Nebyli to teologové

    K významným knězům patřil i moudrý Pet-Osiris, který byl veleknězem boha Thovta. Byl uctívaný už za svého života a po jeho smrti putovali k jeho hrobce zástupy poutníků. Stejně jako v případě Hesyho. Ke kněžským specialistům se řadili i „horuskopoi“, z čehož je odvodzen dnešní pojem horoskop. Tito specialisté byli seznámeni s mytologickým kalendářem starých Egypťanů. Mimo nich existovali ještě kněží specializovaní na vykonávání pohřebního rituálu otevírání úst. Jestli to byl jen rituál, nebo za tím vězelo ještě něco jiného dodnes nikdo neví.

    Hovoříme li o kněžích, pak je to označení čistě přenesené. Nebyli to ani zdaleka teologové v dnešním slova smyslu, ale experti ve vymezených oblastech působnosti. Úplně stejně se dnešní vědátoři dělí na třeba biologogy, fyziky, a další obory. Jenom s tím rozdílem, že ti prastaří experti mezi sebou úzce spolupracovali. U dnešních, třeba katolických kněží, bychom jen ztěží mohli předpokládat nějakou jinou specializaci než teologickou. S egyptskými kněžími jakéhokoliv oboru mají společné jen to, že na rozdíl od jakýchkoliv jiných, třeba královských úřadů, se ten kněžský nedal a nedá dědit.

    Dostat se tenkrát mezi kněží, nebo vlastně vědátory, vedla dlouhá namáhavá cesta. Jasně to vykresluje zaznamenaný příklad Bek-Nechona z 13. století před Kristem. Bek-Nechon byl od svých pěti až do šestnásti roků vychováván jako jezdec v armádě faraona Sethiho. Při výcviku prokazoval mimořádnou inteligenci a v sedumnáctich letech byl poslán do Amonova chrámu v Thébach. Už po čtyřech letech přípravy postoupil v hierarchii Amonových knězů na vyšší stupeň. Na tomto stupni se učil dvanáct let, a po těchto letech postoupil na třetí stupeň. Po dalších pätnácti letech se stal druhým nejvýznamnějším knězem v Thébách. A po dalších dvanácti letech, to mu bylo už šedesát let, byl jmenován nejvyšším Amonovým knězem. Tuto funkci zastával až do svých sedumaosmdesáti let. Byl současně představeným školy, kterou klidně můžeme označit jako univerzitu. V Thébach pak, stejně jako v Héliopolisu, byla i umělecká akademie, vysoká škola hudební a technická vysoká škola.

    Dalším známým a pozoruhodným knězem byl Pentu, osobní lékař faraona Amenhotepa, nebo také Achnatona. Ten nejenže patřil k vládcovým nejbližším důvěrníkům, ale byl i prvním služebníkem boha Atona. Kněží tohoto druhu byli velmi mocnými, pro faraony v podstatě nepostradatelnými. Oni totiž disponovali vědeckými znalostmi ke kterým neměl nikdo jiný přístup. Byla to jakási kasta zasvěcenců starých moudrostí a svoje vědomosti nikomu nepředávali. Své ať už okultní, přírodovědné, či lékařské znalosti zaznamenávali na papyrusové svitky pro případnou potřebu svých nástupců. Velmi zajímavá, a dodnes nepochopená, byla jejich „astronomická geometrie“. Tuto geometrii uplatňovali při zakládání všech významných staveb. Toto ëgyptské vědení se rozšířilo mezi starověké národy Předního východu, a zřejmě odtud se dostalo i do středověké Evropy. Kresťanští architekti pak, možná aniž tušili proč, tuto geometrii během renesance přenesli do řady staveb.

    Na otázku proč to dělali vyčerpávající odpověď neexistuje. Důvod by mohl být náboženské povahy, vždyť staroegyptští vědci - kněží - byli služebníky bohů. A veškeré znalosti, poznatky, a potažmo i návody, dostali právě od těchto bohů. Jenže... Spousta starých záznamů, pokud je ovšem nějaký fanatický exot jakéhokoliv náboženství nezničil, či nespálil jako dílo ďáblovo, končily v církevnických archívech. Objevil se názor, že nebýt všelijakých mnichů, kteří zachráněné záznamy usilovně přepisovali a rozmnožovali, bychom se dnes nic nedozvěděli. Dozvěděli jsme se ale vůbec něco? Není tajemstvím že spisy, které uvolnili pro opsání, vybírali podle přísných křesťanských měřítek a navíc i řadu pasáží v tomto duchu upravovali.

    A asi na tomto základě pak vznikaly různé kulty. Slovo „kult“ je odvozeno z latinského „cultus“ a znamená „uctívání“ nebo také „péči“. Ale spíše to uctívání, alespoň v případě běžných kultů. Jsou třeba zednáři běžným kultem? Co když, tedy alespoň ti nejvyšší, disponují alespoň nějakými prastarými záznamy, které se jim podařilo před řáděním církví zachránit? Nebo vědí o dosud nenalezených jiných záznamech? Proč se mlčí o tom co našli pod egyptskými pyramidami? Pustili na veřejnost jen tolik, že některé záznamy přečíst jdou a jiné ne. Možná je lepší že to tají, i když by alespoň některý človíček tak rád věděl...