Cizinci na Zemi

    Snad všechny různé bible a jiné staré záznamy hovoří o tom, že jakési nám velmi podobné, ale poněkud odlišnými smyslovými orgány vybavené bytosti už před mnoha tisíciletími patrně dospěly k jinému, nebo širšímu způsobu vnímání zákonitostí Kosmu, a tím i k poznání věcí a směrů, které nám jsou z určitých důvodů patrně úplně zapovězeny. Nebyly to inteligentní chobotnice, ani kobylky, a dnešní pozemští jedinci by podle všeho měly být jejich dětmi. Tedy bytostmi, které zde kdysi z jakéhosi důvodu „stvořili ke svému obrazu“. Vypadá to, že pozemská civilizace je na Zemi stejně jako oni cizinci, mimozemšťané adaptovaní na prostředí této planety. Objevily se názory, že vinou periodicky se opakujících katastrofických pohrom došlo ke ztrátě poznání a to prý vedlo k tomu, že se uměle adaptovaní pozemšťané stali zajatci Země, a „rodiči“ navozené prostředí omezilo jejich schopnost vnímat širší realitu. Mělo mimozemské dítě někdy takovou schopnost? Dá se o tom pochybovat, protože i ti přemýšlivější jedinci nejsou schopni pochopit celý dosah tohoto prostého faktu, natož se pak v rámci platných dogmat pokusit jej připustit. A tudíž nepomůže ani změna názoru, natož pak nějaké „povznesení“.
    Tvůrcové vybavili své dítě - člověka - velmi výkonným nástrojem nazvaným mozek, nástrojem obdařeným mezi jiným i schopností logického a abstraktního myšlení. Jeho správným užíváním by se možná dala překročit bariéra „rodného prostředí“, a z ní vyplývající omezení daného smysly. Ovšem jen s podmínkou, že budou lidé schopni bezvýhradně akceptovat přítomnost dalších, pro jedince zatím skrytých realit. Zdá se, že zdánlivě velice komplikovaný řád Všehomíra, jehož jsou lidé nedílnou součástí, se pravděpodobně řídí nemnoha geniálně prostými zákony. Extrahovat ze záplavy podružných informací základní rovnici a rozluštit tuto hádanku však patrně lze jen v případě když si lidé uvědomí, že pomyslnou zeď, existující jen v lidské mysli, nelze prorážet násilím. Každá snaha v tomto směru reprezentuje zbytečnou ztrátu energie, a navíc vede k poškozování a rozladění energetických hladin udržujících stabilitu životního prostřeďí. Neboť vše, včetně všech biologických těl, je utvářeno svazky energie, a neúprosný zákon o její přeměně a zachování platí!
    Přirozená snaha po harmonizaci narušených hladin se projevuje interaktivními procesy postupně nabývajícími forem anomálií. Jejich výskyt a intenzita roste úměrně s bláhovými snahami o „pokoření“ přírody.Následky dlouhodobých rozsáhlých zásahů do energetického hospodářství planety se nakonec upraví působením přirozených sil, jenže důsledky tohoto procesu, s nímž se Země sama o sobě vyrovná poměrně snadno, budou mít nepříznivý dopad na nejzranitelnější článek – vyšší formy života - které jsou naprosto závislé na vyrovnaném stavu. Je paradoxní, že právě inteligencí nadaná forma pozemského života promyšleně škodí sama sobě masivní spotřebou energie uměle „vyráběné“ v primitivních centralizovaných zdrojích. Přitom zdaleka nejde jen o plyny ze spalovaných fosilních paliv, ale především o neviditelný a bezzápachový tepelný a iontový smog. Na pozadí umělé výroby energie a jejího nerovnoměrného přerozdělování probíhá vyrovnávací proces. Lze to přirovnat k pohybu v mnohočetné soustavě „spojených nádob“ naplněných místními tepelnými anomáliemi, přebytky záporných iontů, a podobně. Ovládací ventily jsou mimo dosah a spojovací potrubí nahrazuje atmosféra. Po překročení jedinci neznámých hranic vyvolává vyrovnávání hladin průchodem úrovněmi, které jsou v přirozené rovnováze, spontánní nevyvážené procesy. Tyto reakce jsou vybuzené silou odpovídající sumě uměle přerozdělené energie! Vyvolané anomálie, které se jinak v přírodě projevují například po prudkých vulkanických erupcích, nabalují energii okolí, což může vyvolat lavinové efekty s nedozírnými následky. Mohou se projevit v nezvyklých, zdánlivě bezdůvodně vznikajících zuřivých a neuhasitelných velkoplošných požárech, přívalových deštích, intenzivním sněžením, nebo zemětřesením.