Ústup ze slávy

    Když se ve 12: století dostal rabín ben Jonah z Navarry ke gízským pyramidám a zvenku si je prohlížel, do svého deníku si poznamenal: Pyramídy byly postavené pomocí kouzel. Jen díky rostoucímu vlivu katolických církevníků se zhruba  od poloviny 7. století nad tehdejší Evropou rozprostřel závoj pověr. Už dříve znovunalezené a díky panujícímu světonázoru opět zapomenuté antické vědení, začalo být prezentované jako zázrak. Panovala všeobecná předtava, že se v egyptských stavbách prohánějí strašidla a pronásledují rouhače a vykrádače hrobů. Podle arabské legendy se ve zříceninách po setmění objavuje nahá žena s mohutnými zuby, která láká mladé muže do své náruče a potom je zabíjí. To období silných pověr a různých zkazek účinkuje v podstatě dodnes, obvzláště mezi prostým lidem.

    Tenkrát to ale účinkovalo i na takové, kteří si říkali vědci. Ve 14. století se dostal do Egypta Brit Mandeville a přesto že tu možnost měl, nenašel odvahu vstoupit do pyramidy. Později toho litoval. A tak silná pověrčivost svazovala až na výjimky všechny snahy byť jen okrajově se nad záhadami pyramid zamyslet. Jde však jen o oficiální údaje. Podle několika indicií se už kdysi začátkem tohoto letopočtu pokoušel kdosi prokopat do podzemí pyramid. Přišli na to při výstavbě letního kina, když se jim v jednom místě probořila půda do hloubky. O nějakém zkoumání co tam je není oficiálně nic známo. Víme jen, že díru rychle zasypali.

    Připisovat jakési smysluplné zkoumání až dnešním vědátorům je nehorázný nesmysl, pouhý samolibý výmysl. Vznikl sice samostatný vědní obor nazvaný egyptologie, jenže studentům je do hlav vtloukáno pouze to, co údajné vědátorské kapacity uznaly za vhodné aby věděli.  Tedy jen jejich vlastní výmysly. Najdou se však „černé ovce“, které si dovolí vyslovit svůj vlastní názor. I když velmi opatrně, aby gosudarstvo příliš nerozzlobili. Jeden z takových názorů říká že to, co dnešní egyptologové hrdě prezentují jako egyptské dějiny, je jen snůžka uměle slepených výmyslů vycházejících z útržků nedávajících žádný smysl. Vezměme si například počátek egyptské civilizace. Žádný egyptolog, ani archeolog nedokáže tuto otázku smysluplně zodpovědět. Ze satelitních fotografií je možné zjistit mnohé, i když s výhradami k datování. Oficiálně uznané je, že někdy před 50 miliony roků byla oblast dnešního Egypta ponořená pod vodou. Vědátorská teorie říká, že tehdejší povrch Země byl utvářený geologickými procesy nepředstavitelných rozměrů. V průběhu geologické epochy zvané „křída“ sa prý v Núbii ukládaly pískovcové vrstvy a nad nimi vápencové a jílovité vrstvy. Pak se prý zem zdvihla a později byla znovu zaplavená mořem. Pak prý nastal nesmírně dlouho trvajíci geologický proces, který se údajně přeměnil do stejně dlouhodobého období, během kterého docházelo k usazování jakéhosi eocenského vápence. Tuto vrstvu vápence nazvali podle v něm obsažených fosílních živočíchů „numulitický vápenec“. Potom údajně nasledovala perioda, během které se měla vytvořit propadlina Rudého moře a po zvrásnění jeho břehů vznikly horské hřbety Sinajského polostrova a východní pouště. Teprve později si prý začal podložím razit cestu dnešní Níl. Namalované a vymyšlené to mají pěkně, otázkou ale stejně zůstává co je z této terie skutečnost. Vedle této oficiální teorie existují i jiné, těm však nebylo přáno.

    Na milost lze vzít předpoklad, že v místech současné nilské delty se mohl čas od času rozkládat mořský záliv sahající hluboko do vnitrozemí. Tomu jedinému se z vymyšleného scénáře dá věřit. Tyto výmysly ale ani zdaleka neřeší záhadu odkud se vzal člověk který postavil pyramidy. Vědátoři jaksi zapomínají na celkem úspěšně prokázaný fakt, že kolem roku 4 000 před Kristem se událo cosi, o čem lze jen spekulovat. A ve světle čeho si mohou celou jejich slavnou teorii strčit za klobouk. Nebo jinam, jak je ctěná libost. Podle údajů od Herodota by měly počátky egyptské civilizace spadat do doby před 23 000 lety. Tenkrát se měly odkudsi objevit skřítkům podobní bohové nazvaní Ptah. Tyto bytosti měly mít nadrozměrnou lebku a nebyli prý vyšší než 140 centimetrů. To je zajímavé. Podle francouzského genetika Lucotta náš praotec, starý známý PraAdam, prý měřil také jen přibližně 140 centimetrů. Avšak na rozdíl od egyptského Ptaha měl PraAdam osídlit Afriku už před 200.000 lety a vykazuje prý úzký příbuzenský vztah k pygmejským kmenům. Tyto francouzské výzkumy prý potvrdily analýzy z univerzity v Yale a bostonského Harvardu. Že o tom nic nevíme? Že bych já, bezmála dvoumetrový jedinec, pocházel z mrňavých pygmejů? Sakra saskra, to je překvapení!

    Dnešní, údajně moderní věda, se prý vyvíjela paralelně s náboženstvím. Spíše ve spletenci a vědátoři dostávali nařízeno co smějí dělat. Pak se to nějak natrhlo a nastala éra vzývání evolučního samovolného vývoje. Už o tom bylo řečeno dost a dokonce popsána spousta papíru. Škoda toho papíru. Pak přišli vědátoři s nařízením, že se lidská civilizace vyvíjela podle nasledující šablony: počátky civilizace je nutné hledat v Mezopotámii a Egyptě. Právě tam prý civilizace dosáhla svého prvého vrcholu v oblasti náboženství, umění a politiky. Odtud se měla  rozšířit do Palestiny, Sýrie a Řecka. A po kulturním rozkvětu Římské říše a určitém útlumu ve středověku následovala renesance a opětovné objevení  Nového světa. A to vše bylo doprovázeno bouřlivým nástupem průmyslové revoluce. Tento vývoj pak pokračoval svižným tempem až do 21. století. Těžko říci kdo je větší pitomec. Zda ti, kteří to vymysleli, nebo ti, kterým to jaksi nechce lézt do hlavy. Vždyť ono to zcela zřejmě bylo jinak! A nejen bylo, ale JE! Přece po mě nikdo nemůže chtít abych věřil nesmyslným bludům! To by museli mít moc účinnou cenzuru aby se jejich různé přehmaty nedostaly ven! Proč nehodlají přiznat, že třeba v případě Egypta každý aspekt egyptské vědy je možno považovat od počátku za úplně dokončený! Že přírodovědecké, umělecké a stavební techniky, stejně jako soustava hieroglyfů, nevykazují prakticky žádné známky vývoje! Že řada výkonů počáteční civilizace nikdy nebyla překonána! A v neposlední řadě jak mohla egyptská civilizace sama od sebe v průběhu velmi krátkého období dosáhnout tak vysoké úrovně? Jedno řešení by tu bylo. Egyptská civilizace nevznikla vývojem, ale jde ve skutečnosti o odkaz, se kterým si už další a další generace přestávaly vědět rady. Prostě až na nepatrné výjimky už nevěděli co s tím. Ne vývoj, ale ústup ze slávy...