Kasuáři útočí

   V mediích se objevila zpráva jak útoční dvoumetroví ptáci, tím jsou míněni kasuáři, ohrožují Australany zdrcené cyklonem a povodněmi. Co jsou kasuáři? Obří nelétaví ptáci, které cyklon Yasi  připravil o velkou část jejich přirozeného domova v deštných pralesech. A ptáci, kteří přišli o své životní prostředí, začnou přirozeně hledat potravu v blízkosti lidských obydlí. Z minulosti je známo, že pokud se kasuár bude cítit v  ohrožení, dokáže napadnout i člověka a svými drápy jej bez potíží vykuchat. Alespoň někteří jedinci si možná povšimli zpráv, že obyvatelé území okolo Mission Beach na severním pobřeží Queenslandu v Austrálii byli nedávno zasaženi silným cyklonem nazvaným Yasi, který srovnal se zemí velké množství budov a napáchal obrovské škody. A kdyby jen to, cyklon zničil další velkou část již lidmi dost zničeného deštného pralesa, který je pro kasuáry přirozeným životním prostředím. Nyní místní úřady lidem radí, ať si na tyto až dvoumetrové ptáky dávají velký pozor.

                                                                     
    Kasuáři jsou pověstní svými dlouhými pařáty ostrými jako meč, které dorůstají délky až 12 centimetrů. Mají navíc velmi silné nohy a je známo, že jedním kopem dokáží vykuchat psa, koně, či člověka. Dosahují váhy  60 až 70 kilogramů a lidskou populací jsou pokládáni za nejnebezpečnější ptáky na světě. Kasuár dorůstá obvykle výšky 150 až 200 centimetrů. Ať už nebezpeční, nebo ne, jsou to krásní ptáci a jsou součástí pozemského ekosystému stejně jako by měl být i člověk. Jenže z člověka se vyklubal prachsprostý parazit. A tak nejen zásluhou cyklonu, ale i nezanedbatelnou lidskou zásluhou nyní kasuáři bojují o holé přežití. Protože i kvůli bezhlavému kácení, tedy spíše plundrování deštných pralesů, a s tím spojenému údajnému „rozvoji“ pobřežních oblastí, jim nyní hrozí vyhynutí. Ekologové a ochránci zvířat odhadují, že jich v australské džungli zbývá už asi jen 1000 kusů. Alespoň někteří jedinci z tohoto počtu budou nuceni vycházet z pralesa, protože cyklón zbavil stromy jejich hlavního zdroje potravy. Kasuáři se totiž normálně živí různými plody.     Australská vláda se rozhodla řešit tuto situaci shazováním potravy pro ptáky z letadel ve snaze udržet je pryč od obydlených oblastí. Jenže jak dlouho to tak mohou praktikovat? On totiž kloudně nikdo neví čím vším se kasuáři živí! Jaká je tedy skladba jejich jídelníčku! Bude li jim něco chybět, nebo se na některé nedostane, stejně se vydají k lidským obydlím ve snaze najít nějakou potravu. Domorodci dobře vědí, že krmit kasuáry není pro ně dobré. Pokud si totiž zvyknou dostávat potravu od lidí, pak stačí jednou vynechat a ptáci se potravy začnou agresivně domáhat.
    Dnešní stav je v podstatě obdobou řádění cyklonu zvaného Larry z roku 2006. Tehdy zahynula odhadem asi třetina populace kasuárů a zbylí se často vydávali do obydlených oblastí získat potravu. Ekologové se obávají, že by něco podobného mohlo nastat i nyní. Trvá v průměru rok a půl než se poničený prales zregeneruje natolik, že se alespoň částečně obnoví předchozí prostředí. Což může být pro kasuáry nezvládnutelně dlouhá doba...