Dosud nevyprávěná historie

    Ale zpět ke hledání Svatého Grálu a začněme pátrat ve svaté zemi Judei v době Ježíšově. Určitý čas pak budeme Evropě, vždyť Mystéria Grálu zasahují až do Británie krále Artuše. Rovněž i v USA, kde američtí Otcové zakladatelé patřili mezi největší exponenty poselství Grálu. Američané jako George Washington, John Adams, Benjamin Franklin, Charles Thompson, nebo Thomas Jefferson, byli stejně významnými zastánci Svatého Grálu jako král Artuš, Sir Lancelot, či Galahad.
    Kniha odtajnila okolnosti kolem Ježíšova rodu. Jsou v ní důkazy že Ježíš měl děti, a že byl tedy ženatý. Historie Ježíšova rodu je příběh pevné, stabilní královské dynastie, následníků a dědiců Ježíšových, kteří bojovali v průběhu staletí proti všem překážkám, aby zachovali až do dnešních dnů mesiášský královský zákon. Sledováním této historie narážíme na uchvácené koruny, obžaloby, vraždy, a neoprávněná utajování informací lidmi západního světa. Je to příběh o dobrých vládách a špatných vládách. I o tom, jak patriarchální král lidí byl nahrazen dogmatickou tyranií a diktaturou nad zeměmi. Je to historie, která byla postupně napsána, ale ještě nebyla vyprávěna.
    Co je to Svatý Grál? Jak souvisí Svatý Grál s Ježíšem a potažmo s jeho potomky? Skutečnost  že Ježíš měl potomky může mnohého překvapit. Bylo to ale běžně známo v Británii i v Evropě  ještě před pár stoletími. Ježíšova rodová linie byla nazývána francouzským slovem Sangreál, což je složenina dvou slov. Slova Sang Reál znamenají královská krev. Byla to královská krev Židů, královská linie Davidova, která pokračovala Ježíšem a jeho potomky. V anglickém překladu se z názvu Sangreál stal San Greál, San ve smyslu svatý, a spisovným zápisem pak Saint Grail. I Saint významově svatý, posvátný, a jsme u Svatého Grálu. V Británii a Evropě bylo a je mnoho rytířských a vojenských řádů navázaných na královskou rodovou linii, tzv. Messianic Blood Royal. Patřily mezi ně Řád Sionského království, Řád svaté hrobky, ale nejprestižnějším ze všech byl Svrchovaný řád Svatého Grálu - Rytíři Svatého Grálu. Byl to řád dynastie Scotland's Royal House of Stewart. V symbolickém pojetí je Grál často pojímán jako kalich obsahující Ježíšovu krev, alternativně víno. Kalich s vínem je samým základem církevního svatého přijímání, mše, eucharistie, víno přitom reprezentuje věčnou krev Ježíšovu.
    Ačkoliv křesťanská církev udržovala starý zvyk svatého přijímání, naprosto ignorovala a natož aby vyučovala pravý význam a původ tohoto zvyku. Jen málokoho zajímal původ základního symbolizmu posvátného kalicha s vínem, protože valná většina měla za to, že pochází z nějakého odstavce evangelia v souvislosti s Poslední večeří Páně. Je to svým způsobem význam věčné krve Ježíšovy. Až na to, že ta krev je zvěčněna prostřednictvím rodiny a rodu. Existuje názor, že církevní autority se rozhodly ignorovat význam pokrevní rodové linie posvátného kalichu ve snaze Udržovat posvátnost. Z tohoto důvodu pak byli donuceni označit pravou tradici a symbolizmus Grálu jako herezi. Každá vláda a každá církev vyučuje takovou historii a taková dogmata, jaká  napomáhají jejich vlastním zájmům. Proto jsme i dnes všichni průběžně krmeni jasně filtrovanými informacemi a účelovou výukou. Vyučují nás tomu co chtějí abychom věděli, a potažmo nařizují čemu máme věřit. Je nepochybné, že na školách není vyučována pravdivá historie, je vyučována politická i náboženská historie ze státní, nebo církevní propagandy. Až se z toho stává absolutní dogma, které nelze pod hrozbou represí jakkoliv zpochybňovat. Není pochyb  že originální symboliku kalicha biskupové účelově změnili hlavně proto, že Ježíš měl potomky, a že tím pádem musel být spojen s nějakou ženou. To církevníci dodnes oficiálně „nemusí“, což je patrné z jejich postoje vůči ženám. Nebyly ale změněny pouze svátosti a tradiční rituál. Obyčejný jedinec sice nemá šanci poznat originální znění evangelií, ale nám známá evangelia jsou kompilována tak, aby vyhovovala výhradně mužskému establishmentu římské církve.
    Známá jsou evangelia Matouše, Marka, Lukáše a Jana, co ale ostatní evangelia? Evangelia Filipa, Tomáše, Marie, a Máří Magdalény? Co všechna ta další početná evangelia a epištoly, které nebyly schváleny církevníky při kompilaci Nového Zákona? Proč byly vyřazeny? Hlavní kritéria výběru byla stanovena na koncilu v Kartágu v roce 397. Prvním kritériem bylo, že Nový Zákon musí být napsán ze záznamů přímých Ježíšových apoštolů. Podle současných poznatků Marek, ani Lukáš, nebyli přímými Ježíšovými apoštoly. Nebo přece jen byli? Byli současníci až sv. Pavla. Naopak Tomáš nepochybně patřil k původním 12 apoštolům, přesto bylo toto evangelium vyřazeno. A nejen to, spolu s dalšími početnými evangelii a texty bylo rozhodnuto je zničit. Dnes také víme že Tomášovo evangelium, a mnoho dalších neschválených knih, se podařilo ukrýt. Část těchto rukopisů byla poměrně nedávno nalezena nedaleko Nag Hammadi v Egyptě. Druhým kriteriem pak byla totální regulace sexu. Tímto opatřením vylučovali vše, co by mohlo umožňovat význam a postavení žen v církvi, nebo společnosti. I na tom stojí Nový Zákon. Církevníci rozhodli: „Nedovolujeme našim ženám kázat v kostele, jen se modlit a poslouchat co se káže. Náš Pán, když vyslal  dvanáct apoštolů, neposlal žádnou ženu, protože hlavou ženy je muž. A není rozumné aby tělo řídilo hlavu“.