Nová metla vyvíjí aktivitu
Řeč bude o školství, postupně se však dostane i na jiné rezorty o nichž mám, či teprve získám jakousi povědomost. Nevím, a ani mne nezajímá jak se jmenuje nový ministr školství z čerstvě ustavené vládní marškumpačky. Ono je to v podstatě jedno, stejně zmizí v propadlišti dějin a ani pes po něm neštěkne. Důležitější je jeho momentální aktivita. Stejně jako všem ostatním mu marškumpačka nařídila "šetřit" a přidělila mu limit, který může čerpat. Výsledkem páně ministrových snaživých aktivit se stalo hromadné propouštění pracovníků ve školství.
Řekněme budiž, protože i v tomto rezortu se pohybuje spousta darmošlapů, kteří nemají v podstatě se školstvím nic společného. Ať už jde o různé manažery, kteří shánějí školám prostředky na zajištění provozu, nebo různých potřeb. Protože alespoň základní školy nejsou ve své podstatě státní, většina z nich jsou tzv. příspěvkové organizace. Pokud tomu termínu dobře rozumím, tak škola na nějaké vesnici je provozována tou kterou obcí, a ta obec ji ve větší či menší míře financuje. A protože vzdělání je svým způsobem jedním ze základů společnosti, stát by měl být garantem aby to obce zvládly. O středních a vysokých školách se zmiňovat nebudu, v tom je takový mišmaš, že se v tom ani prase nevyzná.
Ale vraťme se k páně ministrovým podivným snahám. Těžko říci jestli je to výmysl marškumpačky jako takové, nebo jen snaživých aktivit páně ministra, ale bylo rozhodnuto zbavit se 15% pracovníků. Zlí jazykové tvrdí, že by to mohlo být dokonce procent dvacetpět. Nevím, vyčetl jsem to. Opět budiž, pokud ovšem výběr propouštěných nebude postrádat smysluplnosti a bude nějakým způsobem ministerstvem předurčen. Což známo není. A tak se může klidně stát, že lidé nepohodlní nějakému řediteli školy, či nějakému inspektorovi, poletí jako první. Byť by to byli dobří učitelé. Jenže dějou se věci, paní Mülerová... Vyhazov začíná dost podivně. Učitelé jsou podle jakéhosi klíče propouštěni tak, že jsou donuceni podepsat okamžité propuštění. Z jakého důvodu zatím známo není. To ovšem podle dnes platných zákonů znamená, že nemají nárok na odstupné! Dočetl jsem se, že ostatní učitelé budou ty vyhozené nuceni suplovat! To má české školství tolik všestranně vzdělaných učitelů? Nebo je páně ministrovi kvalita vzdělávání úplně šumafuk? Abychom mu ale nekřivdili, třeba o tom nemá ani páru! Ale stejně je to na pováženou!
Má české školství vůbec nějakou kvalitu? Neporovnávejme se světem, v takových USA je to ještě horší. Kdo nevěří, ať tam běží, stačí si otevřít na internetu nějaký západní server zabývající se touto problematikou. Tam se toho dočtete! A nemusíte znát ani angličtinu, google vám to dost pochopitelně přeloží. Zpět ke kvalitě. Na několika českých webech se objevily stesky učitelů v tom smyslu, že mají problém zvládat nové prvky chování žáků ve třídě. Že pro ty děti učitel nepředstavuje žádnou autoritu. Dočetl jsem se také že vyučovací hodina, která je oficiálně stanovena na 45 minut, trvá v podstatě o patnáct, a někdy až o dvacet minut kratší dobu. Tak dlouho trvá mnohdy učiteli než vyřídí administrativu spojenou s vyučováním. Či řešením různých problémů se žáky. Pomineme li smysluplnost výuky, co může učitel za tu zbývající dobu stihnout naučit? Či alespoň odvykládat? Ale budiž, když to nevadí páně ministrovi a marškumpačce...
Za podstatně důležitější však považuji stesky naplněné chováním žáků. Malý příklad. Učitelka matematiky probírala úměry a když se dětí ptala jak tomu rozumějí, ze třídy se ozvalo: "Čím víc sexu, tím víc dětí". Prastará pravda, jen jestli děti dostatečně rozumějí tomu co řekly. Na jednom webu takové chování detailně rozebírali, psychologicky i jinak. Citovat to ale nestojí za to. K zamyšlení by měl vést z toho vyplývající závěr. Za chování dětí nesou plnou odpovědnost rodiče! Tedy ne společnost, ve které jsou rodiče nuceni žít! Je to na pováženou! Mohou mít rodiče v prostředí dnešní společnosti, naplněném starostmi a honbou za penězi, ještě nějaký čas věnovat se dětem? Ani matka, která je s dětmi celé dny doma, nemá veškerý čas jen pro děti. Co tedy udělá? Posadí dítě k televizi, nebo k počítači, a jde si dělat něco jiného. Televize je i v dopoledních hodinách plná "vynikající" americké produkce o nepřekonatelných úspěšných a i když dítě nerozumí tomu na co se dívá, slepě pak kopíruje hrdiny různých seriálů. Nebo počítač... Jistě, dnes je počítačová gramotnost nezbytným předpokladem a vyučuje se i na školách. Jenže... Dítě je učenlivé od přírody a internet je studnicí nejen moudrosti, ale i mnoha dalšího. Například servery zabývající se sexem jsou chráněny stranou, která vyžaduje pouhé, jediným kliknutím potvrzené dobrozdání, že uchazeči o návštěvu stran je nejméně osumnáct. A kliknout dokáže dnes i pětileté dítě pokud jej to rodiče naučí.
Mohli bychom pokračovat, ale nestačí to už? Pitomému stádu se nakecá, že současná vládní marškumpačka hodlá jaksi napravovat "přehmaty" předchozích marškumpaček. Je jasné, že už není co rozkrást, a tak tomu patrně hodlají trochu napomoci. Jen mi nejde do hlavy jak může staronový ministr financí něco "napravovat", když za jeho předchozího ministrování narostl státní dluh do doslova obludných rozměrů. A nenechte se oblbovat, státní dluh se nedá vyčíslit v miliardách, ale už v bilionech. I to lze na internetu najít. Jestliže bankrotuje Amerika, co potom platí pro Česko? Čekají nás ještě věci, paní Mülerová....