Co s tím narozením...

    Vskutku zajímavé, a neméně působivé, jsou životopisy i jiných „božích synů“, kterých je, ne zásluhou církevníků, dnes už známa celá řada. Jen pro zajímavost se alespoň na ty nejznámější podívejme... Attis z Phrygie, narozen panně Naně 25 prosince. Ukřižován, umístěn do hrobky, aby za 3 dny vstal z mrtvých. Krishna z Indie, narozen panně Devaki a hvězda na východě signalizovala jeho příchod. Jeho učedníkové předváděli zázraky a po smrti vstal z mrtvých. Dionysus z Řecka, narozen panně 25. prosince, byl cestující učitel předvádějící zázraky, jako třeba přeměnu vody na víno. Byl znám jako "Král králů", "Jediný bohův zrozený syn", " Alpha a Omega", a mnoho dalších. A po smrti vstal z mrtvých. Mithra z Persie, narozen panně 25 prosince. Měl 12 učedníků a předváděl zázraky. Po smrti na tři dny pohřben aby poté vstal z mrtvých. Známý jako "Pravda", "Světlo", a mnoho dalších. Zajímavé je, že den úctívání posvátného Mithry byla neděle.
    Faktem zůstává, že zde máme mnoho spasitelů z mnoha období na celém světě, kteří jsou popisováni těmito základnímy charakteriktikami. Otázkou zůstává - proč tyto vlastnosti? Proč panna a proč 25 prosince? Proč byli mrtví tři dny a nevyhnutelně následovalo zmrtvýchvstání? Proč 12 učedníků, nebo stoupenců? Abychom na to přišli, pojďme prozkoumat posledního z těchto spasitelů. Ježíš Kristus se narodil panně Marii 25 prosince údajně v Betlémě. Jeho narození oznamovala hvězda na východě, kterou následovali tři králové aby nastrojili nového spasitele. Byl dětským učitelem ve 12 letech a ve 30 byl pokřtěn Janem Křtitelem. A tím začala jeho vláda. Ježíš měl 12 učedníků kteří cestovali a předváděli zázraky jako uzdravení nemocných, chození po vodě, či oživování mrtvých. Je také znám jako „Král králů", „Syn boha", „Světlo světa", „Alpha a Omega", „bohův beránek", a mnoho mnoho dalších. Poté, co byl zrazen učedníkem Jidášem a prodán za 30 kousků stříbra byl ukřižován, pohřben, aby za 3 dny vstal z mrtvých a vystoupal do nebes. Věř tomu kdo chceš... Tak zaprvé, část o narození je zcela astrologického rázu. Ta hvězda na východě je Sirius, nejzářivější hvězda na noční obloze, která se 24 prosince seřadí se třemi nejzářivějšími hvězdami v souhvězdí Orion. Tyto tři jasné hvězdy v souhvězdí Orion jsou dnes, stejně jako byly ve starých dobách, nazývány - Tři Králové. Tři Králové a nejjasnější hvězda - Sirius ukazují na místo východu slunce 25 prosince. Tohle je proč Tři Králové následovali hvězdu na východě - zaměřují východ slunce, zrození Slunce. Panna Marie značí souhvězdí Panny, taktéž známé Virgo the Virgin. Virgo latinsky znamená panna - virgin. Prastarý symbol pro Virgo je písmeno M. To je proč Marie patří k dalším pannám-matkám, jako třeba Adonisova matka Myrra, nebo Budhova matka Maya, všechny začínají na M.
    Virgo bylo také známo jako „House of Bread“, a znázorněním Virgo je panna držící snop pšenice. Tento „House of Bread“, a jeho symbol pšenice, zastupují srpen a září, čas sklizně. Betlém se doslova překládá jako „house of bread", je tudíž zastoupením souhvězdí Virgo - místo na obloze, ne na zemi. Je zde další velmi zajímavý fenomén, který nastává kolem 25 prosince, nebo zimního slunovratu. Od letního do zimního slunovratu se dny stávají kratší a studenější, a z pohledu severní polokoule se Slunce objevuje jakoby na jihu, stává se menším a vzácnějším. Zkracování dnů a konec úrody s blížícím se zimním slunovratem symbolizoval ve starých dobách průběh smrti. Byla to smrt Slunce. A 22 prosince byla smrt Slunce dokončena. Pro Slunce, které se po 6 měsíců pohybuje směrem k jihu, to znamená nejnižší bod na obloze. Zde se vyskytují zajímavé události - Slunce se přestane pohybovat na jih na celé 3 dny. A během této tří denní pauzy Slunce pobývá v blízkosti Jižního kříže, neboli souhvězdí Crux. A po této době, 25 prosince, se Slunce pohne o jeden stupeň, tentokrát na sever, což je předzvěstí delších dnů, tepla a jara. A proto se říkalo Syn zemřel na kříži, a byl mrtev 3 dny aby vstal z mrtvých, a znovu se narodil. Tohle je důvod proč Ježíš, a s ním mhoho dalších slunečních bohů mají společné ukřižování, být mrtvý po 3 dny, a následný proces zmrtvýchvstání. Je to přechodné období Slunce před tím než změní svůj pohyb zpět, a na severní polokouli přináší jaro, a tím pádem spásu. Avšak oni neoslavují zmrtvýchvstání Slunce až do jarní rovnodennosti, čili Velikonoc. Proto v době jarní rovnodennosti Slunce překoná ďáblovu temnotu tím, že se dny po rovnodennosti stanou delšími než noc a znovuoživují jarní podmínky.
    Pravděpodobně nejjasnější ze všech astrologických symbolů kolem Ježíše je 12 učedníků. Jsou jednoduše 12 souhvězdí zvěrokruhu, které Ježíš, jakožto Slunce, nechal cestovat. Popravdě je číslem 12 naplněna celá Bible. Tento text má toho víc co dočinění s astrologií než cokoli jiného. Vrátime-li se zpět ke kříži zvěrokruhu, obraznému životu Slunce, nebyl to jen umělecký výraz, nebo nástroj na sledování slunečního pohybu. Byl to také pohanský duchovní symbol, toto není symbol křesťanství. Je to pohanská adaptace kříže zvěrokruhu. Proto byl Ježíš v dřívějších dobách zobrazován s hlavou na kříži. Pro Ježíše je to Slunce, syna boha, světlo světa, pozdvižený zachránce, který příjde znova jako to dělá každé ráno s hrdostí boha, který chrání před silami temna, a rodí se znovu každé ráno, a můžete ho vidět v oblacích, nahoře v nebesích s korunou z trnů, neboli s paprsky.
    Z množství astrologicko-astronomických metafor v Bibli jedna z nejdůležitějších má co dělat s letopočty. Zrze celou Bibli je mnoho zmínek o letopočtech. Abychom tomuto porozuměli, musíme být dobře obeznámeni s fenoménem známým jako proces rovnodennosti. Prastaří egypťané, jdoucí ve stopách kultur svých předků, rozpoznávají přibližně 2150 let východ slunce v den jarní rovnodennosti, který nastane v jiném znamení zvěrokruhu. To má co dělat s pomalou změnou úhlu pohybu Země, která se otáčí po svých osách. Nazývá se to „proces", protože souhvězdí jdou pozpátku než v průběhu normálního ročního cyklu. Doba, za kterou proces projde všemi 12 znameními, trvá zhruba 25 765 let. Také se to nazývá jako velký rok, Platonův rok, staré společnosti se toho velmi obávaly a uváděly každých 2150 let jako „věk". Od roku 4300 do 2150 před Kristem to byl věk Tauruse - Býka. Od roku 2150 před do 1 po Kristu to byl věk Ariese - Berana. A od roku 1 do 2150 je doba Ryb, to je věk ve kterém se nyní nacházíme. A kolem roku 2150 přejdeme do nového věku, věku Vodnáře. Bible odráží široké pojednání o symbolickém pohybu zkrze tyto tři doby, zatímco další předzvěstuje. Ve Starém Zákoně se praví, že když Mojžíš sestoupil z Mount Sinai s desíti přikázáními, byl velmi zmatený protože viděl své lidi pracovat na zlatém býku. Popravdě rozbil kamenné desky a navedl své lidi aby se navzájem zabíjeli, aby se tím sami očistili. Nejbibličtější badatelé budou tento hněv dávat za vinu izraelitům, že pracovali na špatném idolu, nebo něčemu podobnému. Realita však je, že zlatý býk je vlastně býk - Taurus, jinými slovy končil tento věk. A Mojžíš představoval nový věk Ariese - berana, a proto dodnes židé stále troubí na beraní roh. Mojžíš představuje nový věk Ariese, a všichni se v novém věku musejí oprostit od návyků věku starého. Jiná náboženství znají tyto přechody také, vždyť předkřesťanský bůh Mithra rovněž zabil býka. A Ježíš je pak postava, která uvádí věk po Ariesovi - věk Ryb symbolizovaný dvěma rybami. Symbolika ryb se hojně vyskytuje v Novém zákoně, vždyť Ježíš nakrmil 5000 lidí chlebem a dvěma rybami. Vzbuzuje to asociace, že jak Mojžíšem nařízené vzájemné zabíjení, tak Ježíšovo nakrmení pěti tisícovek lidí dvěma rybami, symbolizuje dost krutý přechod z jednoho věku do druhého. Nevíme sice kolik lidí na Zemi žilo před tím přechodem, nicméně údaj pět tisíc lidí v době Ježíšově, tedy novém věku ryb, by mohl o mnohém vypovídat... Když začala Ježíšova vláda jdoucí souběžně s Galileem, spřátelil se se dvěma rybáři, kteří ho následovali. Na zadních stranách některých aut bývá k vidění nálepka „Jesus fish". Nic proti, byla to móda, jen jestli vůbec vědí co to přesně znamená. Je to pohanský astrologický symbol pro Slunečné království ve věku Ryb, a Ježíšovo údajné narození je v podstatě začátkem tohoto věku. V Lukáši 22:10, když je Ježíš tázán svými učedníky kde a kdo bude další beránek až zemře, Ježíš odpovídá: Pohleďte, když vstoupíte do města, setkáte se s mužem který ponese džbán s vodou... Následujte ho do domu kam vstoupil. Toto „Písmo svaté“ je zdaleka nejodhalující ze všech astrologických zmínek. Muž nesoucí džbán vody je Vodnář - Posel Vody, který je vždy znázorňován jako muž vylévající vodu ze džbánu. Ten znázorňuje věk po Rybách. A když Slunce - boží Syn symbolizovaný Ježíšem opustí věk Ryb, přesune se do domu Vodnáře tak, jak Vodnář následuje Ryby v procesu rovnodennosti. Vše co Ježíš říká je, že po věku Ryb nastane věk Vodnáře...