Bohatým chce brát a chudým dávat
Opravdu velmi líbivá politika se kterou se snaží prosadit současný dopravní ministr Bárta. A jak se zdá, jeho návrhy se české "společnosti" postavené na nebetyčné závisti začaly moc líbit. Bártovy návrhy jsou bezesporu populistické a navíc se pro jistotu opírají o údajně "osvědčené zahraniční vzory". Začíná být patrné, že nuda s Bártou rozhodně nebude...
Že si různě pohazuje s v podstatě neexistujícími miliardami vem čert, od toho je ministr. Zdá se také že návrhy, se kterými prozatím dopravní ministr Bárta přišel, se české veřejnosti líbí. I když nejsem ani zdaleka nakloněn fandit současnému kapitalismu, nebo Klausově verzi "svobodného trhu", přesto mne zarazil Bártův návrh pokutovat "bohaté“ řidiče za stejný přestupek významně víc než "chudé“. A ejhle! Závist české "společnosti" zapracovala naplno! Na toto téma dokonce provedli průzkum mínění a došli k závěru, že více jak polovina dotázaných s Bártovým záměrem nejen že souhlasí, ale valná většina si docela vážně myslí, že "bohaté“ výše pokut nijak nezatíží a nemají tudíž žádný problém je platit. Potlesk, a silný... Jenže... Průzkum má daleko větší vypovídající hodnotu o stavu české "společnosti", než potvrzení správnosti Bártových záměrů.
Přitom je ale naprosto jasné, že na českých silnicích se dějí strašné věci. I tomu největšímu pitomci by mohlo být jasné, že bodový systém nezabral. On ani zabrat nemohl. A tak se objevily stesky že dopravní policisté chybějí na silnicích kde by měli být, a jinde naopak údajně přebývají. Nevím jak mohou někde "přebývat", když vládní marškumpačka razí trend reprezentovaný ministrem Johnem, podle nějž má tendenci jejich stav ještě drasticky snižovat. Ale to je věcí vnitra, na jehož vedoucím postu se střídá jeden větší "umělec" než druhý. O "panování" zkrachovalého Langra radši ani nemluvě. Spíše než vinit z tohoto stavu přechodné ministry by bylo zcela namístě zamyslet se nad podstatně hlubšími příčinami. Počínaje oním Klausovým "svobodným trhem". Tak třeba pro Stanice technických kontrol je mnohdy přednější "kšeft" a za tučný "bakšiš" vydají osvědčení o způsobilosti vozidel skrz naskrz zrezivělým rachotinám, které by měly být už dávno ve šrotu. Nebo takové autoškoly. Kšeft je kšeft, a tak chrlí tisícovky nových řidičů v superrychlých kursech. Existují i takové, ve kterých se dá řidičák pořídit za pár tisíc, aniž by dotyčný poznal jak ta autoškola uvnitř vypadá. Silnice chátrají a podle Bárty budou chátrat ještě rychleji. A ani co možná nejrychlejší dokončení paralelních dálničních tahů, které by ulehčily notně přetížené D1, se rovněž konat nebude.
Ten nejpitomější a myšlenkově nejplytší nápad, že vše vyřeší tresty pro bohaté řidiče, se prostě v české "společnosti" s nadšením ujal. A tak je zřejmé, že nikoli Bártova fundovanost, ale jeho populismus zde hraje hlavní roli. Národ si "vyzvonil" kapitalismus a je tedy zcela přirozené, že kapitalističtí lidé se mezi sebou budou zákonitě lišit výší majetku. I ten superpitomec by si mohl uvědomit, že někdo je vzrůstem vyšší, někdo menší, někomu to ve škole šlo, někomu ne, někdo umí několik světových jazyků, jiný s obtížemi zvládá češtinu, nebo že někdo měl prostě v životě štěstí a ocitl se na tom "správném" místě. Tak to prostě na výchozím bodu startu ke kapitalismu chodí. Oblíbeným sloganem se stalo, že osud každého člověka leží jen v jeho rukou. A záleží prý jen na něm jak umí životu čelit. Což například v české "společnosti", skrz naskrz "pročervené" korupcí a zlodějnou nejvyššího řádu, je záležitost značně zapeklitá. Je nutno ale přiznat že ne každý, i když se tomu v českých poměrech dá jen velmi ztěží uvěřit, přišel ke svému majetku podvody, zlodějnou, či tunelováním. Mezi "bohatými“ řidiči lze najít lidi, kteří toho doma moc nepobudou. Tito lidé mívají silné a nadstardně vybavené vozy ani ne z důvodu "reprezentace", ale protože automobil bývá zpravidla jejich druhým domovem, a potažmo i pracovištěm. A když už to nejde jiným způsobem zařídit, najezdí desetitisíce kilometrů ročně ve snaze zajistit prosperitu firmy. A chci věřit i ve snaze o zajištění práce pro své zaměstnance.
V tom to ale není. Státní činitelé mají "plnou hubu" žvanění o demokracii, v českých poměrech daleko spíše o demokratůře, jak svého času tvrdil zcela oprávněně Karel Kryl. Mohou tedy dostat dopravní policie právo nahlížet do majetkových poměrů řidičů? A jak by majetek vůbec posuzovali? Nebo svým návrhem Bárta avizuje zavedení rozsáhlých majetkových přiznání? Kdo bude mít právo určit výši majetku a jakými kritérii se bude řídit?
Občas také jezdím a moje zkušenost mi praví, že mne mimo "nablejskanejch bouráků", nezřídka s dámami za volantem, nejčastěji ohrožovali ještě od pohledu puberťáci s kšiltovkou, řídící už doslova pojízdné vraky. Na jejich počínání je znát absence byť jen malého pudu sebezáchovy a riskují za každých okolností. Bártově pozornosti asi unikli, jejich bezohlednost je zřejmě jiná než těch "bohatých“. Ať už to vezmeme z kteréhokoliv pohledu, Bártův návrh nepochybně představuje velmi hrubou nerovnost před stále platným zákonem. Překročení rychlosti, nedání přednosti, jízda na červenou, alkohol za volantem a jiné, to jsou přece přestupky jejichž posuzování by mělo být pro všechny stejné! Všichni jsou nebezpečím, a bez ohledu na majetková přiznání všichni stejně ohrožují účastníky silničního provozu! Nejen bohatí chudé, ale i chudí bohaté! Když už národ mermomocí chce toto dělení společnosti.
Ani zdaleka není vždy nejlepší slepě kopírovat zahraniční vzory. Například Švýcarsko je mírou bohatství, a potažmo i historickou zkušeností, zcela jinou zemí. A co docela dobře funguje tam, to nemusí vůbec fungovat u nás. Vypadá to tak, jako by vládní činitelé byli na hony vzdáleni české realitě. Jako by nedokázali vycházet z českých podmínek. Dopravní ministr se raději opře o primitivní závist a v dnešní době také o bůhví odkud získané přesvědčení, že je třeba bohatým brát a chudým dávat. I tak se na to dá dívat...