I indičtí elohim...

08.12.2013 20:21

    Ještě jednou se podívejme do indických legend, podle kterých byli lidé stvořeni jako služebníci bohů. Indické mýty se zmiňují, podobně jako Genesis, o vyhnání z nebe na zemi. Zcela stejné jádro jako bible obsahuje legenda o potopě světa. Po vypuknutí záplav zachránil bůh Bhagwan jeden sourozenecký pár, kterému po opadnutí vod ukázal jak se má množit. A stejně jako Noe, byl i tento pár vytvořen uměle!
    I když se zaobíráme hlavně biblickými a nekanonizovanými příběhy, v souvislosti s podivným těhotenstvím si musíme všimnout i jednoho indického mýtu. V Indii, „zemi tisíce bohů“, můžeme narazit na náboženství jaina, staré asi dva a půl tisíce roků. Pokud budeme věřit legendám, vzniklo díky velmi zvláštní události. Podle nich se bohové rozhodli, že nastal čas aby založili nové náboženství. Provedením tohoto projektu byl pověřen bůh Mahavíra. Proto na sebe vzal podobu lidského embrya a byl bohem Harinaigamesínem, který se snesl na zem na „pávu“, vložen do ženy-kněžky jménem Devanada, pocházející z města Kundagrama.
    I zde je patrná jasná souvislost s biblickými těhotenstvími, tedy umělými, či „neposkvrněnými“ početími. Nebeský bůh byl do lidské matky transplantován následujícím způsobem: „Uvedl ji do hlubokého spánku, ale její oči zůstaly otevřené. Udělal jí to bez bolesti, byla totiž ve stavu podobném spánku“.
    Tak praví stará legenda. Tímto prazvláštním způsobem se dostal bůh Mahavíra do pozemské ženy. Adoptivní matka, která mladého boha nosila ve svém těle, však již byla těhotná! Tento problém nebešťané hravě vyřešili velmi svérázným způsobem: Ženino vlastní, tedy lidské embryo, vyňal bůh Harinaigamesín jednoduše ven. Pak se vrátil zpět na nebesa a sdělil ostatním nebeským bytostem, že svůj úkol splnil. Bohové si ale uvědomili, že udělali chybu. Kněžka Devanada nebyla dostatečně vznešená na to, aby mohla porodit boha! K tomu by se daleko lépe hodila královna!
    Bůh tedy opět nasedl na „páva“ a vydal se ještě jednou na cestu na zem. Podařilo se mu najít těhotnou královnu Trisalu. Odebral jí embryo a vyměnil je za božský zárodek kněžky Devanady. V roce 599 př. Kr. přivedla královna Trisala na svět syna. Jmenoval se Mahavíra a založil náboženství jaina!
    Podivná těhotenství nejsou tedy pouze výsadou bible, ale nalezneme je i v mnoha jiných náboženstvích. Jsou to všechno skutečně pouze výplody fantazie našich předků? Pokud ano, pokud skutečně jsou pouhými smyšlenkami, proč nám církev vypráví o Mariině neposkvrněném početí, které je stejného druhu?
     Legendy o lidech zplozených nebeskými bytostmi říkají, že takto zrozené děti byly vždy něčím výjimečné! Všichni potomci, pocházející z nebeského těhotenství, požívali zvláštní privilegia. Například Noe byl jediný, komu bylo dopřáno přežít potopu světa!
    I Sumerové mají jednoho člověka který by o sobě mohl rovněž tvrdit, že mu v žilách koluje božská krev. Je jím mezopotamský král, hrdina a dobrodruh Gilgameš. Existuje dvanáctidílný epos, obsahující vyprávění o tomto mytickém hrdinovi. Původ Eposu o Gilgamešovi sahá až k sumerským básním, a tak patří k nejstarším známým literárním výtvorům lidstva vůbec. Mezopotamský hrdina Gilgameš údajně žil kolem roku 2600 před Kristem v Uruku na jižním toku Eufratu. Podle eposu z knihovny asyrského vládce Ašurbanibala (od roku 669 př. Kr. byl králem) nebyl obyčejným člověkem. Je popisován jako panovník neuvěřitelné moudrosti. Gilgameš byl, podobně jako Šét, nebo Noe, něčím mezi bohem a člověkem: „Ze dvou třetin je bohem, člověkem pouze ze třetiny. Vznešená bohyně předurčila jeho osud“.
    Hrdina Gilgameš nejen že v sobě nesl „boží substanci“, ale byl současně i obrovského vzrůstu: „Adad mu propůjčil nesmírnou odvahu. Nádherně ho stvořili velcí bohové! Jedenáct loktů byl vysoký, prsa měl široká devět“.
    Bohužel nelze přesně určit jak byl ve skutečnosti vysoký. Existuje totiž celá řada loktů a legenda neupřesňuje o jaké mohlo jít. Totéž platí i pro určení velikosti Hospodinovy, či Noemovy archy. Pokud bychom počítali v tzv. „královských“ loktech, což je asi 52,5 cm, byl by hrdina vysoký asi 2,63 metru, což by nebylo ještě tak přehnané. Zajímavější však je, že sumerský hrdina prý pocházel z bohů, z bohů Šamaše, babylonského boha slunce, a Adada, boha počasí...