Člověk versus Země

13.06.2011 21:05

    Poslední dobou se mi stále častěji vnucuje myšlenka že způsob, jakým žije dnešní lidstvo a ještě je na to pyšné, způsobuje Zemi, stejně jako samotným lidem „rakovinu“. Mohu mít v  podstatě pravdu. Dnes nás na Zemi žije skoro 7 000 000 000, ale kolik z nás chápe, že na Zemi jsme úzce závislí, a že Země vládne nám, a nikdy to nemůže fungovat opačně? Kolik z nás se řídí jejími zákony a ví, že pokud je poruší, mohou se objevit problémy, které v masivnějších případech mohou vyústit v rozvrat její rovnováhy, což přinese problémy nám samotným?
    Nevypadá to že by takových lidí bylo mnoho. Místo abychom byli Zemi vděčni za výborné podmínky pro život a obdivovali její rozmanité krásy, svůj vlastní domov si dobrovolně ve velkém ničíme a bohatství přírody je mnohým dobré jen pro materiální zisk. Taková je filozofie dnešní „geniální“ konzumní společnosti. Je nás tu 7 miliard, mohli bychom společnými silami přírodě hodně pomáhat, jenže když většina z té masy jen bez ostychu bere a nic nedává, logicky si podřezáváme větev pod vlastníma nohama a ohrožujeme vlastní budoucí existenci. To těm idiotům, kterým jde jen o peníze, ani trochu nedochází?
    Kdyby Zemi okrádali alespoň „lidsky“, jenže my si z ní všechno bereme naprosto chladnokrevně bez ohledu k ostatním bytostem, a mnozí z nás ani neprojeví lítost, když kvůli naší touze po bohatství vyhubíme pár živočišných nebo rostlinných druhů. „Nu což, příroda je bezbranná, já - člověk - jsem tu Pán, já si můžu dělat co chci a nezajímá mě, že to zvíře kvůli mně trpí." A je to! Soudím tedy, že vztah mezi námi a Zemí se dá nazvat jako „válečný“. Ale proč? Co nám ta planeta udělala? Dává nám toho snad málo? Podívejte se na jedno video, není to falzifikát. Já osobně jsem se na něj nemohl dodívat do konce a stydím se, že jsem nucen se řadit mezi exempláře také zvané člověk. Není k tomu potřeba nějakého komentáře...
 



 

    Člověk se nezastaví před ničím. A někteří jsou dokonce tak nelítostní, že to nelze popsat slovy. Nikdy jsem toto video neviděl do konce, už po chvíli se mi zvedal žaludek... Když někteří „supermani v helikoptéře“ stáhnou masy tuleních mláďat z kůže a zanechají za sebou doslova rybník krve, cítí se asi jako bohové... A kreatury z kanadské vlády nemají nic proti, naopak vydávají oficiální povolení na toto neřízené vybíjení... Proč nevykácet třeba celou Amazonii? Ona se ta vlhkost v atmosféře, potřebná pro stabilitu klimatu, vytvoří asi z ničeho! Kyslík k dýchání taky nepotřebujeme, tak proč ne... Člověk také všude staví nové supermarkety, razí tunely, prostě staví a navždy znehodnocuje půdu. Existuje vůbec někdo zodpovědný schopný odpovědět, kde se za chvíli budou pěstovat potraviny pro lidstvo, když lidí přibývá a úrodné půdy dramaticky ubývá? Po zastavěné ploše také hned odtéká voda, která naprší, takže tato politika značně přispívá i k častějšímu výskytu povodní... Společně s lidmi přibývá odpadu, a tedy skládek. V důsledku toho opět ubývá místa pro divokou přírodu, zatímco přibývá míst zanesených těžko se rozkládajícími, zapáchajícími, nebo toxickými látkami. A rovnováha v přírodě se nenávratně ztrácí... Spousta z nás si myslí jací jsou nebetyční machři, ale až nastane čas na sčítání všech účtů, tak se strachy poserou jako malé děti... Vždyť jsme geniální! Vládneme přírodě, tak kde je problém?
    Jsme tak „geniální“, až jsme si vytvořili svět plný zla, nenávisti, závisti, nestydatého chtíče a ničení. Může to tak jít do nekonečna? Rozhodně ne, Země se už začíná bránit. Něco nutně musí přijít abychom konečně prozřeli a uvědomili si smysl svého bytí. Nic jiného na „suverénní“ lidskou biomasu neplatí. Zapomněli jsme se totiž radovat z toho že tu vůbec můžeme být, vždyť bychom tu také vůbec být nemuseli! Zapomněli jsme mít rádi sebe i přírodu, zapomněli jsme jaké to je být skutečně šťastný. Máme radši bezcitnou hmotu, své ego, a hlavně prachy! Jak dlouho myslíte, že to bude pokračovat?
    Roku 2012 má nastat konec jednoho světového cyklu. Není to jisté, protože pravděpodobně nikdo není schopen zaručit, že nynější rok 2012 je skutečně oním rokem 2012, který měli na mysli Mayové. Nevíme to sice ani jistě, ani nejistě, nicméně se zdá, že všechny ty „senzační“ zvěsti o definitivní apokalypse jsou lež. Jen velmi těžko lze nalézt nějakého proroka, který by pro dnešní dobu předpovídal záhubu. Záhubu proroci naopak předpovídají jen konzumnímu systému závislému na hmotě. O novém světovém cyklu po apokalypse mluví shodně například Mayové, indiáni Hopi, Nostradamus, Bible, a mnoho dalších proroků. Podle nich má v dnešní době dojít „nanejvýš“ k sérii katastrof, jimiž by se planeta měla „očistit“ a přejít do jakési Zlaté éry, kde žádné z výše uvedených utrpení již nebude existovat. Takže by snad nemělo jít o konec v pravém slova smyslu!
    Ten přechod do dalšího věku ale patrně nebude tak jasný, a už vůbec ne plošný. Řada myslících se shoduje v názoru, že abychom do něčeho nového mohli projít, musí už v nejbližší době dojít k revoluci v našem kolektivním myšlení. Tím není myšleno že budeme zaryté kapitalisty střílet na potkání, ale že odmítneme škodit Zemi. Nemusí jít ani zdaleka o revoluci v myšlení všech, stačí když se takto naladí i jen menší část lidstva. A výsledek bude brzy vidět všude. Čím více lidí bude myslet pozitivně s ohledem na druhé a na přírodu, tím více se to logicky projeví v celé světové evoluci..
    Kdo z človíčků je schopen uvědomit si, že drtivou většinu zla si pořád jako tupci způsobujeme úplně sami? Dochází alespoň někomu, že jsme si toto prostředí sami vytvořili? A pak se bojíme konce světa! Je to k smíchu, ba až k pláči. Vždyť si ten konec  svými činy přivoláváme sami! Kdybychom si planetu celá staletí sami nerozvraceli, všechno by bylo jinak! Vždyť vždycky záleží jen na uživateli, tedy na lidstvu samotném v jakém světě chce žít! A podle toho je třeba se k sobě, stejně jako k lidem okolo a v neposlední řadě ke svému domovu, jímž je planeta Země, náležitě chovat! A při tom nikdy nesmíme zapomenout, že částečky toho lidstva jako celku jsme my, jednotlivci, kteří onu kýženou pozitivní změnu mohou odstartovat. Ale pozor! Je tu vážné nebezpečí, že zarytí příznivci materialismu se budou zuby nehty bránit. Jak sami sebe, tak jejich svět. Jsou schopni rozpoutat třeba i jadernou válku. Pak stačí pár desítek minut a jaké jsi bylo, lidstvo? To se zřejmě v dějinách této Země již několikrát stalo, nemuselo jít jen o přírodní katastrofu. Z lidstva zbyly jen ostrůvky přeživších, které časem zdegenerovaly stejně jako dnešní šlechta. Ba hůře... Ze skalních nor pak coby bohové vylezli mocní bývalého světa spolu se vzorky vědátorů, kteří by se pustili do „šlechtění“ nového človíčka. A všechno by se rozjelo ve starých, osvědčených kolejích.
    Jak se tomu bránit? Jednoduše. Odmítnout různé mediální „masáže“ a upnout myšlenky na touhu po změně. Upřímně chtít změnu v podobě Nové éry. Chtít se začít chovat konečně lépe a vytvořit svět na jiných hodnotách a bez utrpení. A pokud si to bude přát třetina populace na této planetě, pak frekvence těchto myšlenek „přetlučou“ frekvence nyšlenek těch, kteří hodlají za každou cenu zachovat stávající status quo. A nebudou schopni ani vyvolat světovou válku. Oni nejsou bohové povolaní rozhodovat co je pro obyčejné nejlepší, matka Země si už za našeho přispění pořádek udělá sama. Na lidech je poučit se z těch šílených chyb a pokusit se začít žít jinak. Přestat se bát těch různých apokalyptických zvěstí, strach z konce tomu novému tvoření a myšlení opravdu nepomůže...