A to je už přede dveřmi...

    Zkuste to však ozvat se proti Židům, jaký pokřik se ozve hned v zápětí z řad Židů a židofilů, kolik bude řečí o porušování zásady hospodářské svobody a občanské rovnoprávnosti! Jaká však rovnoprávnost je-li tu zjevný talmudský „stát ve státě především vždy a všude“? Vím že Židé, až si přečtou tyto řádky, budou volat do světa, že je vše lež a pomluva, že lžu a věřím všem těmto nesmyslům jen proto, že neznám čtyřtisíciletých dějin „těchto čistých andělů, kteří stojí mravně výše než ostatní národy“, tedy i nad národ Český. Co udělali Židé v Americe? Sotva byli černoši osvobozeni, Židé se na ně vrhli a zotročili je sobě, svému průmyslu, svému obchodu, svým potřebám. A jak dovedou prostý lid opíjeti kořalkou, aby snadněji dokončili lichvařením dílo zkázy! Chcete-li psát dějiny tohoto plemena, statisíce podobných příkladů naleznete všude. Nemusíte chodit do knihoven, prohrabávat zaprášené staré knihy, je to zbytečná námaha, nemusíte ani z místa od svého stolu, stačí natáhnout ruku po prvních novinách, a rozhodně v nich najdete něco o Židech co vás bude zajímat a co vás přesvědčí, že jsou stále stejní a že také jejich činy jsou stále stejné. Docela by mne zajímalo jak by to v Česku vypadalo, kdyby tu žili samí Židé... Jak by se k tomu ti nejhlavnější Židé stavěli? Trvali by na rovnoprávnosti? Dovolili by svému plebsu volně se modlit? Neučinili by z nich své otroky? Anebo, lépe řečeno, nesedřeli by z nich přímo kůži? Nevybili by je, nevyhubili do základů, jak to činívali s cizími národy ve starověku, a jak o tom vypravují jejich dávné dějiny? Židé ovšem vykřikují do světa, že jsou mezi nimi dobří lidé. Můj bože, copak v tom spočívá otázka? Ano, jsou dobří lidé. Byl snad pařížský Rothschild špatným člověkem? My tu však mluvíme o celku a o ideích židovství, které zaplavuje celý svět. Ne nadarmo vládnou v celé Evropě na bursách Židé, ne nadarmo uvádějí v pohyb kapitály, ne nadarmo ovládají úvěry, ne nadarmo jsou pány mezinárodní politiky, a ne nadarmo věří, že se jejich království blíží! Ano, Evropa stojí na okraji propasti, všeobecné, společné, strašné záhuby. Nikdy také nebyla naplněna takovými živly nepřátelství jako dnes. Jako by celý svět stál na podkopu přeplněném výbušnými látkami, a čekající pouze na první jiskru. Přijde něco, co si nikdo ani představit nedovede. Všechny ty parlamentarismy, všechny ty dnes hlásané teorie, všechna ta nahromaděná bohatství, banky, věda, blahobyt, vše se najednou zhroutí a vymizí beze stopy... Jen Židé si budou vědět rady, jen jim se bude zase dobře dařit.
    A to je už přede dveřmi, pokud se plebs neprobere z omámení penězi. Židé zachvátí svět, nevyvstane-li proti nim zachránce míru národů. Život – to je mohutná řeka, může její tok zastavit organizovaný útok židovství? Na sílu křesťanství se spoléhat nedá, ta pomalu ale jistě upadá, je tudíž zapotřebí něčeho jiného: organizace odporu všech národů. Národy si musí uvědomit kdo je nepřítelem jejich svobody, a kdo je hlavním viníkem neklidu ve světě! Je zapotřebí otevřeně a odhodlaně přikročit k řešení židovské otázky, jež je otázkou židovského světového nebezpečí. Je nutno objasnit všem národům Talmudem prozrazené cíle židovství, podstatu židovské taktiky směřující k podrobení lidstva. Je nutno poukazovat na to, že zednářství je prostředkem židovství k rozvrácení národních států a celků, aby mohly být snadněji podrobeny. Je nutno k obraně proti tomuto nebezpečí sjednotit všechny národy a utvořit proti němu jednotnou frontu. Nečekat až přijde krví zbrocený Mesiáš – ne ten o kterém mluví Bible, nýbrž ten, kterého zaklíná Talmud – a koly svého válečného, vítězného vozu rozdrtí lidstvo! Nečekat až bude pozdě, nýbrž uvědomit si včas nebezpečí a odvrátit je. To je povinností všech národů, všech jejich vůdců i širokých lidských mas.
    Když jsem začal psát toto povídání, moc jsem se rozmýšlel dát li to v plen. Možná hrála své i obava... Jenže nakonec jsem si řekl koho se budeš bát? Že tě poplivou? Poplivou za to, že jim dáš najevo jak jsou slepí? Třeba chtějí být slepí... Nicméně pokrok tu je, už se asi nemusím bát ukamenování. A potažmo ani upálení... Ztratit už také nemám co, můj život je pomalu ale jistě u konce, a jestli mne někam zahrabou, nebo hodí dravé zvěři... Protože nejsem obřezán, tak asi nejsem Žid. Nejsem však ani křesťan, byl jsem vyobcován za život v komunistickém prostředí. Kdo je lepší, Žid, nebo křesťan? Židé, na rozdíl od křesťanů, svou hrabivost neskrývají za populistické žvásty... Ale dost, stačí s tím. Je na každém jedinci, který se odhodlal do tohoto povídání začíst, jak s tím naloží. Jen nekamenujte...