", a založení první anglické kolonie Virginia označil za politický i spirituální akt... Ale zpět do přítomnosti...
    Stále více kritiků případného nového světového řádu „Made in USA", ustavičných „humanitárních intervencí", a neustálé „obrany civilizace" se domnívá, že Spojené státy ve skutečnosti usilují o likvidaci dvou nejcennějších výdobytků naší civilizace - mezinárodního práva a občanských svobod v jednotlivých demokraciích, především v USA. Američtí spojenci jsou tlačeni k tomu, aby se přizpůsobovali novým podmínkám a pomáhali při budování nového světa. Již za první války v Perském zálivu zaplatily náklady USA ostatní státy, takže Amerika na válce dokonce ještě vydělala. Do konfliktu s Jugoslávií byly vmanipulovány členské státy NATO, a vlastně totéž platí pro válku v Afghánistánu. Někteří komentátoři se domnívají, že „boj proti terorismu" vykazuje v posledních letech určité znaky toho, co historik Kennedy nazval „imperiální rozpínavost", a co podle něj bývá předstupněm zániku velkých říší. Proměna, kterou USA procházejí od pověstného 11. září 2001, je pro mnohé lidi potvrzením jejich nejhorších obav. Agresivní zahraniční politiku USA a stále zřetelnější omezování „vnitřní demokracie" pokládají za jasný příznak blížícího se pádu. Podle jejich názoru se dolar - jeden z hlavních nástrojů amerického ovlivňování ostatního světa - nachází těsně před krachem. Podobná situace nastala již po vietnamské válce. Od té doby se americké vlády snažily pozici dolaru upevnit, ale v poslední době se jim to přestává dařit. Jediné východisko z nouze spočívá v rychlém zadlužení a vytištění velkého množství dolarových bankovek, jimiž by se závazky splatily. Což by ovšem vyvolalo obrovskou inflaci a ta by nahlodala peněžní soustavu natolik, že by dolar nepřiměřeně zeslábl. USA mají ze začarovaného kruhu jedinou cestu, nebudou spoléhat na dolarový pilíř své mocenské politiky, ale pouze na vojenskou sílu. Problém je v tom, že příroda už stačila poměr vojenských sil vyrovnat.
    A tak jsme se dostali do bezprostřední přítomnosti. Otázku, zda vývoj k „novému světovému řádu Made in USA" postoupil do závěrečné fáze, ponecháme nezodpovězenou. Podstatně důležitější je, zda vůbec lze takto monstrózní a dlouhodobý plán realizovat. A pokud ano, tak jakým způsobem. Jedním z předpokladů je totiž mimo jiné nepřetržitá manipulace s americkým národem, který je bezprostředně vystaven negativním účinkům zmíněného plánu. Jak to tedy s oním projektem vypadá? Zastánci spikleneckých teorií mají již delší dobu jasnou odpověď: „Nepřítel je ve vlastním táboře a usadil se úplně nahoře." Je to snad neschopná, nebo intrikující vláda? Podezření, že se vláda stává nepřítelem svobody, v poslední době prostupuje napříč všemi ideologickými směry. Především v USA nabývá někdy až extrémní podoby. Dobrým příkladem je již zmíněná konference ve Filadelfii. Odborníci tomuto jevu říkají „paranoidní styl v americké politice". Údajně se jedná o něco podobného jako je klinická paranoia když „tuctový" paranoik, i člověk posedlý „politickou paranoiou", má sklon k agresivnímu, podezřívavému a apokalyptickému chování. Rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že podle paranoika se nepřátelský svět spikl přímo proti němu samotnému. Politický paranoik má pocit, že temné síly konspirují proti národu, kultuře, či určitému stylu života, a tím pádem se spikly proti milionům lidí stejným jako on sám. Někteří lidé vidí v tomto trendu návrat dřívější víry v apokalypsu. Vyprávějí hrůzyplné historky o katolících, zednářích, iluminátech, komunistech, nebo globalistech, tito lidé jsou zase osobami věřícími v konec světa...