Bylo to jinak...

    Pokouším se zabývat historií trochu jinak než se mi pokoušeli „nalévat“ ve škole do hlavy a stále více jsem přesvědčen o tom, že to, čemu říkáme historie, ono odvíjení říší, bitev, politických revolucí, dat většinou krvavých, historie lidstva utopená v krvi, není opravdová historie. Já osobně tomu nevěřím a když se občas dívám do školních příruček, v duchu z nich vyškrtávám bezmála polovinu... A myslím si, že pravá historie není historií posouvání hranic, je to historie civilizace. A civilizace by měla být na jedné straně pokrok techniky, a na druhé straně pokrok duchovna…
    A tudíž by z toho vyplývalo jediné. Pokud někdo opravdu zamýšlí jasně prozkoumat minulost, pak musí nejdříve strhnout masky pod nimiž zůstávají nepoznáni opravdoví strůjci historie. A věřte, že je to dost podivné. Proč například od Aristarcha ze Samu, až po hvězdáře roku 1900, potřebovalo lidstvo 22 století než se podařilo vypočíst přibližnou vzdálenost Země od Slunce - asi 149 400 000 kilometrů? A přitom starořečtí mudrci, vyškolení Egyptem možná věděli, že stačí násobit miliardou výšku Cheopsovy pyramidy, postavené podle vědátorů údajně někdy 2 900 let př. Kr.! Dnes se zdá být zřejmé mnohé, a mezi jiným i to, že stavitelé patrně uložili do pyramid výsledky vědy jakési civilizace, jejíž původ a metody neznáme. Shledáváme se tam s Ludolfovým číslem a přesným výpočtem délky slunečního roku, s poloměrem a vahou Země, se zákonem precese jarního bodu, s hodnotou jednoho délkového stupně, s přesným severním směrem a snad s mnoha jinými, doposud nepochopenými daty. Pokud jsme schopni to vše akceptovat a budeme li chtít věřit vědátorům, že Velkou pyramidu postavil jakýsi bezvýznamný faraonek Cheops, pak se doslova vtírá nejméně jedna otázka. Odkud pocházejí znalosti faraonových techniků? Proč o takových geniálních technicích není nikde ani zmínka? Opuncovaní tupci tvrdí, že se o takové stavbě vést záznamy nesměly, protože to prý byla „služba bohu“. Co vědátory k takovému blábolení vedlo je ve hvězdách, oni totiž tehdejší písaři zaznamenávali i faraonovu cestu na toaletu... Jak k tomu všemu stavitelé dospěli, nebo od koho ty znalosti přejali? Už jen sama stavba pyramid svědčí o zvládnutí techniky, která nám zůstává zcela nepochopitelná.
    Nenašel se ani jeden přístroj který by umožňoval tak exaktní vědecké výpočty, ani stopy svědčící o jakési vyspělé technologii. V pyramidách nebyly nalezeny žádné písemné záznamy, zato však hodně „podivností“. Mnozí vědátoři tvrdí, že ve stavbě zakomponované matematické vzorce a vztahy jsou pouhé náhody, shody okolností. Podle nich nám nezbývá nic jiného než uvěřit, že dávní architekti a designéři dali bez plánů vytěžit, převézt, vyzdobit, zdvihnout a usadit na půl milimetru přesně a podle měr, které jim v „náhodné“ inspiraci prolétly hlavou, asi 2 600 000 kvádrů velké pyramidy jen proto, aby uspokojili megalomanii svých králů. To vše údajně zvládli nádeníci pracující s kousky dřeva a s pilami vhodnými nanejvýš k řezání lepenky, a přitom si vzájemně nešlapali na nohy…
    O této, a potažmo i jiných stavbách starých nejméně pět tisíc let, nevíme v podstatě zhola nic. Bezpečně však víme jedno, bádání o těchto věcech byla prováděna lidmi, pro něž je dnešní civilizace jedinou možnou technickou civilizací. A když vycházejí z tohoto kritéria, pak si musejí představovat buď „boží pomoc“, nebo kolosální a bizarní mravenčí práci. Absolutně neberou v potaz možnost, že myšlení dávných projektantů bylo zcela odlišné od dnešního. Mohli klidně používat obdobných technik jako jsou ty dnešní, ale také technik naprosto odlišných. Je možné, že jejich mocná věda a technologie, která úplně zmizela se světem faraónů, přinesla úplně jiná řešení než jsou ta nynější. Jistě, bez určité dávky představivosti se dá se jen těžko uvěřit, že by nějaká vyspělá civilizace mohla jen tak zaniknout, ba přímo úplně zmizet. Ještě těžší je věřit, že by se mohla lišit od naší civilizace tak, že je vzhledem k dnešnímu myšlení obtížné ji jako takovou rozpoznat. A přece!...