Co by věda měla být

    Na tomto webu jsou vědátoři „biti“ a poukazuje na různé vědátorské pochybné výmysly. Co je to vlastně věda? Existují definice ozřejmující tento pojem. Věda by měla být činnost umožňující pochopit, nebo alespoň lépe pochopit, jak funguje pozorovatelný fyzický svět. Základním aspektem je pozorování přírodních jevů a případně experiment, který se snaží napodobit přírodní jev v kontrolovaných podmínkách. Takové poznatky, ať už více či méně poplatné, jsou získávány prostřednictvím výzkumu. I když výzkumu mnohdy účelového, tedy úzce zaměřeného na podporu něčeho vymyšleného.
    Na začátku je nějaká vymyšlená teorie. Jakákoliv. Ve vědátorském pojetí však není teorie nedoložený dohad, nebo tušení. Ať už tušení stínů, nebo souvislostí. Teorie má být vnitřně konzistentní model, nebo rámec pro vysvětlení povahy přírodních či sociálních jevů. Měla by být založená, nebo alespoň podporována experimenty. Teorie by tedy měla být  systematické a uspořádané vyjádření všech předchozích pozorování, měla by být testovatelná a z ní by pak mohly vycházet nějaké předpovědi. Ze samého principu tedy vyplývá, že všechny teorie by měly být vždy pouze předběžné, přístupné opravám, zahrnutí do širšího rámce, nebo výměnou celé teorie za teorii jinou. V rámci jedné teorie se pak objevuje více hypotéz spojených v rámec jedné teorie. Jinými slovy teorie je širší logický celek zahrnující obecnější pravidla. Teorie jsou, nebo měly by být testovatelné na základě jejich shody, či neshody s pozorovanými fakty, a jejich schopnosti generovat hypotézy na základě z toho plynoucích poznatků, které by mohly případně předpovědět budoucí testovatelná fakta. Tedy v každém případě relativní fakta. A pokud jsou ty konkurenční teorie k něčemu, pak by alespoň jedna mohla odpovídat pozorovanému jevu více než ostatní.
    V předchozím textu zazněl termín hypotéza. Co to vlastně je? Tímto termínem je označena skupina specifických jevů v rámci teorie, a pro aplikací teorie tudíž pro ni platí stejná pravidla jako pro teorii. Pokud se týče faktu každý asi ví, že je tímto výrazem definováno něco pravdivého, co ve skutečnosti zřejmě nepochybně existuje, nebo může být alespoň ověřeno podle zavedeného hodnocení. Fakt zůstává neměnný i v případě, že se jej někdo snaží vysvětlovat různými způsoby. Faktem například je, že odhodíme li kámen, pak vždy padá k zemi. Vysvětlení pak nabízí dvě známé teorie.
    Určitým prostředkem pro potvrzení teorie, nebo hypotézy, je potom experiment. Tento výraz pochází z latinského ex-periri, tedy „z pokusu“. Je to metoda, kterou by mělo jít zkoumat konkrétní otázku, nebo řešit určitý typ problému. Experiment je základním kamenem postupného empirického poznání světa, a je používán v přírodních i sociálních vědách. Experiment je ve světě vědy definován jako metoda zkoumající méně známé oblasti, řešící konkrétní problémy a ověřující teoretické předpovědi. Pojem experiment v širším slova smyslu zahrnuje například laboratorní, tedy kontrolovaný experiment, kdy je možné přesně nastavit podmínky průběhu experimentu. Dalším je přírodní, tzv. natural experiment, který je založen na  pozorování a případně manipulaci s jednou, nebo několika proměnnými. Pak je to prosté pozorování a konečně tzv. polní experiment, který využívají sociální studie. Laboratorní pokusy na lidech se údajně většinou neprovádějí z etických důvodů. Ale kdoví...